Dost bylo liberalismu! A rada zvolila Hazdru
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má po ročním provizoriu řádného ředitele. Teprve třicetiletý Zdeněk Hazdra je ze tří vážných kandidátů, kteří zbyli do minulého týdne, tím nejrudějším šátkem pro významnou část zaměstnanců, které bychom zhruba mohli označit za zakladatelskou garnituru. Hazdra už řídil ÚSTR dvakrát, krátce v létě 2010, kdy byl ředitelem i formálně, a po celý poslední rok zčásti a méně viditelně coby první náměstek Pavly Foglové.
Za tu dobu vznikly mezi onou nespokojenou částí zaměstnanců a Hazdrou spory, které jsou do značné míry osobní. Prozatím bych se jim chtěl vyhnout, důležitější se jeví celkový směr, jímž ředitel Hazdra ústav povede.
Když ve středu navečer vzápětí po svém vítězství mluvil s novináři, vzpomněl si Hazdra ve spěchu na dvě priority: vzdělávací projekty a projekty orální historie. Orální historie znamená přijet k pamětníkovi s magneťákem, pustit magneťák ve chvíli, kdy pamětník začne vzpomínat, když přestane mluvit, magneťák vypnout a potom záznam přepsat. Orální historie je pěkná věc a užitečný doplněk k jiným metodám historického výzkumu, ale nic, kvůli čemu se zakládal zrovna ÚSTR. Takové centrum orální historie mají například na konkurenčním Ústavu pro soudobé dějiny AV. ÚSTR měl v první řadě zpřístupňovat badatelům i širší veřejnosti materiály represivních orgánů a organizací, tedy například KSČ a především StB.
O přístup k archiváliím jde ve válce kolem ústavu celý ten poslední rok. Když loni v dubnu radní vybraní levicovým Senátem sundávali Daniela Hermana, jedna z výtek zněla, že digitalizace a skenování materiálů StB jdou pomalu. Za ten rok padlo tempo digitalizace téměř na polovinu. Třeba to má nějaké důvody, objektivní okolnosti přechodného typu, ale nevíme, protože o tom se řeč nevede. Kritici minulého vedení ve chvíli, kdy to vedení dovládlo, zřejmě o tempo digitalizace ztratili zájem.
Rada, která zvolila Hazdru, si už loni v plánu práce na letošní rok naplánovala, že oddělení digitalizace vyvede zpod ÚSTR do Archivu bezpečnostních složek. To je prostředí, v němž platí přísnější výklad archivního zákona, rozuměj výměnou za víc metadat a lepší větrání v depozitáři méně ochoty a rychlosti při vycházení žádostem o archivy zvenčí.
Před nedávnem se proti plánu vyvést odbor mimo ústav překvapivě vyslovil premiér Bohuslav Sobotka. Hazdrova koncepce naopak mluví o dokončení "delimitačního procesu", kdy se do Archivu vyvádějí činnosti související s Archivem. Rada, která evidentně nevzdala svůj názor, že ve zpřístupňování svazků dosud panoval škodlivý liberalismus, citovanou větu z Hazdrovy koncepce jistě chápala správně.
Kdyby měl designovaný ředitel Hazdra včera při své první reakci na jmenování priorit víc času, možná by si i na to zpřístupňování archiválií vzpomněl. Ale to, na co si vzpomněl v časové tísni, je příznačné. Při pohledu na dění kolem ústavu za posledních dvanáct měsíců by bylo velkým překvapením, kdyby se digitalizace neutlumila.
