NOVÉ

Kolik berou žadatelé o azyl: je štědřejší Německo nebo Švédsko?

,

PŘÍSPĚVKY A SOCIÁLNÍ DÁVKY PRO BĚŽENCE

Témata: ,

Zatímco v Maďarsku žadatel o azyl pobírá měsíční příspěvek ve výši 600 korun, v Německu si může přijít až na 11 tisíc. Švédi jsou v tomto ohledu ještě štědřejší a uprchlíkům jsou ochotni vyplácet v přepočtu až 20 tisíc korun za měsíc. Není proto divu, že Česká republika se svými devíti sty korun je pro většinu migrantů pouze tranzitní zemí.

Seznam evropských zemí spolu s výčtem benefitů, které zde na příchozí běžence čekají, zveřejnila agentura Reuters. Přestože příspěvky v jednotlivých zemích nelze univerzálně porovnat, protože azylové zákony v jednotlivých státech se liší, ze sesbíraných dat jasně vyplývá, že štědré sociální systémy západoevropských zemí jsou pro migranty mnohem lákavější než ty v postkomunistických zemích střední a východní Evropy.

NĚMECKO: Hlavní cílová země běženců ze severní Afriky a Blízkého východu. V přijímacích střediscích dostávají čekatelé na azyl zdarma jídlo a k tomu 143 eur (přibližně 3800 korun) měsíčně na „základní potřeby“. Po třech měsících se tato částka zvyšuje na 216 eur (přibližně 5900 korun). Po 15 měsících pobytu (nebo v případě, že je schválena uchazečova žádost o azyl) se částka znovu zvyšuje, tentokrát na 400 euro (zhruba 10 800 korun) měsíčně.

Kromě toho mají běženci proplácené ještě náklady na ubytování a topení. Dalších 92 euro pak můžou dostat jako příspěvek na dítě. V současné době jsou příspěvky v Německu vypláceny v hotovosti, vláda je však chce co nejdříve začít vyplácet v naturáliích.

ŠVÉDSKO: Po Německu další země, kam směřuje velká část uprchlíků. Dospělí lidé, kteří zde čekají na azyl ve státem provozovaných zařízeních, kde dostávají jídlo, mají nárok na 24 švédských (přibližně 69 českých) korun denně. Ti, kteří si musí jídlo platit sami pak denně dostávají 71 švédských korun (zhruba 206 kč).

Po schválení žádosti se azylanti mohou začlenit do dvouletého integračního programu, který zahrnuje lekce švédštiny a pomůže jim najít práci nebo potřebné zkušenosti nezbytné na trhu práce. Účastníci programu potom měsíčně dostávají částku kolem 6700 korun (přibližně 19 500 kč). Další peníze pak mohou dostat, pokud mají děti nebo pokud potřebují přispět na bydlení.

Čtěte také: Peníze tu rostou na stromech, představuje Syřan Švédsko

VELKÁ BRITÁNIE: Pro uprchlíky v Calais, ale nejen pro ně, představuje Velká Británie další vysněnou zemi. Čekatelé na azyl zde většinou žijí v soukromých domech a bytech, přičemž nájemné za ně platí stát. Týdně si podle agentury Reuters jeden imigrant přijde na 36,95 liber, což v přepočtu činí necelých 1400 korun.

Měsíčně se potom jedná o něco přes pět tisíc. O zvláštní přídavky pak mohou požádat těhotné ženy nebo rodiče miminek a malých dětí. Pokud běženci uspějí a Velká Británie jim udělí azyl, mají právo na stejné příspěvky jako rodilí Britové.

NIZOZEMSKO: Neméně oblíbené je mezi imigranty i Holandsko. Tamní příspěvky sice nejsou tak vysoké jako ve Švédsku a v Německu, ale v zemi se nachází početná komunita islámských věřících, která nově příchozím pomůže vytvořit dojem domácího prostředí. Čekatelé na azyl bývají ubytováni ve státem provozovaných přijímacích centrech, přičemž každý dospělý imigrant dostává částku v rozmezí 20–45 euro (zhruba 550–1200 korun), aby měl na jídlo.

Kromě toho si můžou běženci vydělat až 14 euro (380 kč) týdně prací uvnitř azylových středisek. Rovněž mohou 24 týdnů ročně pracovat i mimo středisko. Zde mají šanci dosáhnout na vyšší výdělky, část mzdy ale musí odevzdat středisku, které jim poskytuje ubytování.

RAKOUSKO: Přestože Rakousko pro uprchlíky v současné době znamená hlavně tranzitní zemi po cestě do Německa, ani zde se žadatelé o azyl nemají úplně špatně. Ti, kteří pobývají ve státem provozovaných střediscích, mají nárok na stravu a částku 50 euro (zhruba 1350 kč) měsíčně. V případě, že se stravují sami, dostávají denně 5 euro. Měsíčně tak na jídlo můžou dostat až 155 eur (přibližně 4200 kč).

Když utečenci bydlí v soukromých domech a bytech, mohou dostat 120 eur (přibližně 3250 korun) na osobu nebo 240 eur (zhruba 6500 kč) na rodinu. Na jídlo pak dostávají příspěvek 210 eur (5700 korun). Pokud mají děti zvyšuje se příspěvek na jídlo o dalších sto eur (2700 kč). Zároveň si ročně můžou přijít na příspěvek 150 eur (přes 4000 korun) na oblečení a 200 eur (necelých 5500 kč) na výdaje spojené se vzděláváním.

Čtěte také: Do Fritzlova domu hrůzy nastěhují uprchlíky

ČESKÁ REPUBLIKA: Řada Čechů se diví, že běženci nežádají o azyl v České republice, ale místo toho pokračují dále na Západ. Při porovnání příspěvků ze strany státu v Česku a ve výše zmíněných zemích se však toto jejich úsilí jeví jako pochopitelné. V případě, že čekatel na azyl pobývá v přijímacím zařízení se stravou, může dostat 30 korun denně. V opačném případě dostává existenční minimum ve výši 3410 korun.

Pokud žadatel uspěje a úřady se mu rozhodnou udělit azyl, získá právo na podporu v nezaměstnanosti, příspěvky na rekvalifikační kurzy a na bydlení a další výhody sociálního státu. Pokud je uprchlík zadržen na českém území a nezažádá o azyl (například proto, že chce pokračovat do Německa), je umístěn do jednoho z detenčních zařízení, kde si musí sám platit za ubytování a stravu. Konkrétně se jedná o částku 250 korun na osobu a den.

SLOVENSKO: Situace na východ od České republiky je do značné míry podobná jako v tuzemsku. V přijímacích střediscích, kde uprchlíci čekají na (ne)udělení azylu, dostávají kapesné ve výši 40 centů na den (necelých 11 korun). Měsíčně si tak můžou přijít až na 12,4 eur, což je jen o něco málo víc než 300 korun. Pokud běženci uspějí a stát jim přizná právo na azyl, dostanou právo pracovat nebo požadovat podporu v nezaměstnanosti. Zároveň mohou zažádat o jednorázový příspěvek, který se pohybuje kolem tří set eur, tedy přibližně 7300 korun.

MAĎARSKO: Země, která se už několik měsíců potýká s extrémním náporem běženců, ale nadále přitom zůstává pouze zemí tranzitní. Od druhého měsíce pobytu v zemi zde utečenci dostávají částku 7125 forintů (přibližně 550 korun) v hotovosti na měsíc. Agentura Reuters zde připomíná, že se jedná přibližně o jednu desetinu podpory v nezaměstnanosti. Ti, kteří v žádosti o azyl uspějí, v zemi mohou zůstat další dva měsíce v přijímacím táboře. Po podpisu takzvané integrační smlouvy jim vznikne nárok na částku 90 000 maďarských forintů (necelých 8000 tisíc korun) měsíčně po dobu půl roku.

Čtěte také: Maďarsko postavilo na přechodu do Chorvatska ocelová vrata

Přejít na diskusi