NOVÉ

Strach z běženců a pouliční hlídky vyvolaly rozruch ve Finsku

,

Uprchlická krize

Témata: ,

Finský policejní prezident Seppo Kolehmainen se stal terčem kritiky poté, co ocenil vznik občanských městských hlídek. Mnohé z těch, které se ve Finsku v posledních měsících pod vlivem uprchlické krize vytvořily, mají totiž blízko ke krajní pravici. Kolehmainen později upřesnil, že měl na mysli například hlídky ve formě rodičovského dozoru, a nikoli neonacistické patroly, informovala dnes finská televize YLE.

Kolehmainen v tiskovém prohlášení uvedl, že dobrovolnické útvary jsou vítané. „Tento druh komunitního dobrovolnictví je třeba podporovat,“ sdělil. „Je opravdu dobré, že se občané zajímají o otázky bezpečnost ve svých čtvrtích a chtějí zvýšit bezpečí a pohodlí svého prostředí,“ uvedl. Dodal, že občanské hlídky ale nemají žádné pravomoci k zásahům, mohou jen okolí pozorovat a následně policii ohlásit zločiny či jiné nepravosti. Později své prohlášení v reakci na nesouhlasné komentáře upravil.

Média a také veřejnost Kolehmainenova původní slova kritizovala s tím, že mnohé občanské hlídky mají blízko ke krajní pravici. Příkladem je rozšířené hnutí Odinovi vojáci, které hlídkuje ve zhruba dvou desítkách měst a jehož členové jsou přívrženci extrémní pravice. Organizace o sobě mimo jiné tvrdí, že vlastenecky bojuje za „bílé Finsko“.

V laponském městě Kemi vede Odinovy vojáky Mika Ranta, který byl v roce 2005 odsouzen za rasistický útok. V Joensuu na východě země se dnes městská rada ohradila proti aktivitám Odinových vojáků, kteří ve městě začali působit. Radní konstatovali, že město je velmi bezpečné, proto nevidí důvod ke vzniku občanských hlídek.

Do debaty o dobrovolnických patrolách se vložil také ministr vnitra Petteri Orpo. „Policie má mnoho dobrých příkladů občanských akcí, jako jsou informování či tipy. Pouliční hlídky jsou ale prvkem, který bezpečnost vůbec nezvyšuje,“ řekl.

Finsko v uplynulém roce zaznamenalo nebývalý zájem žadatelů o azyl, do země jich přišlo přes 30.000. To je takřka desetinásobek oproti roku 2014, kdy se ochrany v této pětiapůlmilionové zemi dožadovalo 3650 lidí. V souvislosti s uprchlickou krizí Finsko – podobně jako Švédsko či Německo – řeší případy řady žhářských útoků na uprchlické ubytovny. Tyto země jsou přitom nejčastějším cílem imigrantů.

Přejít na diskusi