Jeden svět 2015

Podněstří: Kudy dál ve státě, který vlastně neexistuje

PMR - Kudy dál?

Podněstří disponuje zdánlivě vším, co samostatná země potřebuje. Má vlastní parlament i soudnictví, vlastního prezidenta, armádu i měnu. Jedno podstatné mu však schází, a to mezinárodní uznání od ostatních států. Podněsterskou republiku, která se s ruskou pomocí odtrhla od Moldávie, totiž uznaly pouze Náhorní Karabach, Abcházie a Jižní Osetie. Není potřeba vysvětlovat, že takové gesto od dalších tří separatistických území nemá zrovna velkou váhu.

Snímek PMR – Kudy dál? sleduje dění v Podněsterské republice v roce 2011. Země má před volbami, při kterých se rozhodne, zda u moci zůstane stávající prezident Igor Smirnov, nebo se vedení po dlouhých letech obmění. Smirnov je prezidentem již od roku 1990, kdy se Podněstří od Moldavska odtrhlo, a jeho způsob vlády označují mnozí za diktaturu.

Mezi další kandidáty na prezidenta patří například předseda místních komunistů Oleg Chorzhan nebo vůdce politického hnutí Prorazit Dmitrij Soin. Ať už se názory jednotlivých politiků liší jakkoli, na jednom se shodnou. Všichni vzhlíží k Rusku, které jim pomohlo uhájit samostatnost před „moldavskými fašisty“.

Společně s Ruskem zvítězíme

V lásce k Rusku je vychovávána také mladá generace. „Naše rasa je předurčena ke zdravému životnímu stylu a k přátelství mezi podněsterskou a ruskou mládeží,“ vštěpují dospívajícím v mládežnické odnoži hnutí Prorazit. „Podněstří a Rusko jsou jednotné. Společně zvítězíme,“ zní jejich slogany silně připomínající předešlý komunistický režim.

Podněsterská moldavská republika leží na území Moldavska mezi ukrajinskými hranicemi a řekou Dněstr a zabírá asi osminu celkové rozlohy státu. Svou autonomii na Moldávii vyhlásila v roce 1990, ještě v době, kdy byla Moldávie součástí Sovětského svazu. V roce 1992 proběhl mezi těmito stranami krátký ozbrojený konflikt, jejž ukončil příjezd ruských vojsk na podporu separatistů. Od té doby je Podněstří pod faktickou ochranou Ruska, i když to jej jako stát nikdy neuznalo.

Přestože Podněstří do Moldávie de iure stále patří, nemá nad ním Kišiněv žádnou moc. Separatistická republika je jednou z nejchudších oblastí Evropy, potýká se se silnými hospodářskými problémy a velkým zahraničním dluhem. Kdyby nebylo ruských subvencí, pravděpodobně by již dávnou zbankrotovala.

Pohřebiště talentů

To, že Podněstří nemá svým obyvatelům z hlediska hospodářství moc co nabídnout, uznávají i sami občané, kteří se jinak považují za zaryté vlastence. „Upřímně řečeno, chci se odtud dostat pryč. Jsem velký patriot a miluji svou zemi, ale chci jít někam, kde bude víc příležitostí. Protože tady se nedá ničeho dosáhnout. Není tu absolutně nic,“ říká dospívající chlapec, který touží po kariéře basketbalisty.

Odchod obyvatel do zahraničí je palčivý problém, s kterým se Podněstří potýká. V roce 1989 zde žilo na 679 tisíc obyvatel, při sčítání v roce 2004 už 555 tisíc a za posledních 10 let jejich počet klesl o dalších 50 tisíc. A tento negativní trend, zdá se, v nejbližší době jen tak nezmizí. „Tady nemůžete nic dělat. Pokud má člověk pro něco talent, tak ho tady akorát pohřbí. Mohla jsem začít podnikat, mám vysokoškolský titul, ale tady nemůžu dělat zhola nic,“ říká jedna žena.

Ekonomické problémy způsobuje také fakt, že Podněstří nemá mezinárodní uznání, dokonce ani od svého ruského „Velkého bratra“. Na to má však prezident Smirnov jednoduchou odpověď.„Lidé se stále ptají, proč Rusko neuzná náš stát. Je to tak těžké pochopit? Rusko je pod velkým tlakem, aby zrušilo uznání Abcházie a Jižní Osetie,“ vysvětluje ve filmu obyvatelům. „Rusko nás chrání, nejen svou armádou, ale také svou autoritou. Pomáhá nám ekonomicky, aniž by porušovalo mezinárodní právo.“

Snímek vrcholí prezidentskými volbami, v nichž Smirnova poráží někdejší místopředseda podněsterského Nejvyššího sovětu Jevgenij Ševčuk. S odstupem čtyř let od pořízení filmu lze soudit, že ani obměna vlády této oblasti na východě Evropy příliš nepomohla. Nový prezident omezuje svobodu slova na internetu, zavádí ruské zákony a státní dluh nadále roste. A opoziční politik Dmitrij Soin už může současnou situaci v Podněstří komentovat pouze ze zahraničí. Kvůli perzekuci úřadů totiž musel utéct na Ukrajinu.

PMR – kudy dál? (PMR – in the State of Limbo). Režie: Meelis Muhu, Kristina Norman / Estonsko / 2014 / 83 min. Uvádí festival Jeden svět 2015.

Zajímá vás, co se děje kolem vás? Zajímají vás dokumenty? Čtěte speciál JEDEN SVĚT 2015

 

Přejít na diskusi