NOVÉ

‚Zahraniční agenti‘ pomohli v Moskvě vydat knihu o srpnu 1968

Kniha proti propagandě

Témata: , ,

Vydání ruského překladu knihy Invaze 1968: Ruský pohled, jejímž spoluautorem je dlouholetý zpravodaj České televize v Moskvě Josef Pazderka, provázely „nesmyslné průtahy“ ze strany úřadů, řekla v Praze představitelka sdružení Memorial Irina Fligeová. Knížka o tom, jak události z roku 1968 vnímají Rusové, ale také o roli KGB během invaze, má nakonec navzdory problémům v lednu v Rusku přece jen vyjít.

„Jsem vlastně ráda, že kniha vychází až teď, protože před pěti lety by se lidé mohli ptát, k čemu ruský čtenář potřebuje takovouto knihu?,“ poznamenala Irina Fligeová, ředitelka petrohradské pobočky hnutí Memorial, které sdružuje ruské historiky mapující totalitní historii Sovětského svazu.

Ruští historici, kteří se v minulém týdnu v Praze účastnili konference „Historie versus propaganda“, připomněli, že oficiální výklad ruských a sovětských dějin se zejména po loňské anexi Krymu výrazně proměnil. Státní televize v létě například vysílala dokument, který tvrdí, že Sovětský svaz v srpnu 1968 zachránil Československo před krvavou kontrarevolucí a vpádem vojsk NATO. Součástí filmu byly záběry údajných skladů zbraní, které kontrarevolucionáři chtěli použít. Šlo však o propagandistický materiál dobových sovětských žurnálů. Už v roce 1968 se ukázalo, že „nálezy“ zbraní byly dezinformační akcí KGB.

Memorial se na přípravě ruské verze knihy Invaze 1968: Ruský pohled podílel, v publikaci o tom ale není ani zmínka. Podle nového ruského zákona by totiž u jména sdružení Memorial muselo být uvedeno „zahraniční agent“, což je nyní povinností u všech neziskových organizací byť jen částečně podporovaných (například granty) ze zahraničí. „Rozhodli jsme se, že na takovou slávu se vykašleme,“ podotkl zástupce Memorialu Alexandr Daniel na konferenci pořádané Ústavem pro studium totalitních režimů. Memorial a další nepohodlná sdružení v Rusku čelí sílícímu tlaku ze strany tamních úřadů.

Výzva českých historiků

„Myslím, že si nikdo nedokázal představit, že propaganda vyhřezne v posledních dvou letech s takovou silou. Dnes se třeba i studie historika Nikity Petrova o tom, jak agenti KGB přijížděli v roce 1968 do Československa a připravovali tu zbraně pro dezinformační akce, ocitá téměř na indexu,“ říká Josef Pazderka.

„Naše chyba je v tom, že jsme příliš brzy označili sovětské zločiny jako minulost. Jenže tato minulost ještě minulostí není,“ uvedla Irina Fligeová.

Skupina českých historiků vydala ve čtvrtek prohlášení, v němž podpořila „svobodné a kritické zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku.“ Ve výzvě podepsané například ředitelem Ústavu pro soudobé české dějiny Akademie věd ČR Oldřichem Tůmou a šéfy šesti dalších předních historických institucí se píše: „Budeme i nadále pečlivě sledovat kroky ruského státu v této oblasti a upozorňovat na opatření přijatá s cílem omezit kritické zkoumání sovětských dějin.“

Výzva byla paradoxně zveřejněna právě v den, kdy v ruské Dumě byl předložen návrh na přijetí zákona o trestní odpovědnosti „za diskreditaci Ruska“, který by mohl být použit i v případě výkladu nedávné historie, který by nekonvenoval oficiálnímu názoru.

Přejít na diskusi