NOVÉ

Západ je změkčilý, odvykl si bojovat, říká Robejšek

Veřejná diskuse Institutu 2080

Témata: , , ,

Evropská unie byl příliš ambiciózní projekt, který selhal, myslí si česko-německý politolog Petr Robejšek. EU podle něj nedokázala splnit jeden z hlavních cílů svých zakladatelů, a to udržet pod kontrolou Německo, které i po přechodu na euro zůstalo v unii dominantní. Zároveň evropští lídři přestali dbát na názory občanů. „Vytěsnili cokoli kvalitativního včetně názorů lidí, kteří tak ztratili identifikaci, ochotu následovat,“ řekl Robejšek na středeční diskusi Institutu 2080, kterou vedl s geologem a publicistou Václavem Cílkem.

Umělé prohlubování a zrychlování evropské integrace vedlo podle Robejška mimo jiné k tomu, že byly do eurozóny přijaty země jako Řecko nebo Portugalsko, které tam jednoznačně nepatřily. „Fakt, že máme ministryni zahraničí a prezidenta EU, je nám k ničemu. Ukazuje se, že jediné akceschopné entity jsou národní státy, které chtěla evropská integrace překonat,“ prohlásil Robejšek zaplněnému přednáškovému sálu na Fakultě architektury ČVUT. Skutečný smysl mu EU dává pouze jako společný trh. „Všechno navíc je zbytečné.“

Dvojice odborníků se snažila pojmenovat také příčiny současné migrační a bezpečnostní krize na Blízkém východě. „Západní státy vůbec nepochopily, o co se jedná, zároveň zcela přecenily svoje možnosti exportovat demokracii do zemí, které jsou tak civilizačně odlišné,“ řekl Robejšek na jeden z dotazů z auditoria. „Západní státy si už dávno odvykly bojovat. Byly tak úspěšné, že se staly změkčilými. Hodnoty zůstaly, ale ochota za ně bojovat zmizela, rozmělňují se,“ podotkl.

Cílek upozornil na svoji tezi, že politické změny ve státech jako Egypt, Sýrie, Tunisko nebo Libye způsobily také přírodní jevy a neschopnost tamních vlád je řešit. „Spouštěčem arabského jara byly vysoké ceny potravin,“ uvedl.

Čtěte také: Zabili jsme rukojmí z Norska a Číny, oznámil Islámský stát

Robejšek soudí, že Evropané jsou příliš zhýčkaní, než aby migraci jednoduše zvládli. „Proto se vracíme k vlastnímu kmeni, vlastnímu národu a vynucujeme si, aby náčelníci konali ve prospěch kmene,“ uvedl politolog. Za mnohem závažnější problém, než je migrace, ale Robejšek považuje finanční krizi, o níž se přestalo mluvit. „Jak si poradíme se stagnací, motivací lidí, kteří byli dosud z větší motivováni tím, že konzumní ráj je pro každého z nich na dosah?“ vznesl otázku. „Jestli má současná krize něco dobrého, je to upozornění na to existenciální. Znova klade otázku po smyslu, po vyšších hodnotách, po něčem, před čím se skloníme, co je silnější než my, je to otázka po víře,“ předpokládá Robejšek.

Cílek soudí, že podobně jako v minulosti může vzejít nový impuls například od nějakého křesťanského reformátora. „Ano, žijeme v postkřesťanské Evropě, ale křesťanství není odepsané. Očekávám návrat od konzumerismu k nějakému idealismu, ale nevím, jaký bude,“ řekl. Evropská unie podle něj směřuje ke konfederaci. „Po iluzi jednoty tady zase máme západní, střední a východní Evropu, která se se liší mentálně, politicky, ekonomicky“.

Robejšek i Cílek kritizovali politickou korektnost. Podle Robejška lidem brání, aby co nejpřesněji popisovali situaci a nacházeli nejlepší řešení, protože si uzurpuje autoritu výkladu reality pro sebe.

„Skutečný problém politické korektnosti je představa, že společnost nebo realitu lze měnit slovy,“ řekl politolog. Demokracie je podle něj živější v bývalých postkomunistických zemích než v západní Evropě, kde se politickým a mediálním elitám podařilo vytlačit občana ze systému rozhodování. Podle Cílka se dá ukázat zhouba politické korektnosti na Indiánech, kteří loví malých skupinkách, v nichž se musí spolehnout jeden na druhého a jakékoli falešné chování by jedince z této skupinky vyloučilo. Korektnost má paradoxně na svědomí také další názorové štěpení společnosti. „Byla vymyšlena, aby sjednocovala, ale ona rozděluje,“ poznamenal Cílek.

Čtěte také: ON-LINE: Policie vypálila 5000 střel, šéf teroristů je patrně mrtvý

Přejít na diskusi