Rusko masívně ostřelovalo ukrajinskou armádu, tvrdí analýza

Tvrzení Ukrajiny a přesvědčení západních mocností, které Rusko dosud tvrdě popíralo, potvrzují nové důkazy britského serveru Bellingcat. Detailní analýza satelitních snímků ukazuje, že jednotky ukrajinské armády byly minimálně v průběhu léta pod palbou ruského dělostřelectva.

Od 9. července do 5. září 2014 se Ukrajina stala terčem více než 120 dělostřeleckých útoků Putinovy armády. Přestože ruské úřady popřely jakékoliv angažmá v údajně občanské válce, specializovaný tým Bellingcat letos v únoru zveřejnil novou studii, která dokazuje, že útoky přicházely přímo z ruského území.

Podle studie měla ruská armáda na svém území nepochybně nejméně 9 odstřelovacích míst. První útok provedla 14. července z místa poblíž městu Seleznev a cílila na ukrajinské vojáky u města Amvrosijivka.

Čtyři útoky byly spáchány nedaleko Gukova, města v Rostovské oblasti blízko u ukrajinských hranic. Pětadvacátého července provedli Rusové dělostřelecký útok na jednotku držící pozici nedaleko západního města Chmelnytskyi z ruské Sverdlovské oblasti. Těmto útokům se ve studii odborníci věnovali podrobněji.

Experti podrobně analyzovali přes 1300 satelitních snímků z východní Ukrajiny, které satelit Google Earth pořídil během loňského července a srpna. Záběry porovnávali s informacemi z místních médií, s videi ze sociálních sítí a nejrůznějšími mapami, které zobrazují vývoj celého konfliktu.

V polovině loňského léta zahájily ukrajinské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ proti ruským separatistům. Podařilo se jim získat zpět významnou část územní u hranic s Ruskem. Jedenáctého července se ale situace začala měnit. Masivní a nečekaný dělostřelecký útok u města Zelenopillia v Oděské oblasti zabil nejméně 19 vojáků (některé zahraniční zdroje uváděly 30 mrtvých) a zranil přes sto dalších mužů.

V následujících týdnech provedla desítky dělostřeleckých útoků i sama ruská armáda. Ty byly cíleny zejména na Luhanskou a Doněckou oblast. Do konce července tak masivní bombardování pomohlo separatistům obklíčit část ukrajinské armády a dostat území opět pod svoji kontrolu.

Celou zprávu týmu Bellingcat si můžete přečíst zde.

Čtěte také: Tvrdá kritika chaosu na frontě: nepřišly posily, velitel zmizel

Kreml jakékoliv zapojení ruské armády do války na Ukrajině soustavně popírá. Přestože třeba i nezisková organizace Amnesty International poskytla přesvědčivé důkazy přímého zasahování Ruska a jeho podporu ukrajinským separatistům už dříve.

Debalceve kontrolují separatisté

Z města Debalceve odešlo 90 procent ukrajinských vojáků a nyní je plně pod kontrolou separatistů. Ustupující vojáci podle Kyjeva zaujali nové, výhodnější obranné pozice. Palba v okolí Debalceve ale neustala, povstalci v noci obsadili další tři okolní obce. 

Ukrajinská armáda ve středu v Debalceve utrpěla těžkou porážku a pod tlakem povstaleckých oddílů musela důležitou železniční křižovatku vyklidit. Informace o obětech se různí, vzbouřenci počítají ukrajinské ztráty na tisíce, Kyjev hovoří o desítkách mrtvých. Vzbouřenci zřídili v Debalceve vojenské velitelství a mrtvé vyvážejí za hranice do ruského Rostova, píše agentura Unian. 

V ukrajinských médiích se ve čtvrtek objevila kritika kyjevského vojenského velení, jehož chyby údajně debalcevský ústup vyvolaly. „Prvním krokem vrchního velitele Petra Porošenka musí být odvolání (náčelníka generálního štábu Viktora) Muženka a jeho kamarádů,“ napsal dnes ve Facebooku ukrajinský poslanec Viktor Baloha. Koordinátor ukrajinských dobrovolnických oddílů Vitalij Dejneha na tiskové konferenci v Kyjevě prohlásil, že to byl právě Muženko, kdo blokoval včasný ústup vládních jednotek z Debalceve. 

Čtěte také: Merkelová volala s Putinem: Přimějte rebely dodržovat příměří

Čtěte také: Dvě videa ruských studentů. Jedni hájí Kreml, druzí se za Rusko stydí