Merkelová, nebo Putin. To je, oč běží

Témata: , ,

Lidé, kteří radí Miloši Zemanovi, dělají svou práci ve prospěch někoho jiného než České republiky. Tak zní dosud nejtvrdší reakce premiéra Bohuslava Sobotky na čtrnáct dnů starý výrok prezidenta o kalašnikovu. Premiér při debatě s novináři Týdne neupřesnil, pro koho Zemanovi poradci pracují. Myslel tím Putina, Čínu, nebo nějaké dosud neznámé mafiány a oligarchy?

Podstatné je, že premiér nepovažuje Zemanovy výroky za náhodné, ale řízené nějakou strategií, která má jasný politický cíl. Proto Sobotka nevěří ani tomu, že výrok o kalašnikovu byl náhodným bonmotem, způsobený tím, že si prezident někde přihnul nad míru. Šlo o promyšlený útok na premiéra, který ho měl znejistit a znevěrohodnit v konkrétním okamžiku.

Nešlo o první výstřel kampaně ke krajským volbám, jež se konají v říjnu. Není třeba hledět tak daleko. Už na nadcházející pondělí svolal Sobotka schůzku šéfů vlád Visegrádu, kde se má dohodnout společný postup proti dalšímu proudu uprchlíků z Blízkého východu. Pro Sobotku jde o naprosto klíčové setkání, protože se při něm pokusí domluvit model, kterým se Visegrád nebude úplně distancovat od zbytku Evropské unie. Přitom je jasné, že Viktor Orbán z Maďarska, Robert Fico ze Slovenska a nově také Beata Szydlová z Polska jsou zastánci tvrdého postupu proti uprchlíkům a s Unií spolupracovat nechtějí.

Když Sobotka udrží možnost, že se Visegrád dohodne s Bruselem i Berlínem na uprchlickém problému, dobře dopadne také plánovaná jarní návštěva německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Premiér Sobotka najednou bude jediným politikem z východní části střední Evropy, se kterým se Němci ještě baví a jenž dokáže zprostředkovat jejich dohodu s ostatními premiéry Visegrádu. Když Sobotkův plán vyjde, dostane se Česká republika do pozice mostu mezi Východem a Západem. Tato ambice obvykle skončila fiaskem, naposled v roce 1948. Její oživení v této chvíli ovšem znamená, že se současná vláda aspoň pokouší o nějakou aktivní zahraniční politiku.

Zemanovi se tyto plány nemohou líbit, nemluvě o poradcích, kteří „dělají svou práci ve prospěch někoho jiného“. Přirozeně by chtěli zavést Česko do jednotného protievropského bloku s názvem Visegrád. Pod jeho ochranou si uvolní ruce ke spolupráci s Východem, třeba přímo s prezidentem Putinem. Sobotku je třeba okamžitě zastavit, jinak by to vypadalo, že prezident nemá na zahraniční politiku země vůbec žádný vliv. Útočný bonmot o Sobotkovi a kalašnikovu dává smysl a osobní je z toho důvodu, že premiér neplatí v politických přestřelkách za těžkou váhu.

Opravdu není předem jasné, jak Sobotka pod soustředěným útokem z Hradu obstojí. Pravděpodobně se do konfliktu se Zemanem dostat nechtěl. Všechny kroky podřizuje bezproblémovému průběhu své kariéry a teď najednou zjišťuje, že může být ohrožena jenom tím, že hodlá zprostředkovat dialog mezi kancléřkou a Visegrádem. Stojí tato funkce moderátora, jenž musí projevit určité pochopení pro německou „vítací politiku“, vůbec za politické riziko?

V tom je Sobotka typickým premiérem Čechů. Tváří v tvář uprchlické krizi, která ještě zdaleka neskončila, se musí rozhodnout mezi dvěma cestami. Na jedné straně je nejistá cesta kancléřky Merkelové, která svou neuváženou vstřícností způsobila ve střední Evropě uprchlický chaos a jež si svou otevřenost vůči uprchlíkům zcela jistě nedá úplně vymluvit ani po dosavadních trpkých zkušenostech.

Anebo je možné zvolit pevný postoj, zavřít před běženci hranice a oddělit se od Evropy. To znamená podřídit se strategii, kterou možná sledují tajemní Zemanovi poradci, ale určitě prezident Putin. Jeho posledním krokem bylo bombardování syrského Aleppa, jež v těchto dnech vyvolalo další uprchlickou vlnu hrozící v nejbližších týdnech a měsících znovu rozkolísat Evropu.

Merkelová, nebo Putin, to je, oč běží v „uprchlické otázce“. Nakonec na ni musí odpovědět každý.

Aktuální vydání Týdeníku ECHO se přečtěte zde

Z nového čísla Duka: Halík je v církvi menšina, většina souzní se mnou

Echo týdne: Německo: integrace není nikdy dost ● Komentář: Tatínek vysvětluje dceři, co je rasismus ● Téma: Tanky a dějiny na nočníku ● Komentář: Stroj času. Živitelka, zpět do normalizace ● Analýza: Evropa nemá alternativu ● Historie: Poučení voleb roku 1946 ● Rozhovor s Ivo Mludkem: Češi i Poláci v pasti. Ani EU, ani Rusko. Ale co? ● Umění a kritika: Jakost lokálních produktů, vztah k jazyku a řeči ● Recenze: Krása a smrt v Benátkách ● Kulturní tipy ● Postavy: Robert Redford: americký krasavec ● Styl: PASK – Pavilon skla Klatovy ● Přeceňovaný & Podceňovaný: Konvička versus Snaha státu vychovávat ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Občan Trump. Nesnadná cesta magnáta velkým světem podnikání Esej o povaze kandidáta na post prezidenta USA
Aby písnička měla smysl, měla by vystihovat zkušenost Salon o novém hudebním trendu a tom, jestli je Jaromír Nohavica rasista

Přejít na diskusi