TÝDENÍK ECHO

Potíráme terorismus a jeho tvůrce podporujeme. Saúdy

Rozhovor se Ziauddinem Sardarem

Témata: , ,

Do Evropy přichází historicky nevídaná migrační vlna, migranti jsou většinou muslimové. V nejistotě, jak ta vlna Evropu změní, poněkud zapadá spor o to, co přesně bylo jejím spouštěčem a co se vlastně v islámském světě poslední roky a desetiletí děje. Některé hlasy dávají vinu nečinnosti amerického prezidenta Baracka Obamy tváří v tvář masakrům v Sýrii, některé jeho předchůdci Georgi Bushovi za invazi do Iráku. Britský intelektuál, znalec islámu, „skeptický muslim,“ spisovatel a vydavatel Ziauddin Sardar jde při rozplétání kořenů mnohem dál. „Na jedné straně potíráme terorismus a fanatismus, na druhé straně podporujeme přesně ty, kdo tyto fanatiky vůbec stvořili, totiž Saúdskou Arábii,“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo.

Po masakru v Paříži se s novou silou ozývá otázka: Ohrožuje faktický volný vstup z jihovýchodu, který se otevřel letos v létě, Evropu?

Myslím, že když se začneme dívat na všechny migranty podezřívavě, taktika Islámského státu zvítězila. Ale samozřejmě je třeba si být vědom toho, že IS zneužívá migrační vlny, kterou z velké míry sám stvořil. A nepochybuji, že se bude snažit vysílat sebevražedné atentátníky převlečené za utečence. Potřebujeme daleko přísnější kontroly, abychom vychytali potenciální teroristy a zajistili, že se do Evropy nedostanou.

Co je podle vás hlavní spouštěč dnešního chaosu na Blízkém a Středním východě? Islámský stát v Iráku a rok 2013? Arabské jaro a rok 2011? Druhá válka v Zálivu a rok 2003?

Šel bych ještě hlouběji proti proudu času, minimálně o pětadvacet roků, k první válce v Zálivu a roku 1990. Představte si Irák jako papiňák, hrnec, v němž vedle sebe koexistují různá napětí, ale na hrnci je poklop. Válka v Zálivu v letech 1990 a 1991 ten poklop odstranila a všechny kmenové i náboženské třenice se najednou dostaly na povrch.

Ale tehdy Saddám Husajn zůstal u moci, Američani jen osvobodili Kuvajt, a nepokračovali do Iráku – právě proto, aby tu zem nedestabilizovali.

Rok 1990 je důležitý proto, že tehdy přestal být Saddám Husajn naším diktátorem. Do té doby Západ hrál v podpoře Saddáma Husajna důležitou roli. V tom roce se ze Saddáma stal diktátor s vlastní hlavou, který začal ohrožovat ostatní státy v Zálivu. První válka v Zálivu nastartovala destabilizaci Iráku, druhá válka v Zálivu dokončila dílo. A pak jsme v Bagdádu, do čela velmi různorodé společnosti, instalovali Málikího, s představou, že on dokáže všechny různé frakce sjednotit. Bohužel on místo toho coby šíita začal utiskovat sunnity.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Echo, buď v jeho tištěné, anebo zde v digitální verzi.

Přejít na diskusi