Vyhrožují mi, tvrdí Češka, které Norsko odebralo děti

Matka proti úřadům

Podle české matky Evy Michalakové, které před více než třemi lety norský stát odebral její dvě malé děti, tamní úřady vyhrožují kvůli zveřejnění jejího případu v deníku ECHO24.cz. „Jestli v tom budu pokračovat, zbaví mě prý zbytku rodičovských práv,“ tvrdí paní Michalaková. „Jako právnička jsem řešila víc podobných výhrůžek ze strany norských úřadů. Náš stát bohužel porušuje evropské úmluvy o lidských právech,“ říká norská právnička Venil Katharina Thiisová.

Už víc než tři roky žijí malí synové Evy Michalakové v Norsku odděleně v různých pěstounských rodinách. Matka může letos pětiletého a devítiletého chlapce vidět pouze na dvě hodiny dvakrát ročně. Děti jí byly odebrány kvůli udání zaměstnankyně mateřské školky, která jejich otce podezřívala ze sexuálního zneužívání synů. Přestože policie později obvinění zrušila, chlapci nadále zůstávají u pěstounů a jejich matka o ně zatím marně bojuje. Deník ECHO24.cz o případu v uplynulých měsících vydal několik článků.

„Norský úřad péče o děti tvrdil, že jeden ze synů zadal své jméno do internetového vyhledávače a o případu si přečetl, což prý není v pořádku,“ říká právnička paní Michalakové Dora Boková. Advokátka tedy žádá, aby média už nezveřejňovala křestní jména nebo nerozostřené fotografie chlapců. Zástupkyně Úřadu na právní ochranu dětí ve městě Mjondalen, který má případ na starosti, nechtěla v pátek odpoledne s novinářem hovořit. „Jsem dvě hodiny po pracovní době, zavolejte v pondělí,“ řekla pouze do telefonu.

Podle norské právničky Venil Kathariny Thiisové, jež se na případy odebírání dětí specializuje, neporušuje ten, kdo podobné případy medializuje, žádné norské zákony. „Bohužel institut ochrany dětí se v Norsku často zneužívá, úřady konstruují situace, které se jim hodí,“ tvrdí Thiisová, jež se v pátek zúčastnila konference o odebírání dětí v členských státech Evropské unie, kterou organizoval Evropský ústav práva a soudního inženýrství.

Eva Michalaková na konferenci prohlásila, že navzdory údajným výhrůžkám bude o své děti bojovat dál. A to i přesto, že norské soudy rozhodnutí tamního Úřadu na právní ochranu dětí o odebrání jejích synů potvrdily.

Pěstounská péče jako byznys

Praxi masového odebírání dětí do pěstounských rodin ve Skandinávii a Velké Británii na konferenci ostře kritizovalo několik expertů. „Na odebírání dětí je založen celý průmysl,“ prohlásila Ruby Harrold-Claessonová, předsedkyně Severského výboru pro lidská práva ze Švédska. Podle jejích výpočtů zaměstná  případ jednoho dítěte, odebraného z biologické rodiny, až třicet odborníků a pěstounská rodina dostává na péči o každé dítě vysoké částky. „Většina pěstounů jsou poctiví a milující lidé, ale někteří si z toho dělají byznys a berou si do péče třeba až pět dětí,“ upozornil dánský právník Soren Lindegaard.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že ve Velké Británii bylo od roku 2010  v této zemi žijícím českým rodinám odebráno 98 dětí. „Zrovna před několika dny jsem převzala případ, kdy české rodině byly odebrány čtyři děti kvůli tomu, že jedno z nich přišlo do školy s monoklem a jejich otec byl obviněn z násilí vůči němu,“ říká francouzská právnička Marie-Claire Sparrowová, která působí v Británii. Jejímu návrhu, aby děti do vyřešení případu mohly bydlet v Británii u své babičky, úřady nevyhověly, protože žena podle nich měla příliš malý byt. „Tady se jedná o únosy dětí. Neunášejí ale teroristé, nýbrž stát,“ poznamenává Sparrowová.

Česká matka z Norska Eva Michalaková v minulosti kritizovala český stát, že pro návrat jejích dětí zpátky k ní nevyvíjí dostatek úsilí. Premiér Bohuslav Sobotka minulý měsíc v rámci poslanecké interpelace uvedl, že na norské protějšky se v kauze obrátil český ministr zahraničí i předseda poslanecké sněmovny. Jednání ale podle něj ztěžuje skutečnost, že Norsko na rozdíl od Česka není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství.

Přejít na diskusi