Realita kopíruje televizi: Seržant Bergdahl vs. Seržant Brody
Málokdy se stane, aby realita napodobovala fikci tak provokativně jako v případě osvobozeného amerického zajatce Bowe Bergdahla. Pokušení porovnávat jeho osud se seriálem Homeland, jehož první sezóna se loni na podzim vysílala pod názvem Ve jménu vlasti na ČT 2, je neodolatelné.
Bergdahl byl, pokud je známo, jediným americkým zajatcem v Afghánistánu. Taliban se ho zmocnil před pěti lety, o jeho výměně se jednalo už v roce 2012 a intenzivněji pak opět loni na podzim. Teď však Obamova administrativa všechny překvapila, když vytáhla Bergdahla jako zajíce v pytli a zejména když se ukázalo, že ho vyměnila za pět Talibanců držených ve věznici na základně Guantanámo. Bergdahl je nyní na základně v Afghánistánu a čekají ho zdravotní testy. Ale nejen ty.
Testy čekaly i seržanta Nicolase Brodyho (Damian Lewis), který byl po osmi letech zajetí v Iráku náhodou osvobozen americkými jednotkami. A čekalo ho přivítání hodné hrdiny, které rychle vedlo až k nabídce kandidovat do Kongresu. Čekala ho ale i agentka protiteroristického oddělení CIA Carrie Mathisonová (Claire Danes), vyzbrojená jedinou starší sice osobně získanou, ale nepotvrzenou informací: al-Kajda v Iráku drží amerického zajatce, kterého se jí podařilo „otočit“ – získat na svou stranu – a plánuje ho vyslat do Ameriky. Poptávka po hrdinovi je taková, že ji samozřejmě nikdo nevěří a nepovolí ho dál sledovat a prověřovat. Ale agentka Mathisonová si samozřejmě nedá pokoj. A skutečně se ukáže, že seržant Brody není tím, kým se zdá. Více už nebudeme prozrazovat pro případ, že by se ČT rozhodla vysílat další sezóny. Zatím jsou tři a i když se zdálo, že tou poslední se děj uzavřel, bylo oznámeno pokračování na letošek. Téma je to pro zemi ve válečném konfliktu nepochybně vzrušující – americký seriál je ostatně volnou adaptací seriálu izraelského.
Obamově administrativě, jež je nyní pod palbou skandálu v systému zdravotní péče o válečné veterány, by se dramatická ukázka toho, že Amerika se o své lidi vždy postará, hodila. Jenže přivítání hodné hrdiny se pokazilo hned na začátku. Především jde o pět propuštěných Talibanců.. Jde vesměs o vysoké vojenské velitele, jeden z nich, Mohamed Fazl, je navíc podezřelý z masových vražd afghánských šiitů. Kongresmani i špičky zpravodajských služeb se už v minulosti ostře stavěli proti tomu, aby jmenovitě těchto pět bylo propuštěno. Jejich návrat na bojiště považovali za moc velké riziko. Teď administrativa dohodla, že musí zůstat jeden rok v Kataru. Co bude dál, nikdo neví. Obama navíc o chystaném propuštění Kongres neinformoval, čímž podle převládající interpretace porušil zákon. Na obranu tohoto rozhodnutí existuje jediný vážný protiargument: Jestliže, jak Obama oznámil, se američtí vojáci nejpozději v roce 2016 stáhnou z Afghánistánu, bude zadržování Talibanců jako válečných zajatců nadále právně neudržitelné.
Jestliže Carrie Mathisonová zpočátku se svým podezřením stála sama úplně proti všem, tak vůči Bergdahlovi okamžitě vyjádřilo své výhrady mnohem více lidí než jedna agentka CIA. Jeho spolubojovníci tvrdí, že Bergdahl je v podstatě dezertér – v noci opustil hlídkový post, na místě nechal zbraň i výstroj a odešel jen s buzolou a nožem neznámo kam. Při následných pátracích akcích, jež bylo nemožné před Talibanem utajit, zahynulo údajně až šest vojáků.
Tajemstvím nebyly ani nehrdinské vojákovy názory. Krátce před svým zajetím napsal v e-mailu: „Budoucnost je moc dobrá na to, aby ji člověk promrhal na lži. A život je moc krátký na to, aby se člověk staral o zatracení ostatních a aby ho člověk strávil pomáháním bláznů s jejich špatnými nápady. Ty nápady znám a stydím se za to, že jsem Američan.“ Jenže za tím nenásleduje žádný uvědomělý odsudek amerického imperialismu, jaký by mohl podepsat takový Noam Chomsky nebo Jan Keller, ale docela obyčejné nadávání frustrovaného vojáka na hloupé nadřízené, kteří nadržují těm nejhorším.
Nejblíže k televiznímu seriálu se ovšem realita přiblížila ve zprávě, kterou v roce 2010 přinesl britský Daily Mail: podle jednoho z talibanských velitelů v oblasti, kde Bergdahl zmizel, prý americký zajatec konvertoval k islámu (jako seržant Brody!) a pomáhá Talibance školit – například v tom, jak se vyrábějí improvizované bomby nebo jak se provádí přepadení ze zálohy. „Někteří mí spolubojovníci ho podezírají, že jen předstírá, že je muslim, aby ho nepopravili,“ dodal ovšem Talibanec. Těžko říct, jestli je to pravda, ale bylo by to o dost prozaičtější vysvětlení než napínavý a psychologicky rafinovaný televizní thriller.