ESEJ

Budoucnost násilí. Nové děsivé možnosti pro teroristy

Týdeník Echo

Témata: , ,

V tomto roce vyšlo další vydání knihy Budoucnost násilí předního amerického bezpečnostního experta Benjamina Wittese a jeho kolegyně Gabriely Blumové z Harvardovy univerzity. Kniha se od svého prvního vydání před dvěma roky stala doporučenou četbou při různých bezpečnostních školeních. Autoři nicméně varují, že většina podobných knih je v okamžiku svého vydání již zastaralá. Například když uvažovali o výrobě „hmyzích“ dronů velikosti pavouka, vypadalo to jako sci-fi, ale než knížku dokončili, tyto malé, ale velice obratné stroje bylo již možné pozorovat při akci.

Pravděpodobně nejcennějším výsledkem této knihy je pozorování, že struktura násilí – nebo chcete-li mapa rizik – se proměnila do situace, která v dějinách lidstva zatím nemá obdoby. Zvykli jsme si na velké centralizované armády prostě z toho důvodu, že udělat velké dělo nebo letadlovou loď vyžaduje bohatou centrální moc, která disponuje velkými technickými prostředky, ale dnešní situace se lépe popisuje slovy o mnoha útočnících a mnoha obráncích.

Na webových stránkách organizace DIY Drone (zkratka DIY znamená „do it yourself“ – udělej si sám), která jasně deklaruje, že nebude tolerovat žádné diskuse týkající se vojenského využití dronů, se dozvíte, jak vytvořit skvělé drony, které mají zabudovaný poziční (GPS) systém a dají se řídit mobilem. Je těžké si představit, že by případný terorista odolal pokušení si tyto návody důkladně pročíst a pak se například pokusil pomocí dronu nad plným stadionem fanoušků rozšířit nějakou infekci. Nepotřebuje k tomu ani leteckou licenci, ani žádné složité zařízení, i když stejného výsledku by asi dosáhl při použití rozprašovače umístěného na automobil.

FBI v září 2011 zamezila útoku dronem na Pentagon, který plánoval americký občan Rezwan Ferdaus. Dron měl nést plastickou výbušninu, ale stejně tak by jednou mohl nést například anthrax. Modelový experiment ukázal, že kilogram anthraxu vypouštěného nad městem zabije zhruba tři miliony lidí. Možnost, že se nějaký jedinec pokusí vyrobit zbraň masové ničení, se donedávna omezovala na filmy s Jamesem Bondem, ale současný technologický pokrok začíná tento typ útoku umožňovat.

Představte si zneuznaného studenta molekulární biologie, který se rozhodne rekonstruovat vir neštovic, a ještě jeho účinek zesílit. K tomuto tématu najde obrovské množství publikovaných údajů. Na internetu nakoupí laboratorní vybavení a krátké kousky genomu, aby nebylo patrné, k čemu se připravuje. Úkol, k němuž se chystá, není úplně jednoduchý, ale šikovný student jej zvládne. Nakazí se virem a odejde na letiště, kde infikuje co největší množství lidí. Pak jde domů a zastřelí se.

Inkubační doba je pomalá, takže epidemie propukne až za dva týdny a na mnoha místech zároveň. Co se vlastně stalo, se zjistí až po měsících pečlivé forenzní práce, protože mezitím se k útoku přihlásilo několik pravděpodobných a několik nepravděpodobných skupin. Již v roce 2006 upozornila americká Národní vědecká komise pro biobezpečnost: nejenže syntéza nebezpečných virů se povedla v několika laboratořích, ale stává se stále levnější a dostupnější.

Není nutné zdůrazňovat, jak rychle se mění technologie. V roce 2002 trvalo výzkumnému týmu Státní univerzity v New Yorku syntetizovat nebezpečný vir tři roky, ale o rok později se to jiné skupině podařilo již za dva týdny. Ještě později byl tento nebezpečný virus sestaven z kusů genomu dodaných poštou z nabídkového katalogu biotechnologické firmy. V podobných experimentech se vědcům podařilo rekonstruovat virus španělské chřipky, na niž v roce 1918 zahynulo nejméně padesát milionů lidí.

Když v roce 1984 napadli stoupenci Bagvana Rajneeshe salmonelou své spoluobčany, trvalo to rok, než vyšetřovatelé zjistili, co se stalo. Na druhou stranu byla západonilská encefalitida v roce 1999 v New Yorku nejprve považována za teroristický útok, protože irácký přeběhlík varoval Američany před vývojem této biologické zbraně, ale pak se ukázalo, že měla přirozený základ. Nemoc se nikdy předtím v USA nevyskytla a údaj o biologických zbraních Saddáma Husajna přišel jen několik měsíců před vypuknutím encefalitidy. Snadno pak může dojít k napadnutí nepříjemného, ale nevinného protivníka, který se pochopitelně bude dál svými prostředky bránit.

Sekera o dvou břitech

Ty stejné technologie, které nás chrání, nás za jiných okolností ohrožují. Některé postupy, které zabraňují rakovině, se dají použít k jejímu vyvolání. Auto bez řidiče nás doveze mnohem bezpečněji do cíle než nepozorný řidič, ale také je možné jej naprogramovat jako ničivou zbraň. Naštěstí jen velice málo lidí chce ublížit ostatním. Harvardský psycholog Steven Pinker v knize Lepší andělé naší přirozenosti přesvědčivě dokazuje, že současná globální společnost je nejméně násilnou společností lidské historie, protože sdílí společný základ reprezentovaný globální kulturou a technologií.

Nicméně zůstává velmi malý počet jedinců a organizací, kteří mají potenciál se chovat neobvykle ničivým způsobem. Jaderné elektrárny jsou proti kybernetickým útokům zřejmě dobře zabezpečené, ale již v roce 2007 provedl americký Úřad pro domácí bezpečnost test, při kterém se v modelové situaci podařilo proniknout do zařízení tepelné elektrárny a vyřadit ji z provozu díky změněným otáčkám turbíny. Nedávno se skupině hackerů, kteří se označují jako „Syrská elektronická armáda“, podařilo ochromit internetový provoz listů New York Times a Washington Post. Neznámý útočník na celých šest hodin zastavil celý čínský internet. Pákistánští hackeři na čas vyřadili z provozu 650 izraelských, převážně státních webových stránek, ale na oplátku byli napadeni afghánskými hackery.

Celý článek si přečtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo nebo na EchoPrime

Z nového čísla Lesk a bída politické satiry. Umíme si v Česku dělat legraci z politiky?

Echo týdne: Milosrdenství po prezidentsku ● Téma: Piš, ať můžu vydírat ● Komentář: Čeští lumíci pochodují do eurozóny ● Komentář: Prokletí jménem EET je nezvratnéRozhovor s Jiřím Fajtem: Žasli jsme, jak jsme byli šťastní ● Esej: Emmanuel Barack Macron ● Esej: Nakažlivá hamižnost bohatých ● Rozhovor s Richardem Lindzenem: Snad nás Trump odvede z klimatických dohod ● Recenze: Turecký sultán a kouzelné sluchátko ● Kulturní tipy ● Postavy: Caligula: všechnu moc imaginaci! ● Seriál Velcí Češi: Kancléř první republiky ● Styl ● Přeceňovaný a podceňovaný: Věra Jourová vs. Marek Mora ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Babišova marioneta Ivan Pilný bude vypadat jako schopný a nezávislý ministr financí. A zároveň bude jen hájit zájmy svého šéfa
Nevěřte robotům, co hrají Wagnera Ridley Scott přichází s dalším filmem série o Vetřelci. Ale tohle se fakt nepovedlo, vznikl nezamýšleně směšný snímek

Přejít na diskusi