Zaveďme kvóty na soudce. Chraňme muže

Témata: , ,

Pravidelně se dozvídáme, že máme zavést kvóty na rovnoměrný podíl žen a mužů v politice nebo v managementu soukromých firem. Ale kupodivu nikdo v Čechách nezačal debatu, zda nezavést kvóty na poměr žen a mužů v justici (v EU se to samozřejmě už řeší). Přitom pokud by vůbec nějaké genderové kvóty dávaly smysl, pak právě kvóty na soudce.

Kvóty na zastoupení pohlaví ve vedení firem či stranických kandidátek jsou zbytečné: pokud je rovné zastoupení pohlaví ve vedení přínosem pro firmu (jak tvrdí oficiální verze od zastánců kvót), pak budou genderově nevyvážené firmy na trhu znevýhodněny. Navíc firma není spotřebiteli přidělena proti jeho vůli. Spotřebitel si obvykle může vybrat; může mít účet v Komerční bance, ale také může přejít k Raiffeisenbank, pokud bude mít pocit, že bytostně nesouhlasí s podílem žen v dozorčí radě jedné nebo druhé banky.

Pro politické strany to platí ještě více. Komu vyhovuje program Zelených s genderovými kvótami, může k nim svobodně přejít od ODS a volit příště Zelené desetkrát snadněji, než se změní banka.

Pro soudce však platí něco jiného: soudce si vybrat nemůžete. Pokud podáte žalobu nebo pokud je žaloba podána na vás, soudní rozvrh práce určí, kdo bude rozhodovat váš případ. Právo změny nemáte.

Přitom lze předpokládat, že pohlaví soudce bude mít na rozhodování dozajista vliv – zejména pokud přijmeme teorii, že ženy v dozorčích radách by rozhodovaly jinak než muži. Proč by se právě u soudu měly všechny rozdíly mezi pohlavími smazat?

Na rozhodování soudů mají zdokumentovaný vliv i nečekané faktory. Například podle jedné zahraniční studie, jak rozhodují izraelské soudy, máte vyšší šanci na podmíněné propuštění, je-li soudce právě po obědě, než když se na oběd teprve chystá! Vzájemné kombinace soudce-žalovaná, soudkyně-žalovaný budou mít nepochybně ještě větší dopad.

Současně je silný veřejný zájem na tom, aby rozhodování soudů bylo opravdu vyvážené. Pokud vám banka nabídne jiný typ bankovního účtu, protože má nerovnoměrné genderové složení boardu, patrně to dramaticky neohrozí chod státu. Když však bude narušena důvěra ve spravedlivé rozhodování soudů, pak to je celospolečenský problém. Vezměme si třeba letité debaty o tom, jak české soudy rozhodují o svěření dětí do péče! Znalcům prostředí není třeba nic dalšího dodávat.

Samozřejmě vám nikdo nezaručí objektivitu soudu v každém jednotlivém případě. Pokud však bude genderové složení soudu shodné s podílem žen a mužů v populaci, bude to mít za následek alespoň v průměru vyvážené a „spravedlivé“ rozhodování soudů.

Přitom genderové složení českých soudů je vše, jen ne rovnoměrné a spravedlivé. Statistiky jsou veřejně k dispozici a každý si to může ověřit. 18. 1. 2017 jmenoval prezident 22 nových soudkyň a jen 11 nových soudců. 24. 8. 2016 byl poměr dokonce 24 nových soudkyň na pouhých 9 mužů. 10. 3. 2016 bylo jmenováno 24 soudkyň a 11 soudců. Průměr z těchto jmenování je tedy více než dvě nově jmenované soudkyně na jednoho nově jmenovaného soudce. Stávající poměr u všech obecných soudů je přitom 1,5 soudkyně na jednoho soudce, takže poslední kola jmenování ještě zvyšují nevyrovnané složení soudů.

Kde je nějaká vyváženost? A kde jsou lidskoprávníci, aby bili na poplach? Je zvláštní, že naši lidskoprávníci a neziskovky tolik žádají o kvóty v managementu a v politice. Jinými slovy tam, kde jde o prebendy a hodně míst k přidělování (poslanců je pouze 200, ale v celé republice je mnoho firem a mnoho míst v managementu a v dozorčích radách, a všechny ty výroční zprávy o corporate social responsibility a diversity taky musí někdo psát).

Kupodivu o oblast, kde by to doopravdy přineslo celospolečenský užitek, avšak jde jen o pár míst pro omezený okruh osob se zvláštní kvalifikací, se dobrodějové z neziskovek starají podstatně méně.

Zaveďme tedy směle kvóty pro rovnoměrné zastoupení pohlaví, ale zaveďme je v justici, kde mají na rozdíl od soukromých firem smysl. A v zájmu spravedlnosti by tyto kvóty měly chránit muže.

Přejít na diskusi