Výzva státu: Bakalo, nasyp tam tři miliardy

Velkou show tento týden předváděli ministři kolem dolu Paskov, pak ještě byli konfrontováni se zastavením dostavby Temelína. ECHO24 hovořilo s ministrem průmyslu Janem Mládkem na začátku i na konci týdne. Stát pomůže OKD, pokud vlastníci dolů sami miliardami přispějí. Jaderná energie má šanci, pokud v Evropě skončí šílenství s dotacemi. 

Jak byste hodnotil jednání, které s předsedou představenstva NWR Garethem Pennym v pondělí vedl ministr financí Andrej Babiš?

Dobrou zprávu vidím v následujícím: pan Babiš ustoupil od své pozice, že na Ostravsko nebude dávat nic. Přistoupil na náš názor, že je třeba řešit problém lidí v regionu, kterým akutně hrozí nezaměstnanost na konci roku. Co se týká snížení celkové sumy, byl ale podle mého celý problém akorát odsunut do budoucna, protože není úplně zřejmé, z čeho se to bude sanovat a zda na to OKD vůbec bude mít peníze.

Jak byla ta vaše 1,1 miliarda, vůči níž se Babiš vymezil, konstruovaná?

Právě tak, že 600 milionů - a ty potvrdil i pan ministr Babiš - půjde na sociální záležitosti, zbylých 500 milionů na sanaci dolu. Já ovšem podotýkám, že nás čekají ještě další jednání. Už jen proto, že NWR si přeje návaznost na vývoj ceny uhlí na světových trzích, tedy že by byl možný exit ze smlouvy, pokud cena uhlí příliš klesne nebo naopak příliš stoupne. Pokud stoupne, to je dobrá varianta, poněvadž pak se těží a nekoná se žádný útlum, pokud by ale klesla, bude OKD chtít víc. To je parametr, který mě poněkud znepokojuje.

Z toho, co říkáte vy a co říká Babiš, člověk neví, na čem s NWR je. Skutečně firma požaduje další peníze, pokud by cena uhlí dál padala?

Ano, na tom musím trvat. Během týdne ještě jednala komise složená z pracovníků ministerstev průmyslu a financí, a tam zástupci NWR potvrdili, že pokud cena uhlí klesne, chtějí mít jiné podmínky. Pravděpodobně by to byl závazek zaměstnávat ty horníky ne do konce roku 2017, ale do konce roku 2016 nebo ještě kratší dobu. Nebo dokonce s vyšší státní pomocí, než je těch ministrem Babišem navrhovaných 600 milionů.

Oni to tím přímo podmiňují?

Ano, s tím, že dodají konkrétní návrh.

Tak jak si vysvětlujete vystoupení ministra Babiše v pondělí po jednání s Pennym?

Já nevím, co tam dojednal, lépe řečeno jaký návrh přednes, ale vím, o čem jsem mluvil s Garethem Pennym potom já. I na tiskovce mluvil Penny ve stejném duchu. Nemám důvod mu nevěřit.

Nejsou ceny uhlí na světových trzích už tak dole, že stejně dál padat nebudou, takže od vás je to jen fiktivní strašák?

No, tak kdyby to byl jen fiktivní strašák, tak by to do protinávrhu zainteresovaná NWR asi nedávala. Já bych si přál, aby už ceny dosáhly minima, jak se někteří analytici domnívají, což ale nic nemění na tom, že NWR chce v tomto kontextu garanci. Fakt ji chtějí, myslíte, že si vymýšlím?

Mediálně jste každopádně prohrál. Vypadá to, že ve vašem návrhu dohody s OKD byl zbytečný tuk pro majitele firmy, který teď ministr Babiš ořezal.

Ale já si myslím, že je to jen vyvolaný vnějškový dojem. Problém, kdo zaplatí likvidaci dolů, zůstává. Bohužel se peníze na vázaných účtech shromažďují ze zákona jen deset let, a co tam je, na řešení tohoto problému nestačí. Pořád se hraje o to, jestli OKD na podzim nebude v konkursu. Jistotu nemáme.

Jak by k tomu konkursu mohlo dojít?

To se celkem ví, že NWR, která je matkou OKD, má povinnost zaplatit 110 milionů euro držitelům obligací, ale ona jiné zdroje na zaplacení v podstatě nemá, přitom OKD samo není schopno těch 110 milionů dodat. Tudíž je tam bude muset dodat pan Bakala jako nový majitel, nebo firma půjde do konkursu.

Přeci pokud tam pan Bakala nenasype ze svého tři a více miliard, tak takto dohodnutá podpora stejně padá.

A v tom, že když Bakala vytahal z kraje desítky miliard, měl by aspoň něco milostivě nasypat zpátky, byste s Babišem souhlasil?

To by měl, s tím naprosto souhlasím. Právě proto byla ta asistence strukturována tak, že je to příslib, pokud NWR svůj slib zaměstnávat několik let horníky v OKD na své náklady splní.  My jsme chtěli dát jasně najevo, že se staráme o lidi v kraji, o jejich zaměstnanost, to bylo vždycky primární. My jsme v žádném případě tou pomocí nechtěli pomáhat panu Bakalovi. Přeci pokud tam pan Bakala nenasype ze svého tři a více miliard, tak takto dohodnutá podpora stejně padá. Ať už ve variantě 1,1 nebo 0,6, můžete to chápat jako výzvu: Bakalo, dej tam peníze, protože jinak firma půjde do konkursu a stát bude jednat se správcem konkursní podstaty. Pak by ta dohoda byla úplně irelevantní, protože se ztratí subjekt, s nímž se vláda dohodla. Bohužel situace mezitím dospěla do takového stavu, že ať už to bude jakkoliv, státu stejně úplně reálně hrozí, že se bude na sanaci dolů, Paskova nebo i dalších v majetku OKD, muset podílet.

Kolik by to stálo?

U Paskova snad méně než jednu miliardu, pokud jde o sanaci dolu, úpravu krajiny a podobně. Pokud by to bylo celé OKD, byla by cena výrazně větší. Záleží na tom - a mluvil jsem o tom s šéfem Českého báňského úřadu -, kdy by to nastalo. Čím později se důl zavře, tím větší se vytvoří rezervy pro útlum. Teď jsem předložil návrh, aby se z veškeré těžby, hlavně u hnědého uhlí, právě z tohoto důvodu ukládaly na vázaný účet daleko větší peníze ze soukromých zdrojů. Nechci, aby ještě někdy státu zůstal v rukách Černý Petr miliardových nákladů z peněz daňových poplatníků do sanací a rekultivací po vytěžení soukromých dolů.

Jaký je hlavní důvod kupovat si takhle čas?

Čas se kupuje především proto, že horníci jsou obtížně rekvalifikovatelní a další tři roky mají tedy velkou cenu. Je to kraj, kde hrozí sociální výbuch. Hlavní řešení ale spočívá v získávání investic, ať už domácích nebo zahraničních, a v alternativní činnosti. Nejde o to prodlužovat do nekonečna neekonomickou těžbu.

Kolik je na Paskově horníků z ciziny?

Agenturních pracovníků je na Paskově 350. Zajímal jsem se nejdřív o to, je-li možné takové to jednoduché řešení, že se zbavíme zahraničních agenturních pracovníků. A když pominu, že to kvůli pravidlům EU nejde, tak ono to není možné ani proto, že u nás už nějakou dobu kvalifikovaní horníci chybí, a ty, které si OKD najala z Polska a ze Slovenska, jsou právě kvalifikovaní horníci. Lidi, kteří zajišťují jádro těžby a bez kterých by to špatně fungovalo.

Stejně, co potom za tři roky s těmi těžko rekvalifikovatelnými horníky bude?

Zkušenost ze západní Evropy říká, že pro horníky je velmi těžké nalézt jinou práci. Někdo asi může jít do předčasného důchodu. Teď legislativní návrh na rychlejší odchod horníků do důchodu předložila naše ministryně práce Michaela Marksová-Tominová. Ale bude to schvalovat parlament, takže zase potřebujeme čas… Ale mě teď z hlediska rekvalifikace zajímá hlavně těch šest tisíc dalších lidí, kteří sice nejsou v dolech, ale jsou na doly navázaní, a kterým taky hrozí nezaměstnanost. A u těch bych chtěl doufat, že rekvalifikace možná je.

Jaká byla v případu role Pavla Teličky? Jak moc se za NWR podílel na vašem návrhu, který jste předložil do vlády?

On mi zejména objasňoval, proč to stát nemůže koupit za korunu, protože on to vymyslel tak, aby to bylo průchozí Evropskou komisí jako veřejná pomoc. Komise by totiž ráda věděla, jaká je maximální suma utracená za veřejnou pomoc. Když koupíte důl za korunu, který má těžce zápornou cenu, tak komise neví, jestli tam vrazíte miliardu jednu, dvě, tři. Kdežto když byla vymyšlená ta naše struktura, tak komise věděla, že maximálně utratitelná veřejná pomoc v tomto případě bude 1,1 miliardy. Ale já nechci komentovat pana Teličku. On v tom lavíruje, aktivně se na tom podílel a teď má problém se k tomu přiznat. Co ještě chcete za vysvětlení? Má tam konflikt zájmů, naprosto nebetyčný. Na jedné straně je v NWR, na druhé straně eurolídr u pana Babiše.

Má tam střet zájmů i premiér Sobotka, za něhož se zbytek OKD privatizoval?

Nemyslím. To jsou dvě různé věci.

A Sobotkův poradce Radek Pokorný?

Nevím, to se musíte zeptat Radka Pokorného. To já opravdu nevím, jestli je pravda, že radil na obou stranách, jak se psalo v novinách.

V Mladé frontě citovali přímo z mailů právní kanceláře Wagner-Pokorný, jak, přestože pracovali pro Bakalu, formulovali i odpověď státu do Bruselu.

Tak se zeptejte Radka Pokorného, jestli to tak bylo.

A kdyby to tak bylo, poškozuje to premiéra?

Řekněme, že to vyvolává spekulace. Ale já říkám, že ty 4, 5 miliardy byly jediné peníze, které stát z privatizace OKD dostal, a že tu taky byl někdo, kdo předtím zprivatizoval 54 procent. Za to stát nedostal nic, a to je v pořádku? Tenkrát se stát dostal do strašné situace. A na to sociální demokracie neměla žádný vliv.

To ano, ale i těch zbylých 46 procent bylo prodáno pod cenou, vůbec se například neocenily slavné byty OKD.

Jasně. Takže tady někdo připraví stát o osm miliard, a my tady teď debatujeme o tom, jestli v druhé fázi měl stát dostat čtyři nebo pět.

Byla nabyvateli OKD poskytnuta levným prodejem těch zbylých 46 procent veřejná podpora, jak tvrdí Babiš?

Evropská komise, která v tom má poslední slovo, řekla opakovaně, naposledy tento týden, že nebyla.

Komise byla původně informovaná kanceláří Radka Pokorného. Jsme zase u toho.

Evropská komise je svéprávná instituce, která hledá alternativní zdroje informací a nespoléhá pouze na jeden.

Pokud by se byty OKD vyváděly na amsterdamskou burzu...

Tak to je chucpe nápad.

Může tomu česká vláda nějak zabránit?

To tedy, upřímně řečeno, nevím jak.

Nemáte po čerstvých zkušenostech, kdy Mladá fronta začala valit informace nepříjemné premiérovi den poté, co ministr financí a vlastník MFDnes téma otevře na tiskovce, obavu, že jste šli do vlády s příliš silným partnerem? A že vás Babiš časem zkusí zničit?

To je samozřejmě námět k zamyšlení. Musíme se vážně zabývat, jestli to tak náhodou není.

To tady ještě nebylo, že by jeden koaliční partner měl na rozdíl od ostatních i vlivné noviny a velké rádio.

Jestli se mě ptáte, zda varianta český Berlusconi ulehčuje vládnutí, tak odpověď zní: Neulehčuje.

Kdyby se Babišovi podařilo uskutečnit záměr pořídit si ještě televizi (pozn. red. Andrej Babiš tento týden nákup TV Nova vyloučil), ovlivnilo by to dál fungování koalice?

No tak to problém ještě zkomplikuje, samozřejmě.

Myslíte si, že se Babiš chce stát premiérem?

Skoro to tak vypadá.

Bude podle vás chtít odstranit premiéra Sobotku ještě letos?

Já si myslím, že ne, pokud volby - ty evropské a potom na podzim komunální a senátní - dopadnou uspokojivě pro sociální demokracii.

Velké téma týdne byl taky Temelín. Nejdřív ČEZ vládu vyzve, aby se vymáčkla, jestli dá garance na cenu proudu z Temelína, vláda nedá, a ČEZ oznámí, že s tendrem končí.

Tak to chodí.

Jak máme rozumět vládě, která se nevzdává jaderných úmyslů, ale garanci dát nechtěla?

V jednom bodu usnesení vlády se říká, že v tuto chvíli není připravena poskytnout žádné garance, což ale nevylučuje, že by to do budoucna mohlo být jinak, alespoň já tomu tak rozumím. Vláda nikdy neřekla: nikdy. Naopak dala mně a ministrovi financí za úkol předložit společně do konce roku návrh na rozvoj jaderné energetiky.

Vy jste včera předestřel příští výstavbu, která by byla skromnější, ovšem zahrnovala by vedle jednoho bloku v Temelíně i jeden nový blok v Dukovanech. Proč jste si vzpomněli na Dukovany?

Zdá se mi - a je to zřejmě i převažující názor v jaderné komunitě -, že by bylo dobré postavit další blok v Dukovanech, protože tam minimálně teoreticky hrozí, že by ta elektrárna mohla být odstavena v roce 2025, spíš z takových politicko-administrativních důvodů, než že by technicky dožila. Ona vždycky čeká na povolení k dalším deseti letům provozu. Bylo by dobré, kdyby Dukovany zůstaly místem, kde jedou jaderné bloky, i v delší perspektivě.

Na Dukovany měli po Fukušimě pifku Němci i Evropská komise.

On je to taky prototyp, který je v Evropě vzácný. Čili v té věci logicky máte málo spojenců.

Pokud se hypoteticky znovu vypíše tendr, lze se předem vyhnout riziku, že by nám Evropská komise nakonec stejně zakázala garanci výkupní ceny proudu s tím, že je to nedovolená podpora?

Podívejte, ten odklad nám dává možnost sledovat vývoj ve světě. Jedna z možností je například taková zvláštní forma, kdy by se jaderná elektrárna stavěla buď ve spoluvlastnictví nebo přímo vlastnictví investora. Nebo že investor by třeba vstoupil do té původně státní firmy, tedy že by to byl společný podnik českého státu a toho, kdo mu staví jadernou elektrárnu. A pak by se případně v budoucnosti mohl udělat nějaký odkup a podobně. Čili by se omezily náklady na garance. Existuje taky finský model, byť k němu já jsem trochu skeptický. Ve Finsku se snaží stavět s pomocí velkých spotřebitelů proudu, především tedy průmyslových podniků, papíren, municipalit, které si spoluúčastí koupí stabilní cenu proudu. Ve Finsku vlastně garance na cenu proudu vzniká tímhle způsobem.

Má vůbec stavba jaderné elektrárny smysl, dokud budou v Evropě tak masivně dotované zelené zdroje?

To je velká výzva. A samozřejmě pokud by pokračovalo šílenství s dotacemi obnovitelných zdrojů, tak to může být velmi obtížné. Upřímně řečeno dotace do obnovitelných zdrojů jsou ten hlavní důvod, proč ČEZ požadoval garance.  My jsme závislí na ceně elektřiny, která je generovaná na energetické burze v Lipsku, a ta je ovlivněna tím, že na ni tečou strašná kvanta dotované zelené elektřiny. Pokud to bude pokračovat, bude cena elektřiny na burze pořád nízká.

Pokud česká vláda dlouhodobě trvá na expanzi jaderných reaktorů, asi předpokládá, že dotace pro obnovitelné zdroje se v Německu i Evropě časem budou muset seškrtat, že?

Ano. Já jsem ve čtvrtek byl kvůli úplně jiné věci v Berlíně, a pan velvyslanec mi tam dal papír, že už i německá vláda začíná pracovat na omezování dotací do obnovitelných zdrojů, protože už i pro ně to začíná být problém. Já bych dodal, že sice nedostatečně, ale už se tím směrem vydali. Takže bez šance to není. A z tohoto hlediska je odklad dobrý, protože se leccos vyjasní. Vyjasní se, jak to bude v EU. Unie si dala do prosince čas na rozmyšlenou, jak se postaví ke klimaticko-energetickému balíčku. Příští rok proběhne jednání na globální úrovni. Prostě za pár let budeme všichni chytřejší.

Pokud se ale to šílenství omezí v Německu a na evropské úrovni nedostatečně, tak...

Tak samozřejmě hrozí, že nám to s jadernými bloky pořád nebude vycházet. Na straně druhé si myslím, že se něco udělat bude muset. Už jen proto, že Evropa dosahuje snižování emisí v zásadě tím způsobem, že výrobu a s ní i emise exportovala do Číny.