2 Rozhodnutí Ústavního soudu

O archivech StB rozhodl na Ústavním soudu jediný hlas

, , NOVÉ,

Ústavní soud (ÚS) ve středu sice zamítl návrh Nejvyššího soudu na omezení přístupu k archiváliím, ale stalo se tak nejtěsnější možnou většinou. Z 15 soudců ÚS jich pro zachování liberálnějšího přístupu k informacím hlasovala pouze osm. Zbylých sedm v čele s předsedou Pavlem Rychetských bylo proti. Historici tak mohou pracovat stejně jako dosud, ke své práci nepotřebují například souhlas žijících lidí, jejichž citlivé osobní údaje se v dokumentech objevují.

„Ústavní soud proto dospěl k závěru, že z hlediska základního práva na ochranu osobních údajů je pouhé nahlížení do archiválií obsahujících informace o činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu podle napadeného ustanovení legálním, legitimním a proporcionálním zásahem do tohoto práva, vyváženým vůči základnímu právu na přístup k informacím a ospravedlněným se zřetelem k významnému společenskému zájmu na autentickém poznání minulosti. Tento omezující zásah nedosahuje intenzity poškození lidské důstojnosti, cti a dobrého jména, neboť není spojen s oprávněním badatele zveřejnit získané údaje či jinak je zpracovávat bez předchozího souhlasu dotčené osoby,“ uvádí Ústavní soud v oficiálním prohlášení.

Návrh NS ústavní soudci částečně zamítli, částečně odmítli. V praxi to znamená, že právní úprava nadále platí beze změn. Soud se sice věcně zabýval zněním zákona před poslední novelizací, současné znění je však prakticky stejné, změnilo se jen číslování paragrafů. Odlišné stanovisko mělo sedm soudců. Mezi nimi jsou Ludvík David, Josef Fiala, Jan Filip, Jan Musil, Pavel Rychetský, Radovan Suchánek a soudkyně Milada Tomková.

Historici se obávali zpomalení práce

Někteří historici v poslední době vyjádřili obavu, že případný zásah do zákona o archivnictví by značně zkomplikoval a zpomalil jejich práci. Dokumenty by dostávali se začerněnými osobními údaji, případně by pro ně zůstaly nedostupné. Proti zásahu do zákona se postavil Archiv bezpečnostních složek, Ústav pro studium totalitních režimů, ale také vláda. Poukázala na potřebu poznávat historické prameny a přinášet svědectví o obou totalitách.

Zákon říká, že podmínka předchozího vyrozumění ani písemného souhlasu žijících osob s nahlížením do archivních fondů se netýká konkrétních typů dokumentů. Jde o archiválie vzniklé před 1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních složek, některých soudů, Národní fronty, dále na archiválie německé okupační správy a dokumenty, které již dříve měly veřejnou povahu.

NS konkrétně řeší případ muže, který od státu neúspěšně žádal odškodnění 300.000 korun za to, že archiv zpřístupnil novinářům z České televize jeho citlivé osobní údaje ze svazku vedeného komunistickou Státní bezpečností. Soud řízení o mužově dovolání přerušil a obrátil se na ústavní soudce.

NS zdůraznil, že nechce historikům uzavřít cestu k dokumentům, ani nezpochybňuje potřebu zkoumat totalitní režimy. Od ústavních soudců však očekával vyjádření, zda je široce vymezené zpřístupnění osobních údajů přiměřené a zda nepřipadá v úvahu citlivější řešení.

Čtěte více: Hrozí uzavření archivů StB. Hrozí návrat do minulosti

, ,

Hesla: , , , ,

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.