1

Marná Babišova snaha zachránit penězovod

Vicepremiér Andrej Babiš se pokusil zastavit zákon o střetu zájmů poukazem na údajnou chybu, která prý způsobila, že je protiústavní celá norma. Pokud našel jen tak slabou zbraň, aby obhájil dotace, podpory a investiční pobídky zajišťující Agrofertu každý rok čisté příjmy nejméně tři miliardy, pak se vzdává snadno. Něco takového není ani trochu v souladu s obecnou představou, kterou o sobě přes média sám vyrábí.

Schopný a energický muž, který uměl vybudovat velký podnik, vydělat velké peníze, stát se nejpopulárnějším a nejvlivnějším politikem země. Jak je možné, že usilovná snaha nepropustit přes parlament zákon, který ohrozí samé základy hospodaření jeho koncernu, skončila tak snadno a rychle na mělčině? Třeba má ještě něco v rukávu. Pokud nemá, pak příběh se zákonem o střetu zájmů dokazuje, že také Babiš patří k lidem, kteří nejsou skutečně kompetentní, a proto v tvrdém souboji vždy uhnou a nic nedotáhnou do konce. Ministr financí je pouze mužem soft dovedností.

Každé selhání je úspěch

Za „soft“, tedy měkké, dovednosti je možné označit všechno, co se učí na některých dnes tak populárních institucích, jako jsou třeba manažerské vysoké školy nebo univerzity nabízející evropská, mediální, bezpečnostní studia apod. Jejich absolventi nic opravdu neumějí, nejsou z nich právníci, inženýři, ekonomové, matematici ani jazykovědci, dokážou ovšem dlouze žvanit, leccos dohodnout, motivovat a hlavně přesvědčit druhé o svých schopnostech. Měkké dovednosti nejsou úplně marné. Když manažer, který je ovládá, převezme podnik, může nějak donutit lidi k práci, od spřáteleného úředníka získat dotaci, třeba zajistit přes kartelovou dohodu dobrý odbyt, a když k tomu má ještě drzé čelo, pak může dojít i velkého úspěchu. Snadno se uplatní v politice, protože obvykle umí nasadit šikovný marketing.

Tito lidé ovšem nikdy nic nevytvoří. Jejich továrny pokračují v produkci, kterou zavedl už někdo jiný, a namísto lepší produktivity dohání ztrátu za konkurencí tím, že ovládnou dotační zdroje. Mohou získat obdiv části společnosti, a když v nejistých dobách nasadí promyšlenou reklamní kampaň, mohou se stát třeba premiéry, protože aspoň část lidí jim hodí hlas slíbený v průzkumech. Ale ani v politice nakonec expanze soft odborníků k ničemu nevede. Po každém politikovi se nakonec vždycky chce, aby řešil věcné problémy a aby vedl svůj stát k nějakému konkrétnímu a všeobecně prospěšnému cíli.

To konkrétně Babiš neumí a o jeho selhání při řešení věcných problémů existuje řada dokladů. Zavedl kontrolní hlášení, která komplikují podnikání, lepší výběr daní však nezajistila. Už teď je vidět, jak velké potíže přinese na poslední chvíli zflikovaný model EET, který musí zásadní parametry měnit necelý týden před spuštěním, jen aby fungoval. Ministr financí nese hlavní odpovědnost za čerpání eurodotací, přitom Babiš za 34 měsíců současného rozpočtového období odeslal do Bruselu k proplacení jen projekty za něco málo přes miliardu korun. Není důvod, aby se bilance do konce roku zlepšila. Jeho předchůdci v minulém rozpočtovém období měli ohromné potíže, za které je každý kritizoval, přesto za tři počáteční roky odeslali aspoň projekty za 24 miliard. Ministři dopravy z Babišova hnutí ANO nepostavili a kromě pár malých projektů, připravených ještě před jejich nástupem do úřadu, ani nezačali stavět jediný kilometr nové dálnice. Vybírat mýto dokážou jenom tak, že vědomě porušují zákony.

Dotace jako Achillova pata

Při řešení věcných problémů Babiš selhává, přesto jeho PR manažeři dokážou ve většině případů přesvědčit značnou část lidí, že se mu ve skutečnosti všechno daří, třeba že daňové reformy v budoucnu přinesou desítky miliard nebo že jeho lidé skvěle rozjeli výstavbu dálnic, která přinese plody možná už v příštím roce. Někdy však marketing nepomůže.

Největší ránu suverénní miliardář utrpěl, když jeho protivníci dost dlouho opakovali prostou otázku, jestli při čerpání dotací na Farmu Čapí hnízdo neporušil zákon. Teď si najednou neví rady, když jednoduše trvají na tom, že nesmí pobírat dotace a podpory, o kterých spolurozhoduje. Marketingová bublina o tom, jak je zákon o střetu zájmů protiústavní, vydrží na titulcích maximálně jeden den a jen trochu zkušeného politika nemůže rozhodit. Rýžování ze státního rozpočtu je nepochybně Achillovou patou dotačního matadora, který vstoupil do politiky.

Zásluhou mediální ofenzivy po krajských volbách, které ostatně nedopadly pro Babišovo hnutí ANO úplně skvěle, přijímá snad každý představu, že Babiš bude příštím premiérem. Jisté je, že pro Českou republiku by to nebylo velké štěstí. Za čtyři roky pomalu přestanou fungovat základní byrokratické mechanismy, všechno půjde přinejlepším samospádem, pokud se nepropadne do chaosu. To za předpokladu, že budeme mít štěstí a nepřijdou opravdu vážné problémy.

Hesla: ,

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.