Co se to děje? Lidé už nechodí volit
První předpověď komunálních voleb je na světě. Přijde rekordně málo voličů a své hlasy rozdělí mezi velký počet stran. Ve velkých městech získá některá strana jen výjimečně přes dvacet procent a o vítězství se utkají sociální demokraté s hnutím ANO. Prognóza vychází z výsledku senátních voleb v Praze 10.
Z prognózy plyne jedna špatná a jedna dobrá zpráva. Špatné je, že žádná politická strana nedokáže oslovit větší počet občanů. Za pozitivní lze naopak označit fakt, že toho zatím nedokáže ve větší míře využít žádný populista.
Desátý pražský obvod je pátým největším městem v republice a má 84 tisíc voličů. Pouze 13 tisíc z nich přišlo volit v prvním kole svého senátora. Do druhého kola se probojovaly dvě kandidátky, Ivana Cabrnochová za ČSSD a Stranu zelených společně s Janou Duškovou (ANO). Každé z nich k postupu stačilo jen o málo víc než dva tisíce hlasů.
Jde o unikátní výsledek. Pouze před sedmi lety při doplňovacích senátních volbách v Chomutově přišlo v prvním kole hlasovat ještě méně lidí, pouhých 11 tisíc. K postupu však bylo třeba získat aspoň dva a půl tisíce hlasů.
Víkendové selhání demokracie v desátém pražském obvodu je předpovědí pro senátní volby, které se v dalších sedmadvaceti volebních obvodech konají už za necelé tři týdny, a také pro volby na radnicích, které jsou vyhlášeny ve stejném termínu. Zastupitele obcí a měst přišlo po roce 2000 volit vždy neméně 45 procent voličů a kandidáty do Senátu v prvním kole obdobný počet lidí. Letos se tedy zájem může propadnout.
Šanci proniknout do zastupitelstva letos dostane větší množství stran. I to ukazuje výsledek z Prahy 10. Vítězná kandidátka oslovila patnáct procent občanů, kteří přišli k volbám, ještě osmý kandidát měl ovšem přes sedm procent.
Roztříštěnost předpovídají i průzkumy, které před pražskými komunálními volbami provedly Phoenix Research a STEM/MARK, Bez šance postoupit do zastupitelstva není v obou případech deset subjektů. V tom není Praha výjimkou, protože například průzkum České televize v Ostravě dává dobrou šanci devíti stranám.
Obecně platí, že propad zájmu o nabídku klasické strany ODS není výjimkou. Byť pomaleji klesá zájem i o další tradiční uskupení včetně ČSSD a komunistů. Probuzení lidovců není přesvědčivé, ani nová hnutí typu ANO a Úsvitu nejsou pro většinu lidí dobrou adresou.
V Praze a zřejmě v dalších velkých městech dojde na souboj ANO a TOP 09 o pravicové voliče. Předpovědět vítěze je v této chvíli nemožné, protože Phoenix Research dává přednost Schwarzenbergově straně, STEM/MARK Babišovu hnutí. Jedině tento souboj může přitáhnout nějaký zájem, pokud se mu budou ANO a TOP 09 v kampani těsně před volbami důsledně věnovat.
Sezóna populistů
Pokud se potvrdí předpoklad, že lidé nepřijdou volit, pak tím vznikají neradostné vyhlídky pro tuzemskou demokracii. Očividně nefunguje systém klasických stran levice a pravice, které zastupovaly zájmy konkrétních skupin společnosti. Ani podnikatelé či živnostníci od ODS ani zaměstnanci či důchodci od ČSSD už nečekají, že jim strany pomohou v jejich problémech. Těžké časy ekonomické recese každého naučily, aby se o sebe postaral sám. Zajímat se při vší snaze o přežití ještě o politiku, je ztráta cenného času.
Úpadek zájmu o veřejné záležitosti není v historii ničím novým, Evropa ho zažila například v období mezi válkami, kdy se rozpadla společenská struktura a kdy namísto jasně definovaných společenských tříd vznikla nepolitická masa, kterou však cílevědomí populisté dokázali spojit v revoluční nenávisti proti dosavadním držitelům moci. S pomocí revolučních hnutí pak populisté obvykle zavedli více či méně brutální diktaturu.
Předvolební průzkumy ukazují, že se v Česku populista formátu demagogů třicátých let minulého století ještě neobjevil. Svým tažením proti politickým stranám a dílčími úspěchy má k této roli nejblíže Andrej Babiš. Vstupem do vlády však sám zpochybnil představu, že si to s prohnilými politiky opravdu chce vyřídit. Výběrem nepřesvědčivých kandidátů do komunálních voleb navíc vzbuzuje dojem, že ztrácí energii a že obsazovat místa na radnicích považuje pouze za nepříjemnou povinnost.
Očekávaný nezájem voličů půjde omluvit tím, že na většině území proběhnou třetí volby za poslední rok a páté volby za poslední dva roky. Pokud bude štěstí přát, další volby Čechy čekají až za dva roky. Do té doby se mohou strany i jejich voliči změnit k lepšímu.
