550 Čechů chce výcvik od armády. Marhoul: ‚Snad mezi nimi nejsou neonacisti‘

Zájem o cvičení dobrovolníků

550 Čechů chce výcvik od armády. Marhoul: ‚Snad mezi nimi nejsou neonacisti‘NOVÉ
Registrační dotazník na webu armády vyplnilo za první měsíc téměř 550 zájemců, z nichž přibližně stovka následně navštívila rekrutační pracoviště, kde podali žádost a vyplnili další materiály. Mezi zájemci je převaha mužů. Foto: Ilustrační foto: Armáda ČR
1
Domov
Tereza Vilímová
Sdílet:

Od července díky nové legislativě mohou lidé nově nabídnout své služby armádě a přihlásit se na dobrovolná armádní cvičení. Lidé mají podle prvních údajů o rekrutování velký zájem, za první měsíc se jich přihlásilo více než pět stovek. Zájem může být způsoben strachem z terorismu i uprchlické krize, mladí lidé mají ale přirozeně touhy sáhnout si na zbraň a zažít dobrodružství, myslí si vedoucí psychiatr Polní nemocnice Armády Jan Vevera.

Registrační dotazník na webu armády vyplnilo za první měsíc téměř 550 zájemců, z nichž přibližně stovka následně navštívila rekrutační pracoviště, kde podali žádost a vyplnili další materiály. Mezi zájemci je převaha mužů. O dobrovolná cvičení mají podle tiskového mluvčího generálního štábu Jana Šulce zájem všechny kategorie, hlásí se studenti vysokých škol i pracovníci v soukromém a veřejném prostoru.

„Většinu zájemců tvoří mladí lidé, kteří dosud nevykonali základní či náhradní vojenskou službu, nebyli vojáky z povolání či příslušníky aktivní zálohy, tedy nebyli na vojně. Ale je i řada těch starších, kteří si chtějí své dřívější vojenské dovednosti a znalosti obnovit,“ uvedl pro server ECHO24 Šulc.

Strach nebo touha po dobrodružství?

„Doufám, že budou řádně prověřovat, že se na cvičení nedostane nějaký neonacista nebo extrémista, kteří se jenom chtějí naučit zacházet se zbraní, aby mohli na hranicích střílet uprchlíky,“ vyjádřil své obavy pro server ECHO24.cz režisér a zároveň veřejný podporovatel armádních činností Václav Marhoul. V době, kdy média plní zprávy o tom, že se v Česku formuje domobrana, která má čelit uprchlické krizi, je nasnadě otázka, co lidi motivuje taková cvičení absolvovat.

„Lidé nějakým způsobem vnímají tu situaci, která tady je, a chtějí být připravení,“ dodává Marhoul, podle kterého ale skutečná příprava vyžaduje pravidelné absolvování cvičení, nikoli jednu návštěvu dobrovolného kurzu. Dobrovolná cvičení podle něj budou určitým předstupněm, aby se z účastníků stali vojáci aktivní zálohy nebo dokonce profesionálové.

K tomu, že by za vysokým zájmem byl strach z terorismu, je ale skeptický psychiatr Polní nemocnice Armády Jan Vevera. „Samozřejmě, že to může být způsobeno obavami z uprchlické krize nebo z teroristických útoků, ale zde stojí za to si připomenout, že navzdory všem poplašným zprávám zůstává suchým a mediálně nezajímavým konstatováním skutečnost, že žijeme nejbezpečnější a nejklidnější období lidských dějin,“ uvedl pro server ECHO24 Vevera.

„Jeden z nejvýznamnějších světových vědců, profesor Harvardovy univerzity Steven Pinker dokazuje, že počet vražd a násilných úmrtí, včetně válečných ztrát, stále klesá a to podporují i české statistiky, které zaznamenávají pokles vražd i sebevražd. Nikdy v dějinách lidstva nebyla vyšší pravděpodobnost, že naše životy prožijeme v míru a zemřeme nenásilnou smrti,“ dodává Vevera.

Mladí lidé mají podle něj přirozenou touhu po dobrodružství. „K tomu jsme ostatně evolučně naprogramováni,“ zdůvodnil svůj názor Vevera, podle kterého může být dalším faktorem vysokého zájmu nabídka vzrušujícího zážitku, který je vytrhne z každodenní rutiny. Podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se navíc Armáda jakožto instituce těší vysoké důvěry mezi lidmi, důvěřuje ji téměř 70 procent lidí.

Podle poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL) je ale za vysokým zájmem bezpochyby zlepšení podmínek v armádě. „V posledním roce se otevřely zlepšily podmínky pro aktivní zálohy a došlo k větší otevřenosti a komunikaci profesionální armády,“ uvedl pro server ECHO24 Gabal. Ve stejné logice se proto podle něj vyvíjí zájem o službu v armádě, což hodnotí kladně. „Důležitá je také legislativa, která srovnala finanční postavení záloh a kompenzace rizik či zranění s profíky,“ dodal Gabal, což je podle něj zásluhou poslankyně Jany Černochové (ODS).

Pomáhat mohou dobrovolníci při povodních

Poprvé nastoupí dobrovolníci cvičení v říjnu, kurz základní přípravy se bude konat ve Vyškově a potrvá 6 týdnů. Právě toho se budou účastnit lidé, kteří ještě nebyli na vojně. V budoucnu bude ale možnost kurz rozdělit na dva třítýdenní turnusy.

„Výcvik bude mít stejnou podobu, jako má kurz základní přípravy pro příslušníky Aktivní zálohy. V tomto prvním ‚ověřovacím‘ běhu počítáme s řádově deseti nebo případně i více zájemci o dobrovolné vojenské cvičení,“ vysvětlil serveru Šulc. Pro zájemce, kteří již základní vojenskou službu absolvovali, připravuje armáda zdokonalovací výcviky u jednotek.

Dobrovolníci mají navíc nárok na služné ve výši tarifního platu vojáka stejné hodnosti. V případě nejnižší vojenské hodnosti vojína tak dostanou 9 900 Kč měsíčně. Dále takovému občanovi vzniká nárok na 1000 korun odměny za měsíc, ve kterém cvičení vykonal.

Absolventi dobrovolných kurzů se poté mohou stát aktivní zálohou. „Podle novely branného zákona je tak bude možné povolat s jejich souhlasem výhradně k záchranným pracím,“ dodal Šulc. Účastníci cvičení by tak mohli pomáhat například při povodních nebo jiných živelních katastrofách. V případě ohrožení státu v nich pak má jistotu vycvičené zálohy.

Čtěte také: Ódinovi vojáci dorazili do Čech ‚chránit‘ obyvatele před muslimy

Ve Francii vznikne Národní garda. Bude pomáhat v boji s terorem

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články