Proč Cameron EU nepřiplatí
„Ne, to nezaplatím,“ prohlásil britský premiér Cameron, když obdržel vyúčtování od Evropské komise. K 1.12. má Británie doplatit do rozpočtu EU navíc 2,1 mld. eur, což odpovídá 1,7 mld. liber, neboli – jak někdo hbitě spočítal – 58 mld. Kč. Ta zpráva mě zaujala, neboť mi už dlouho vrtá hlavou, jak to EU dělá, že dokáže bez přehnaného zatížení členských států stále rozhazovat miliardy a desítky milionů eur na všechny strany. Teď se zdá, že některým členským státům finanční požadavky unie připadají opravdu přehnané a začínají protestovat.
Britští konzervativci tvrdí, že jejich země je trestána za to, že měla v posledních letech lepší ekonomické výsledky, nový rozpočet jim připadá nespravedlivý. Navíc se domnívají, že jsou trestáni i za to, že chtěli prosazovat snížení výdajů na provoz EU. Chtějí vědět, jak dospěla evropská komise ke svým výpočtům.
Nová pravidla ESA, drogy a prostituce
Pokusil jsem se o tom něco zjistit. Sdělila EU jasně a zřetelně, na základě jakých principů změnila výši příspěvku členských zemí? Nový výpočet souvisí se zavedením nových účetních pravidel ESA (European System of National and Regional Accounts). Ten byl schválený v roce 2010 a měl nahradit údaje, které byly vypočítány na základě starých pravidel ESA 95. Měl vstoupit v platnost v září 2014, což zřejmě nastalo až teď, po schválení nové evropské komise.
Píše se v metodologii ESA něco o tom, že se budou trestat země za hospodářský růst? Dozvídáme se v nich leccos o tom, v čem je nový systém nový. Například výdaje na vědu a výzkum a výdaje na armádu považuje za investice do budoucna a ne za investice pro okamžitou spotřebu. Dále se dozvíme, že ESA mění hodnocení importu a exportu, neboť transport fyzického zboží ke zpracování do zahraničí už nepovažuje za export. Asi nejdůležitější je, že ESA poskytuje lepší kritéria pro „monitorování ekonomických změn“ ve všech zemích od roku 1995. Ano, nově vyměřený příspěvek, který hrozí srazit Británii na kolena, je výsledkem opravených údajů o růstu její ekonomiky. Ekonomický expert BBC Anthony Reuben uštěpačně poznamenává, že před rokem 2002 se do výpočtu HDP neřadily příjmy z prostituce, drog a pašování tabáku... O tom se ve směrnicích ESA nic nepíše. Ale nepíše se tam ani nic o tom, zda opravené údaje o hospodářském růstu mají sloužit k tomu, aby trestaly úspěšné a ulevovaly méně úspěšným. Metoda více méně jasná, cíle ne.
Je to překvapení?
Podle José Manuela Barrosa prý britský premiér nemá důvod být překvapený. Při pohledu na starší odhady změn podle nových metod ESA se ale lze lecčemus divit. Británie nebyla podle odhadů z roku 2011 ani nejrychleji, ani nejpomaleji rostoucí ekonomikou, i změny ve výši jejího příspěvku měly být minimální. Překvapivý je také fakt, že v konečných výsledcích z dneška 24.10.2014 se mezi zeměmi, které mají doplácet, nacházejí i ekonomiky, které rozhodně nijak nerostly a nebohatly. Konkrétně mám na mysli fakt, že tu kromě Británie a Nizozemska jsou i Řecko a Kypr. Tyto čtyři země mají do rozpočtu EU doplácet nejvíc, zatímco Francie a spořivé Německo naopak mají svůj příspěvek snížený. Takže ani touto metodou nelze zjistit, jaké politické cíle má nová rozpočtová politika EU vlastně splnit. My nyní poškozeni nejsme, ale neměli bychom být v klidu, protože tato pravidla budou zřejmě platit ještě hodně dlouho a pokud jejich princip není veřejně a jasně objasněný, mělo by to znepokojovat všechny členské země. Pro nás z toho plynou dvě zásadní otázky: Máme se snažit, nebo ne? Riskovala by naše země podobnou sankci, kdyby se nám začalo dařit lépe?
