Ohrožení Evropské unie terorismem je permanentní

V roce 2014 vydala evropská agentura EUROPOL výroční zprávu, ve které informuje veřejnost o teroristických a extremistických hrozbách pro Evropskou unii. Podle zprávy je jako největší hrozba vnímaný fundamentalistický terorismus, ačkoliv je stále velké množství teroristických útoků vázaných na separatistické skupiny.

Co se týká teroristických útoků, tak v roce 2013 jich proběhlo v Evropě několik desítek. V jejich důsledku zemřelo sedm lidí. Nejčastěji byly tyto útoky spojovány se separatistickým terorismem ve Velké Británii, Francii nebo ve Španělsku. V souvislosti s terorismem bylo během roku 2013 zadrženo 535 osob, z toho nejvíc ve Španělsku. Teroristické akce náboženských extremistů jsou v Evropě většinou dílem neorganizovaných jednotlivců, kteří byli téměř vždy dopadeni.

Hrozba ze strany Islámského státu je reálná

Evropská unie nicméně v současné době slouží fundamentalistickým teroristickým organizacím především jako místo pro rekrutování nových členů a shánění financí. Teroristické skupiny používají ke svojí organizaci velmi často sociální sítě a k financování svých aktivit teroristické organizace nezřídka spolupracují s organizovaným zločinem, i když tím ztrácejí v očích některých svých stoupenců na kredibilitě.

Určitým impulzem k nárůstu teroristických hrozeb se stalo takzvané Arabské jaro. Obzvlášť znepokojivou se začala stávat situace v Sýrii. O tomto problému pravidelně jedná výbor Evropského parlamentu pro Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Jedná se o vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost, neboť mezi bojovníky tohoto teroristického státu je již více než 3000 občanů EU. Islámský stát se tak stává jednou z nejzávažnějších teroristických hrozeb dneška. Hlavní otázkou pro výbor zůstává, co si počít s navrátivšími se bojovníky. V tomto ohledu dlouhodobě vyvíjí Evropská unie centralizovaný systém hraniční kontroly, který se již postupně zavádí.

Spolupráce EU a USA je klíčová

Podle Johna B. Bellingera, bývalého poradce prezidenta Spojených států, je současná situace řešitelná vzájemným ujasňováním pozic a společnou akcí EU a USA. V první polovině minulého desetiletí byla podle jeho slov Evropská unie více zaměřená na vnitřní bezpečnost a zdráhala se vojensky zasahovat. Podle Johna B. Bellingera je mnohonárodnostní složení bojovníků Islámského státu velkým bezpečnostním rizikem a zároveň specifikem tohoto fundamentalistického hnutí. Což je skutečnost, která nutí Evropskou unii jednat.  

Profesorka a předsedkyně Institutu pro evropská studia na univerzitě Libre v Bruselu Anna Weyembregh je přesvědčena, že vzájemná spolupráce mezi EU a USA je důležitá především ve třech oblastech: vojenské (zásah proti Islámskému státu armádou), právní (postavit bojovníky Islámského státu mimo zákon) a administrativní (zavádění takzvaných "black listů"). Pro EU je otázka právní vymahatelnosti na občanech, jak již bylo řečeno, poměrně důležitým tématem. Beztrestný návrat občanů EU, kteří bojovali v milicích Islámského státu, tak nepřipadá v úvahu.

Boj se odehrává na několika frontách

Přirozenou opozicí proti bojovníkům Islámského státu se nyní stávají Kurdové. Některé členské státy již jejich boj proti Islámskému státu podpořily, jak finančně, tak dodávkami vojenského materiálu. Spojené státy potom podnikají nálety na strategické pozice Islámského státu. Rizikem dodávek zbraní kurdským bojovníkům ovšem je možnost toho, že některé zbraně skončí v rukou milic Kurdské strany pracujících, která je stále vedená jako teroristická organizace. Její aktivity sice byly v posledních letech poměrně umírněné a turecká vláda s ní usedla k dialogu, nicméně je riziko, aby se tu nevytvářel precedent k tomu, že Evropská unie podporuje oficiálně vedené teroristické organizace.

Mnozí z bojovníků Islámského státu v jeho řadách nevydrží věčně a chtějí se vrátit domů. Členské státy EU již nyní zavádějí takzvaný PNR systém (systém hraniční kontroly cestujících), který by měl na základě aktualizovaných databází zachytit podezřelé osoby na hranicích Evropské unie nebo Schengenského prostoru. Na toto téma se vedou v Evropském parlamentu široké diskuze a nyní je situace okolo zavádění tohoto systému v bodě, kdy se funkční systémy pasové kontroly centralizují a standardizují.

O fundamentalisty v Evropské unii nestojíme

Beztrestným návratům bojovníkům Islámského státu musí Evropská unie zabraňovat. Není možné, abychom tyto lidi mezi sebou tolerovali. Je zřejmé, že na území Islámského státu v Sýrii a Iráku se dějí věci, které odporují všem mezinárodním úmluvám o vedení války. Hrůzné zločiny páchané na zadržených nepřátelích a na vzdorujícím obyvatelstvu jsou potom tou nejhorší ukázkou toho, jak se k sobě lidé mohou chovat. Lidé, kteří v řadách Islámského státu bojují a jsou vedení jako občané EU by měli stanout před spravedlností, a mělo by se jim dát jasně najevo, že Evropská unie o ně nestojí.  

Přejít na diskusi