EXKLUZIVNĚ

Vlastnil část Agrofertu. Babišova investora hledá Interpol

Mezinárodní zatykač na Andrease Zivyho

Témata: ,

Policejní organizace Interpol má na svém webu jednoduchý vyhledávač osob, na které byl vydán mezinárodní zatykač. Z Česka je na seznamu něco přes 50 lidí, například zakladatel harvardských fondů Viktor Kožený nebo údajný zloděj půl miliardy korun z bezpečnostní agentury G4S František Procházka. Tedy žádné překvapení. Údiv nastane, když návštěvník stránky zabrousí mezi hledané osoby ze Švýcarska. Mezi nimi totiž najde i jméno Andreas Zivy, což je prezident rodinné firmy Ameropa, která před lety vlastnila akcie Agrofertu a výrazně pomohla Andreji Babišovi při rozšiřování jeho podnikatelského impéria.

Zatykač na Zivyho vydal už loni v prosinci jeden z moskevských obvodních soudů kvůli obvinění za údajnou manipulaci s vývozními cenami ve společnosti Togliattiazot (ToAz), největším ruském výrobci čpavku. Ruští vyšetřovatelé vyčíslují škodu na současných 98 miliard rublů, to je při současném kurzu zhruba 34 miliard korun. Společně se Zivym byli obviněni také většinový vlastníci ToAz Vladimir Machlaj a jeho syn Sergej a další manažer Ameropy Beat Ruprecht. O jejich stíhání už dříve informoval ruský a švýcarský tisk, do českých médií ale tyto zprávy nepronikly.

Ameropa, která obchoduje se zemědělskými a chemickými komoditami po celém světě a před rokem 1989 spolupracovala i se státními podniky ze zemí sovětského bloku, sehrála klíčovou roli při rozmachu Agrofertu. Do jeho vlastnické struktury vstoupila už v roce 1996.

Podvod měl spočívat v tom, že továrna v Samarské oblasti prodávala v letech 2008 až 2011 zboží za uměle nízké ceny nejprve do Švýcarska, konkrétně Ameropě a její dceřiné firmě Nitrochem Distribution. Až od nich se zboží přeprodávalo konečným příjemcům za ceny tržní. ToAz díky tomu zaplatila v Rusku mnohem nižší daně. Část výnosů podle policie skončila v offshoreových společnostech napojených na ruskou fabriku.

Vyšetřování se rozběhlo na podnět konkurenčního výrobce hnojiv Uralchem patřícího miliardáři Dmitriji Mazepinovi, který je menšinovým akcionářem ToAz. Minoritní balík akcií podniku na jihu Ruska, který ročně vyrobí přes tři miliony tun čpavku a těží s výhodného transportu dálkovým produktovodem do ukrajinské Oděsy, vlastní také Ameropa.

V době první privatizace skupiny Unipetrol Babiš dokonce označoval Ameropu za majoritního vlastníka, v roce 2002 se ale ukázalo, že nikdy nadpoloviční podíl v Agrofertu neměla. Babiš následně akcie od Ameropy postupně skoupil.

Kadaník: Poskytli jsem Rusům součinnost

Devětapadesátiletý Zivy považuje svoje stíhání v Rusku za neoprávněné. „Zatykač trvá, přestože ruským vyšetřovatelům byla poskytnuta veškerá součinnost,“ odpověděl deníku ECHO24.cz generální ředitel Ameropy Jan Kadaník, který do švýcarské firmy přestoupil v roce 2007 z Agrofertu, kde byl ředitelem pro strategii. Neupřesnil, zda se Zivy zdržuje ve Švýcarsku, kde by ho mohla tamní policie teoreticky zatknout. Ruské policii zatím unikají také Machlajovi, kteří žijí už deset let v zahraničí.

V kauze se možná schyluje k posunu. Aspoň tomu napovídá nedávno ohlášená změna majoritního vlastníka ToAz. Na začátku září vedení Togliattiazotu oznámilo, že většinový balík akcií kupuje investiční fond oligarchy Kirsana Iljumžinova, bývalého prezidenta Kalmycké republiky a současného šéfa Mezinárodní šachové federace. Iljumžinov, který se těší podpoře Kremlu, prohlásil, že v budoucnu chce v ToAz získat stoprocentní podíl. Akcie patřící Ameropě, respektive Nitrochemu nyní nekupuje. „Naše akcie nejsou předmětem této transakce,“ uvedl Kadaník. Kalmycký miliardář, jenž před lety vzbudil pozornost tvrzením o setkání s mimozemšťany, však zatím nedosáhne ani na podíl od rodiny Machlajů, protože jejich akcie nechaly úřady zablokovat. Transakci by musel ještě schválit ruský antimonopolní úřad. Ruský deník Vedomosti navíc zpochybnil, že Iljumžinov je cílovým vlastníkem.

Klíčová role Ameropy při rozmachu Agrofertu

Ameropa, která obchoduje se zemědělskými a chemickými komoditami po celém světě a před rokem 1989 spolupracovala i se státními podniky ze zemí sovětského bloku, sehrála klíčovou roli při rozmachu Agrofertu. Do jeho vlastnické struktury vstoupila už v roce 1996. Společnost se sídlem v Binningenu tehdy koupila pět procent akcií Agrofertu od jiné švýcarské firmy O.F.I., která předtím pomohla Babišovi při kontroverzním vyvlastnění mateřské společnosti Petrimex. Později Ameropa svůj podíl v Agrofertu zvýšila. V době první privatizace skupiny Unipetrol Babiš dokonce označoval Ameropu za majoritního vlastníka, v roce 2002 se ale ukázalo, že nikdy nadpoloviční podíl v Agrofertu neměla. Babiš následně akcie od Ameropy postupně skoupil. Švýcarská firma také zastupovala Babišovu Lovochemii v Německu nebo spolu s Agrofertem koupila německého výrobce čpavku SKW Piesteritz. V současnosti už obě skupiny úzce nespolupracují.

Ruský zatykač není pro Ameropu jediným problémem tohoto druhu. V letech 2012 a 2013 provedla švýcarská policie v sídle Ameropy dvě prohlídky kvůli podezření z podílu na uplácení syna bývalého libyjského premiéra a ministra ropného průmyslu Šukrího Ghaníma. „Toto vyšetřování bylo vedeno na základě žádosti o právní pomoc z Norska, kde byla v této kauze vyšetřovaná firma Yara a její bývalý management. Formálně je případ stále otevřen,“ uvedl k tomu Kadaník. Ghaním, který patřil blízkým spolupracovníkem někdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, po vypuknutí povstání se však připojil na stranu jeho odpůrců, byl v dubnu 2012 nalezen mrtvý ve Vídni. Podle lékařů nezemřel cizím zaviněním.

Přejít na diskusi