Kdo a proč chce změnit poměry v rozhlasu a televizi

Televize mezi politikou a zájmovými lobby

Kdo a proč chce změnit poměry v rozhlasu a televiziTÝDENÍK ECHO 9
Homepage
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Volební kampaň ovlivní další veřejná debata o nezávislosti a politizaci veřejnoprávních médií. Aktivisté kolem advokátky a bývalé političky Hany Marvanové ze spolku Svobodu médiím prosazují přes skupinu poslanců ze všech parlamentních stran s výjimkou ODS a komunistů novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu.

Hlavním změnou je, že členy mediálních rad, které volí generální ředitele obou médií, už by neschvalovala Poslanecká sněmovna. Přímo by je vybíralo 22 spolků speciálně vyjmenovaných v zákoně. Každá z parlamentních stran by v radě měla jedno místo, tudíž by měly oproti zájmovým lobby výraznou menšinu.

Před koncem roku jednala o nové podobě mediálních rad vláda. Šéf legislativní rady za ČSSD Jan Chvojka ho předložil s tím, že by ho vláda měla odmítnout. Díky hlasům ANO a lidovců ho ale kabinet poslal do sněmovny s neutrálním stanoviskem.

V Salonu Týdeníku Echo se sešli Hana Marvanová a Jan Chvojka s poslancem hnutí ANO Martinem Komárkem, který je jedním z předkladatelů novely. Diskutovali s nimi politolog Bohumil Doležal, který za Klub na obranu demokracie před zákonem varoval dopisem poslance všech parlamentních stran s výjimkou ANO, komunistů, Úsvitu a okamurovců, a režisér Martin Vadas, předseda Českého televizního svazu (FITES), který by měl mít právo do rad vysílat svého člověka.

Jsou Ústavní soud, jehož členy schvaluje Senát, a Česká národní banka, jejíž bankovní radu vybírá prezident, zpolitizované?

Marvanová: Způsob volby do těchto institucí je upraven přímo v ústavě. Média by měla být vedle moci výkonné, zákonodárné a soudní jakousi čtvrtou mocí ve státě. Obsazování veřejnoprávních médií v ústavě není.

Mělo by být?

Marvanová: Ukazuje se tady s proměnou vlastnických poměrů v soukromých médiích a s nástupem nových médií konflikt dvou principů. V Listině základních práv a svobod je právo na informace a svoboda projevu. Podle mě v současné době média veřejné služby nabývají na významu, aby skutečně mohlo být naplňováno právo na informace a svobodu projevu. Bez nich se demokracie vyprazdňuje. Když se lidé nedostanou k nezávislým informacím, nemohou se v demokracii poučeně rozhodovat.

Chvojka: Členové Ústavního soudu i bankovní rady České národní banky jsou vybíráni politiky. Ptáte se na to, jestli vidím problém v tom, že politici rozhodují o tom, kdo bude sedět v mediálních radách veřejnoprávních médií. Je to nejvíce legitimní cesta. Když se bavíme o Ústavním soudu, tak jsme v minulosti velmi často viděli, že šel proti zájmům politiků a uchoval si svoji nezávislost. Totéž platí o České národní bance. A stejně to platí i u rad České televize a Českého rozhlasu. Nemyslím si, že jsou zpolitizovány a slouží zájmům konkrétních politiků.

Komárek: Já neumím říct, jestli jsou Ústavní soud a ČNB zpolitizované. Neznám jejich rozhodování natolik, abych si to troufl říct.

Chvojka: A to je pan Komárek členem Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny.

Komárek: Já jedině odpovídám upřímně na otázku. Jestli vy, pane ministře, znáte tak detailně rozhodování ústavních soudců, abyste dokázal říct, jestli je jejich rozhodování zpolitizované, nebo nezávislé, tak klobouk dolů. Já to opravdu posoudit neumím.

Doležal: Co to znamená, zpolitizované? To je zločin? Žijeme v parlamentní demokracii. Prakticky se asi rady občas nechovají nezávisle, ale nemyslím si, že by se to dalo spravit tím, že budou jejich členy jmenovat nějaké pseudonezávislé organizace.

Vadas: Nedokážu to posoudit. Myslím, že jsou to instituce trochu jiné povahy než veřejnoprávní média. Museli bychom se bavit o každém rozhodnutí každého konkrétního soudce, proč nějak hlasoval. My nevíme, na základě čeho se rozhodují.

To není pravda. Na webu Ústavního soudu si můžete přečíst všechny nálezy včetně disentních stanovisek těch soudců, kteří hlasovali proti.

Marvanová: Ty tři vyvažující se moci ve státě nestačí na to, aby stát fungoval demokraticky. Všechny ty tři moci musí být ještě kontrolovány nezávislými médii. Ta média musí být nezávislejší než bankovní rada ČNB nebo Ústavní soud.

Doležal: Co je to nezávislost? Člověk aby mohl být nezávislý, musí být nejdřív na něčem závislý. Musíte být závislá na tom, co je správné. Na tom, co je pravda. Teprve potom má cenu řešit otázku nezávislosti. Média jsou součástí vyvažování všech těch mocí, o nichž tady paní doktorka mluví, nejsou nad nimi.

Celý Salón o televizi mezi politikou a zájmovými lobby čtěte ZDE.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články