Odchody, stávka...a nakonec bankrot? Nad ČSA se stahují mračna

Likvidaci firmy s desetimiliardovým obratem může způsobit zdánlivě nevinný spor o 25 milionů korun. Rozhodne se koncem června, termín zatím není přesně určen. Proběhnou totiž členské schůze odborů Českých aerolinií zastupujících piloty (CZALPA) a palubní personál (OOPL). Při květnových schůzích byla vyhlášena stávková pohotovost, od té doby se však konflikt vyostřil, a proto reálně hrozí stávka.

Na přímý dotaz tuto možnost nevyloučili za piloty Stanislav Fiala ani Petra Posová za palubní personál, za vážnou alternativu ji považuje předseda představenstva ČSA Jozef Sinčák.

„Stávkovat nechceme. Není ale možné, aby se nám tak snižovaly platy,“ vysvětluje pilot Fiala s upozorněním, že platy šly v únoru dolů o třetinu. Při takovém poklesu příjmů značná část pilotů odejde a nebude možné udržet provoz.

S argumentem, že stávka je poslední možností, jak zachránit tradiční leteckou firmu, se pro ni může rozhodnout i většina jeho kolegů. „Nechceme stávku, nechceme zničit firmu. Chceme se dohodnout,“ tvrdí i Petra Posová.

Dohoda je ale prakticky nemožná bez vrácení části platů. Sinčák ovšem už před týdnem zaměstnancům oznámil prostřednictvím médií, že na mzdových škrtech trvá. Stávka by podle něho způsobila platební neschopnost, který by znamenala okamžitý konec firmy.

Cesta slepou ulicí

Poměry v ČSA se dostaly do slepé uličky už loni v létě. Tehdy vymyslel předseda Sinčák úsporný plán, podle kterého se letecká firma zbaví šesti airbusů, za které platí drahý leasing, nedokáže je však efektivně využít. Ušetřilo by se také na platech pilotů a palubního personálu.

Poslední splátka za leasing byla vyúčtována loni v prosinci, v říjnu muselo odejít přes 50 pilotů. To však k vyrovnanému hospodaření nestačilo a předseda nařídil zbylým zaměstnancům drasticky snížit platy – například piloti airbusů přišli o 30 procent. To vedlo k dalším výpovědím.

Na počátku roku pracovalo v ČSA ještě 155 pilotů, za pět měsíců jich odešlo dobrovolně dalších čtrnáct. „Něco se musí změnit. Máme čekat na to, až jich po sezóně odejde dalších padesát lidí?“ varuje jménem odborů Fiala. Zkušené kapitány, kteří nalétali deset tisíc hodin, nejde nahradit nováčky, pokud se firma nechce smířit se snížením hodnocení podle mezinárodních bezpečnostních standardů.

Proto začaly odbory po únorovém snížení platů jednat s vedením. Nejdříve si znesvářené strany našly prostředníka Petra Hůrku z ministerstva práce a sociálních věcí. Ten navrhl kompromis, podle kterého by bylo spravedlivé pilotům a stevardům cca 15 procent platu zase vrátit. Kdyby k tomu došlo od prvního července, aerolinie by to letos stálo 25 milionů korun.

Čtěte také: ČSA se zbavily Boeingů. Další majetek na prodej už nemají

Vedení firmy Hůrkův návrh odmítlo a letecký personál vyhlásil na jeho podporu stávkovou pohotovost. Od té chvíle spolu rozvaděné strany nemluvily a žádná schůzka se ani nechystá. Předseda Sinčák se jenom pokusil odbory oslabit tím, že na osobních schůzkách přesvědčoval jednotlivé zaměstnance. V rozhovorech pro MF Dnes a týdeník Euro prohlašoval, že odbory nikoho nereprezentují. „Malá skupinka odborářů si bere jako rukojmí všechny zákazníky, obchodní partnery i zbylé zaměstnance,“ řekl třeba v MF Dnes.

Sinčák zároveň zveřejnil platy personálu. Letušky podle něho i po snížení berou 29 tisíc hrubého, kapitáni letadel 150 tisíc. To by jim prý mělo stačit – pokud si uvědomí, že jejich požadované zvýšení mzdových nákladů o 25 milionů může ohrozit letošní bilanci s minimálním přebytkem plánovaným na 38 milionů…

Odejde každý, kdo má náhradu

Z pohledu letušek i pilotů je ovšem snížení platů z počátku roku likvidační pro celou společnost. Šetřit by se podle nich dalo mnohem efektivněji třeba u mzdových nákladů dvanáctičlenného managementu, které podle výroční zprávy z roku 2013 dosahovaly na jednoho manažera v průměru 441 tisíc měsíčně.

Dotázaní piloti i letušky se shodují, že v jakékoli jiné společnosti, než v ČSA, dostanou vyšší plat. Dozvěděli se to po loňském propouštění, když jejich kolegové nastoupili do jiných firem, například do Korean Air, Aerofolotu, Qatar Airways nebo EasyJet. Třeba v Korean Air berou piloti měsíčně 12-13 tisíc dolarů, v Aeroflotu půl milionu rublů. V obou případech to je dvojnásobek platů v ČSA.

Obdobné zkušenosti mají i letušky. „Odejde každý, kdo si najde jiné místo,“ popisuje jedna z nich důvod, proč České aerolinie brzy přijdou o veškerý zkušený personál. „Jak chcete řídit firmu, kde je vaším hlavním nepřítelem zaměstnanec,“ shrnuje poměry v rozpadávajícím se podniku jeden z nespokojených pilotů.

Společnost mrtvých brouků

Konflikt vedení s palubním personálem ČSA je důsledkem nešťastného průběhu privatizace, která měla státní společnost zachránit z dluhů. Trvala však celé dva roky a způsobila další potíže. Předloni v červenci převzala 44 procent akcií od státu Korean Air, až letos v březnu si vyžádala tuzemská společnost Travel Service dalších 34 procent. Během dvou let nevznikl žádný plán, jak podniku nabídnout novou perspektivu, kromě průběžného škrtání provozovaných linek a platů.

Noví majitelé se k hrozící stávce nechtějí vyjadřovat. „Je to věcí managementu ČSA,“ odpověděla Vlaďka Dufková z Travel Service na dotaz, jestli existuje krizový plán pro stávku. „Jednání s odbory je v plně režii managementu ČSA,“ říká i Jakub Puchalský z Českého aeroholdingu, který jménem státu dosud drží 19,7 procenta akcií.

Vedení aeroholdingu pouze očekává, že se nepřekročí plánované mzdové náklady a že se obě strany sporu budou chovat odpovědně. „Stávka by společnost významně poškodila,“ varuje Puchalský. Korejský investor se o ČSA definitivně přestal zajímat loni na jaře po ostré výměně názorů s ministrem financí Andrejem Babišem.