ČNB je banka pro udržení kolonialismu ve střední Evropě

Česká národní banka na zasedání bankovní rady minulý čtvrtek rozhodla o dalším prodloužení měnových intervencí. V jejich rámci od listopadu 2013 vytvořila devizové rezervy v desítkách miliard eur a „vytiskla‘“ kvůli tomu už více než bilion korun. Ekonom Karel Kříž na stránkách deníku Echo24 podrobuje umělé oslabování měny vydáváním nových korun drtivé kritice. V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešel se členem bankovní rady ČNB Lubomírem Lízalem a hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou.

Proč pokračuje umělé oslabování koruny, když už se inflace dostala nad ta kýžená dvě procenta, kde jste ji chtěli mít?

Lízal: Na úvod vám říkám: dnešní inflace mně říká, jak dobře jsem dělal měnovou politiku před rokem, před rokem a půl, neříká mi nic o tom, jaká bude za rok a půl. Při inflačním cílování nás nezajímá dnešek, ale to, co bude na měnovém horizontu za těch dvanáct osmnáct měsíců. Proto je aktuální míra inflace pro debatu o dnešní měnové politice svým způsobem nesmyslná. Je to jen vstupní údaj.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Horská: Tak proč nebyly intervence opuštěny už před rokem nebo před rokem a půl, když dnes máme dvouprocentní inflaci?

Lízal: Protože já potřebuji, aby ta inflace byla v koridoru pokud možno udržitelném. Čili kdybychom ten exit udělali předčasně, tak mi třeba inflační křivka vypadne mimo.

Horská: A jste spokojený se strukturou inflace, kterou máme?

Lízal: Pokud se podívám na okolní země, pak ano. Jádrová inflace ještě není v cíli, tedy domácí ekonomika tam ještě není. Do aktuální inflace se totiž promítly jednorázové věci: EET, podzimní zdražování potravin… Takže i když celková inflace je na dvou procentech, domácí tlaky, které hýbou cenami, jsou pořád nižší, než aby byl vývoj udržitelný.

Kříž: V prvé řadě je chybná samotná úvaha, že musíme mít inflaci dvě procenta. Dokonce ani v ČNB v této věci není jasno. Půl roku (před osudovým zasedáním v listopadu 2013 – pozn. red.) byl poměr v radě 3:4, pak se hlasovalo 4:3.

Lízal: Tak to toho víš, Karle, víc než já.

Kříž: Tak těsný výsledek jste vůbec neměli připustit, měli jste se dál mezi sebou víc přesvědčovat. Okolní země žádné takové umělé oslabování vlastní měny neorganizovaly. Měly dlouhodobou deflaci – Polsko, Maďarsko a zejména Slovensko. A pokles cen je nijak nepoškodil.

Horská: Ale těm zemím přirozeně oslabovala měna.

Lízal: Maďaři i Poláci jsou níž, mají měnu o 15 procent slabší. Spadli do toho pásma samovolně.

Kříž: Každopádně publikované úvahy ČNB z roku 2013 říkaly: hrozí nám deflace – a pak by došlo k takzvané deflační spirále, tedy lidi budou odkládat nákupy v očekávání, že v budoucnu ještě zlevní. A ty odklady v nákupech poškodí obchod i průmysl. To byla v centrální bance klíčová úvaha.

Lízal: Nebyla! Neříkej mně, jak jsem uvažoval.

Kříž: Přinejmenším se to tak prezentovalo. Prokazatelně. A celá tato úvaha se v okolních zemích nepotvrdila. Dokonce v samotné české ekonomice u spousty zboží – auta, televizory, prostě zboží dlouhodobé spotřeby, kterou lze odložit – naopak spotřeba rostla, přestože ceny během těch tří let dál klesaly. Prodej automobilů šel nahoru dramaticky. Ve Švýcarsku, což byl původně vzor ČNB, přestali švýcarský frank uměle oslabovat v lednu 2015, frank posílil skokově o 20 procent, a Švýcarsku se přesto nic zlého nestalo. ČNB podle odhadu kolegů tady paní Horské v Raiffeisenbank musela jenom za leden takzvaně vytisknout kolem 400 miliard korun, aby slabou korunu dál udržela. Takže celý jeden měsíc docházelo k emisi cca 20 miliard denně. Což je 1900 korun na obyvatele každý pracovní den. Hrozné číslo.

Lízal: Emisi čeho? Rezerv, nikoliv peněz.

Kříž: Ano, ty peníze nikdy žádný český občan neuvidí. Jsou v držení spekulantů, kteří je postupně budou prodávat, a tím znehodnocovat korunu na dlouhá léta dopředu.

Horská: Pozor, intervencemi ČNB neroste množství peněz v oběhu, ale částky v bilanci České národní banky.

Kříž: Jasně, jenže tyto emise – a to je zřejmě cíl té pokračující politiky oslabování měny – zabrání koruně, aby posilovala. I tehdy, až bude oslabování oficiálně opuštěno. Dneska je to 1200 miliard ve vytištěných korun, cifra pořád dramaticky roste, tímhle tempem můžeme být za dva měsíce na dvou bilionech. A tyhle peníze se z trhu jen tak neztratí. Ty rezervy, které v ČNB mají, povedou jenom k tomu, že česká koruna bude do budoucna a na mimořádně dlouho slabší, než by byla, kdyby ty intervence v ČNB na podzim 2013 nerozjeli.

K čemu to povede? Že budeme ekonomikou s levnou pracovní silou, dodavatelem pro vyspělejší ekonomiky?

Kříž: Ano, taková kolonie, kam se jdou všichni napást. Na Ukrajinu se investoři bojí, takže sem ještě potřebují dovézt takových 150–200 tisíc ukrajinských pracovníků. Tady to mají všechno pod kontrolou. Myslím, že tímto způsobem se uvažuje. Já vůbec nevím, proč se ještě ČNB jmenuje „česká“ a „národní“. Ta banka není ani jedno. Mohla by se jmenovat třeba Mezinárodní banka pro vývoz kapitálu nebo, já nevím, Mezinárodní banka pro udržení kolonialismu ve střední Evropě.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

 

Přejít na diskusi