Matky zveřejnily seznam mrtvých vojáků, Kreml je trestá

"CIZÍ AGENTI"

Matky zveřejnily seznam mrtvých vojáků, Kreml je trestá 3
Svět
Echo24
Sdílet:

Kritika Kremlu se nevyplácí. Poté, co organizace Matky vojáků Petrohradu zveřejnila seznam stovky ruských vojáků zabitých na Ukrajině, přišel okamžitý postih ze strany úřadů. Organizace byla označena za tzv. „cizího agenta“ v souladu s represivním zákonem.

Ve čtvrtek 28. srpna zařadilo ministerstvo spravedlnosti organizaci Matky vojáků Petrohradu na oficiální seznam „cizích agentů“ podle zákona z roku 2012. Zprávu přinesla ruská agentura Interfax a informuje o ní také Amnesty International.

 Rozhodnutí přišlo nedlouho poté, co šéfka organizace Ella Poljaková veřejně promluvila o smrti ruských vojáků bojujících na Ukrajině pro tamní armádě. Její organizace sestavila seznam zhruba stovky ruských vojáků, kteří měli na Ukrajině zahynout při nynějších bojích a dalších zhruba tří stovek zraněných. Požadovala oficiální vyšetřování. Kreml stále zapojení ruských vojáků do konfliktu popírá, přesto všechny indicie jasně naznačují, že jednotky Moskvy na Ukrajině operují.

„Načasování tohoto rozhodnutí naznačuje, že Kreml je odhodlán umlčet své kritiky a držet pod pokličkou jakékoliv informace, které naznačují přímou roli Ruska v konfliktu na Ukrajině... Vzkaz je jasný: jestli se odvážíte mluvit, přijdou tvrdé represe,” uvedl Sergej Nikitin z moskevské kanceláře Amnesty International.

Čtěte také: Putinovi radní: Na Ukrajině už padlo přes 100 ruských vojáků

Organizace matek se hodlá odvolat k soudu. Poljaková tvrdí, že nepřijímají žádné peníze ze zahraničí. Právě to je podle zákona nezbytnou podmínkou, aby mohla být organizace označena za “cizího agenta“. Další je ovšem účast na politických aktivitách. Pod tím si lze ovšem představit cokoliv: podle vlády tyto aktivity sestávají z veřejných shromáždění či formování veřejného mínění.

Ruský zákon o tzv. „cizích agentech“ byl přijat v červnu 2012 a začal platit v listopadu téhož roku. Letos pak byl změněn a dal nové pravomoci ministerstvu spravedlnosti, které může zařazovat neziskové organizace na „černou listinu“ bez soudního procesu. Od té doby už stovky neziskovek zažilo neohlášené inspekce a další postihy ze strany úřadů, připomíná Amnesty International.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit