1

My Poláci konvoj neřešíme. Naše bezpečnost je víc než prodej jablek

Telefonát z Českého rozhlasu: „V Česku je teď mediálním tématem číslo jedna průjezd americké armády územím ČR. Konvoj projde i Polskem. Jak je to vnímáno veřejnosti? Chystají se nějaké protesty?“

Nezbývalo než vysvětlit, že v Polsko to opravdu žádné téma není. A ti, kteří o tom náhodou slyšeli, tak jsou jenom rádi. Vnímají to jako jasný signál směrem na východ…

Z tohoto rozhovoru, a z celé „aféry“ kolem Dragoon Ride jsem měl podobný pocit jako ze způsobu, jakým v obou zemích byla diskutována otázka protiruských sankcí po začátku konfliktu na Ukrajině. Polská ekonomika byla tehdy jednou ze tří nejvíce zasažených ruskými protiopatřeními. Šlo o několikanásobně vyšší čísla než v případě českého exportu. Přesto úroveň mediálního zájmu, neřku-li hysterie, byla naopak několikanásobně nižší v Česku. V Polsku naopak, i přes značné rozhořčení mnoha podnikatelů, především zástupců potravinářského průmyslů a zemědělců, se žádné drama nekonalo. Důvodů bylo několik. V první řadě na nejrůznější omezení ze strany Ruska jsme si už tak nějak zvyklí – ekonomické zbraně Moskva používala opakovaně i v minulosti téměř při každé výraznější politické krizi. Za druhé a především, protože tak nějak všeobecně převažuje přesvědčení, že bezpečnost státu a stabilita regionu má před prodejem jablek přirozeně a automaticky přednost. A tak spíše než demonstrovat se polští zemědělci vydali okamžitě hledat pro své produkty nová odbytiště (není nutné dodávat, že včetně cest, jak do Ruska jablka i nadále prodávat, akorát skrze jiné trhy).

Povyk kolem průjezdu Američanů je však ještě více zarážející případ. V případě sankcí jsme mohli alespoň mluvit o racionální ekonomické kalkulaci, ziscích a ztrátách českých podnikatelů. Nyní jde o jednotky zapojené do aliančních cvičení NATO, tedy organizace, jejíž jsme – Češi a Poláci – se tolik toužili stát členy. Samozřejmě i v tomto případě může jít částečně o otázku zvyku: v Polsku se nachází jedno z největších cvičišť aliance (Drawsko Pomorskie), kde se nejrůznější velké manévry konají poměrně často.

Především však se to může jevit jako další důkaz naprosto odlišného vnímání současné politické situace v regionu, které zasahuje nejenom politické a mediální elity, ale společnost jako celek.

Polsko má to neštěstí ležet na přírodní transevropské dálnici, na ose západ-východ. S bohatými zkušenostmi na téma toho, co takové umístění obnáší. Dějiny učí, že svobodný stát je v těchto okolnostech nesmírně křehký a nejistý výdobytek. Probuzení ze snů o věčném míru v Evropě, který ukrajinská krize způsobila (všem, včetně polské vlády) připomnělo Polákům i toto přesvědčení zaryté v podvědomí. Nadpoloviční většina si podle průzkumů přeje nejenom průjezd, ale stálou přítomnost aliančních jednotek.

Nicméně vzpomínky na minulost jsou všelijaké. Stejně silná je v Polsku paměť o tom, že garance naších západních spojenců nemusí být příliš platné. A tak ve stejném průzkumů týdeníku Newsweek třetina lidí tvrdí, že v případě přímého ohrožení zůstane Polsko – stejně jako v roce 1939 – osamocené. A kolem 60 procent souhlasí (nebo spíše souhlasí) se znovuzavedením povinné vojenské služby. Roste i poptávka po armádním školení pro jednotky „národní gardy“ (Obrona Terytorialna). Od 1. března, kdy ministerstvo obrany nový program spustilo, eviduje 30procentní nárůst počtu přihlášek. Jedno a druhé – tedy snaha o posílení spojenectví a větší soběstačnost – se nevylučují.

Z této perspektivy by se mohlo jevit, že polská a česká zkušenost jsou natolik odlišné, že v podstatě znemožňují vzájemné pochopení. Češi se přímo ohroženi necítí a mají k tomu řadu důvodů. Ale opravdu je ta propast ve vnímání situace za východní hranici EU tak obrovská? Nebo možná si spíše velká část médií v Česku stále neuvědomila, že jsme už rok obětmi soustředěného útoku – sice naštěstí ne reálného, ale virtuálního, a že je poněkud pošetilé dávat pěšákům tohoto informačního útoku příliš mnoho prostoru…

/
Autor je polský politolog a publicista

Absolvent FF UK a FSV UK. Píše o Polsku a okolí, především v historických a kulturních souvislostech. Pracuje jako vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze, ale na blogu vyjadřuje pouze své soukromé názory. Publikoval mj. Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení (2010) a Jagellonské dědictví. Kapitoly z dějin středo-východní Evropy (2012).

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující, před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní či takové, které odporují obecné lidské slušnosti.