Mayová podle průzkumu ztrácí, konzervativci vedou jen o bod
Britské volby už ve čtvrtek
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Náskok konzervativců britské premiérky Theresy Mayové se před čtvrtečními předčasnými volbami prudce snižuje. Podle průzkumu společnosti Survation pro televizní stanici ITV vede Konzervativní strana nad opozičními labouristy jen o jeden procentní bod, uvedla agentura Reuters. Průzkum se uskutečnil v pátek a v sobotu, tedy před útokem islamistických radikálů v Londýně, při kterém zahynulo sedm osob a 48 bylo zraněno. Zatím není jasné, jak bude mít tento atentát vliv na volby.
V předchozím průzkumu pro ITV zveřejněném před týdnem vedli konzervativci o šest procentních bodů. Podle nejnovějšího průzkumu by Konzervativní strana Mayové získala 41,5 procenta hlasů. Labouristé pak 40,4 procenta. Konzervativci by tak zřejmě neměli v parlamentu většinu.
Čtěte také: Corbyn vyzval Mayovou k demisi. Kvůli škrtům v policii
Jiné průzkumy z posledních dní dávají konzervativcům větší náskok, v rozmezí 11 až 12 procentních bodů. Ještě před třemi týdny řada průzkumů ukazovala, že Mayová získá parlamentní většinu, kterou si chtěla zajistit silný mandát pro jednání o brexitu, tedy o odchodu Británie z Evropské unie.
Na otázku, kdo by byl lepším předsedou vlády, polovina dotázaných v průzkumu Survation odpověděla, že současná premiérka Mayová. Corbyna podpořilo 36 procent respondentů. Že by byl předseda labouristů lepším premiérem, si ale oproti počátku května myslí o více než polovinu více lidí. Před měsícem Corbyna za vhodného kandidáta do čela vlády považovalo 15 procent dotázaných.
V dubnu, kdy premiérka Mayová ohlásila záměr uspořádat předčasné volby, měli konzervativci v průzkumech o dvacet procentních bodu více než jejich levicoví konkurenti. Tento náskok se začal snižovat už před dvěma teroristickými útoky – v Manchesteru a v Londýně.Média však upozorňují na poslední dvě selhání sociologických výzkumů, které nepřesně předpovídaly výsledek loňského referenda o brexitu i předloňských voleb, jež měly být vyrovnané a nakonec je ovládli konzervativci.Podle agentury Reuters pokles preferencí vládní strany do jisté míry souvisí s nepopulárním plánem úsporných opatření v oblasti sociálních služeb, který ohlásila britská vláda a který by se dotkl především starších lidí. Mayová mezitím od původně plánovaných škrtů pod tlakem částečně ustoupila.
Britové budou rozhodovat i o podobě brexitu
Předčasné parlamentní volby se uskuteční ve čtvrtek, ve stínu nedávných teroristických útoků z Londýna a Manchesteru. Volby budou mít zásadní vliv na vztahy Británie a dalších evropských zemí po britském odchodu z Evropské unie. Předvolební kampaň, která byla od útoku v Manchesteru před dvěma týdny již dvakrát přerušena, se v posledních dnech točí okolo bezpečnostních témat, jež dosud nebyla v popředí zájmu, ale která nyní podle některých expertů mohou výsledek ovlivnit.
Mayová čelí v souboji o premiérské křeslo lídru posilující levice Jeremymu Corbynovi, který v posledních týdnech sáhl k útočnému stylu a obvinil ministerskou předsedkyni, že v minulosti iniciovala mnohatisícový pokles počtu policistů a tím usnadnila útočníkům jejich počínání. Mayová odvětila, že její policejní škrty se nijak nedotkly protiteroristických týmů, a obvinila Corbyna, že vytrvale blokuje posílení policejních pravomocí v boji s terorismem. Skutečné plány na změnu přístupu k terorismu však slyšet nejsou.
Zatímco bezpečnost ovládla spíše mediální prostor, volební programy psané ještě před posledními atentáty sázejí na jiná témata. Jedním z těch zásadních jsou očekávané výstupní rozhovory s Bruselem, které chce premiérka v případě volebního úspěchu zahájit ještě tento měsíc. Mayová slibuje Britům rázné vyjednání „tvrdého brexitu“ postavené na cíli omezit počet přistěhovalců ze států EU, i kdyby to mělo šedesátimilionovou zemi stát volný přístup na unijní trh. Corbyn, jemuž od loňského referenda někteří spolustraníci vyčítají nejednoznačný přístup k otázce odchodu z EU, chce hlavně zajistit, aby nepřišla k úhoně ekonomika a životní standard Britů.
Poslední průzkumy selhávaly
Právě touha po silném vyjednávacím mandátu vedla v dubnu premiérku k tomu, že překvapivě vypsala předčasné volby necelý rok po referendu, v němž se jednoznačně nepřiklonila na žádnou stranu. Zprvu jasné průzkumy, které dávaly konzervativcům náskok 15 až 20 procentními bodů, však v posledních týdnech začaly předpovídat těsnější výhru toryů; podle poslední ankety by konzervativci měli ve čtvrtečních volbách získat o pouhý procentní bod více než opoziční levice.
Média však upozorňují na poslední dvě selhání sociologických výzkumů, které nepřesně předpovídaly výsledek loňského referenda o brexitu i předloňských voleb, jež měly být vyrovnané a nakonec je ovládli konzervativci.
Zisk většiny křesel ze 650 zajišťující vznik jednobarevné vlády by podle některých průzkumů mohl být pro Mayovou nedosažitelný a pokud se odhady relativně vyrovnaných výsledků potvrdí, bude důležitá povolební role menších stran. Skotská národní strana (SNP) i liberální demokraté, kteří svorně nesouhlasí s odchodem z EU, naznačili možnost podpořit vládu proti Mayové a zabránit tak naplnění její představy o brexitu. SNP hovoří o novém referendu o skotské nezávislosti, pokud by Mayová prosadila rázné odloučení od Bruselu, liberálové zase chtějí uspořádat plebiscit o příští podobě vztahů s EU včetně možnosti rozmyslet si odchod úplně.
Premiérka se vedle příkladně konzervativní snahy o vyrovnání britského státního rozpočtu snaží získat přízeň části středovějších voličů slibem zvýšených financí pro britské zdravotnictví, jehož stav je terčem opakované kritiky, a pro státní školství. Bouři nevole vyvolal její plán úsporných opatření v oblasti sociálních služeb, který by se dotkl především starších lidí. Podle mnohých pozorovatelů měl právě tento ohlášený krok významný vliv na pokles preferenci konzervativců. Od původních plánů, přezdívaných také „daň z demence“, už Mayová pod tlakem částečně ustoupila. Ujistila například, že počítá se zavedením stropu pro příspěvky na sociální péči.
Corbyn naproti tomu chce skoncovat s lety úsporných opatření po finanční krizi a slibuje investovat do růstových opatření v britské ekonomice a zvýšit daně podnikům a lidem s nejvyššími příjmy.
