Nejsem šarlatán, děti si za rakovinu nemůžou, hájí se lékař Hnízdil

O ANTICENĚ BLUDNÝ BALVAN:

Nejsem šarlatán, děti si za rakovinu nemůžou, hájí se lékař HnízdilROZHOVOR 2
Domov
Vojtěch Beran
Sdílet:

Lékař Jan Hnízdil se ohradil proti průběhu pátečního ceremoniálu, na němž si převzal anticenu Bludný balvan udělovanou Českým klubem skeptiků Sisyfos. Hnízdil upozorňuje, že některé výroky, které mu organizátoři přiřkli – například, že děti s rakovinou si za své onemocnění mohou samy – ve skutečnosti nikdy neřekl. Stejně tak zdůrazňuje, že nemá nic proti moderní medicíně a nepasuje se do role všemocného léčitele.

V pátek jste si převzal anticenu Bludný balvan, kterou uděluje Český klub skeptiků Sisyfos. Vy sám jste dříve býval členem tohoto klubu. Jak jste tedy vnímal, když jste od nich nyní obdržel cenu za pseudovědeckou činnost?

Poté, co mi před měsícem mediální skupina čilichili založila fakebook (satirická rubrika publikovaná na serveru čilichili.cz – pozn. red.) je to další prestižní ocenění. Na předávání Bludných balvanů jsem se těšil, cen není nikdy dost. Když jsme ale poslouchal laudatia, měl jsem chuť odejít. Cítil jsem z nich zášť, netoleranci a zlobu. Pomohlo mi toltécké „nic neber osobně, nehřeš slovem, dělej vše, jak nejlíp dovedeš“. Říkal jsem si, že s humorem a nadhledem se dá zvládnout jakákoliv situace. Vzal jsem to jako test vlastní tolerance.

Předseda klubu Sisyfos Leoš Kyša v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že skeptici letos schválně „ocenili“ více lidí z oblasti zdravotnictví, protože průnik iracionality do oblasti zdraví je „velmi masivní a silný“ a lékaři se tomu neumí bránit. Jaký je váš názor?

Jen bych ho trochu upravil: „průnik iracionality nejen do oblasti zdraví je masivní a silný a občané se tomu neumí bránit“. Žijeme ve společnosti založené na dravosti, bezohlednosti, individualizmu a iluzi nekonečného růstu. Lidé jsou pod obrovským tlakem, který je příčinou drtivé většiny nemocí. Říká se jim civilizační, protože pramení z nemocné civilizace. Chtěli bychom být zdraví a žít jako dosud. Já tvrdím, že to nejde. Nemoc člověka není voláním po užívání léků a nemoc civilizace není voláním po dalších penězích. V obou případech je to pokyn: člověče – lidé, zastavte se a zamyslete, tímto způsobem už dál žít nemůžete, proto jste ne-mocní.

Ve své práci se zaměřujete mimo jiné na oblast psychosomatické medicíny. Tedy oblast, která zkoumá spojitost mezi psychickým a fyzickým zdravím člověka. Podle kritiků ale některými svými výroky zacházíte až příliš daleko, čímž tuto oblast diskreditujete.

Při laudatiu řečnice citovala moje údajné výroky, které jsem ale nikdy nepronesl, aby je obratem ironizovala a odsoudila. Učebnicová ukázka manipulace. Například jsem měl pronést, že za rakovinu si může každý, včetně dětí, sám. To musím důrazně odmítnout. Hovořím o tom, jak se na obrovském počtu onkologických pacientů podílí znečištěné životní prostředí, chemie ve stravě, nadužívání léků a stres. Imunita se oslabuje z generace na generaci. Oslabené a vystresované matky rodí potenciální pacienty. Děti za rakovinu nemohou, mohou za ni ale jejich rodiče a rodiče rodičů, my všichni, jak se sebou a s tímto světem zacházíme. A kdo s čím zachází, tím také schází. Tím nijak nezpochybňuji důležitost onkologické léčby a výzkumu.

Předseda skeptiků Kyša vám rovněž vyčetl, že téma vulgarizujete a děláte z něj show. Svůj názor podepřel například tím, že se od vašich výroků distancovala i Společnost psychosomatické medicíny…

Hodinu před udělením Zlatého balvanu mi volal Jarda Dušek, držitel balvanu stříbrného a vyzvídal: „Tak za co, pane Bože za co?“ Zdůvodnění se pak opíralo hlavně o vyjádření psychosomatické společnosti. Prý jsem psychosomatiku zdiskreditoval, nemoci zjednodušuji, užívám lidová přísloví a medicínu jsem ponížil na úroveň lidového léčitelství. Já se přitom za nijak alternativního nepovažuji. Nemám žádné zázračné diagnostické nebo léčebné schopnosti, nepoužívám siderické kyvadélko, do pacientů nevbodávám akupunkturní jehly, neordinuji homeopatika, nedodávám léčivou energii – té ostatně nemám na rozdávání.

Teď mluvíte skoro jako obyčejný doktor.

Moderní medicínu mám ve velké úctě. Sama o sobě ale k pochopení nemoci a uzdravení nestačí. Na prvním místě je potřeba vysvětlit pacientovi, jakou informaci mu tělo nemocí sděluje, co dělá špatně, poradit mu, co má ve svém životě změnit, aby se uzdravil. Když zjistím, že by pacient onemocnění vlastními silami nezvládl, předepíši mu léky. Snažím se ale jen dočasně, aby mu pomohly odrazit se ode dna, aby využil jejich účinku k životní změně. Na kontě mám slušnou řádku onkologických pacientů, kteří se na mne obraceli se žádostí o jakousi alternativní léčbu. Vysvětlil jsme jim, že jejich onemocnění je natolik závažné a pokročilé, že by je vlastními silami nezvládli a doporučil, ať neodkladně využijí všech možností moderní onkologie. Nechápu, co na tom bývalým kolegům ze Sisyfa i z psychosomatické společnosti vadí.

S tím, co jste teď řekl by se asi dalo jen těžko nesouhlasit. I tak ale vaše „ocenění“ zlatým Bludným balvanem řada lidí přivítala. Například místopředseda ODS Jan Zahradil uvedl, že „každá snaha demaskovat šarlatány je dobrá“. Někteří lidé vám rovněž vyčítají, že jste pro své příznivce cosi jako duchovní vůdce. Co říkáte na tuto kritiku?

Demaskovat šarlatány je důležité, v medicíně i v politice. Varuji před každým politikem či léčitelem, který tvrdí, že má zázračný recept na všechny nemoci, že za nás všechno zařídí. Žádný spasitel není a nebude. Sám se za duchovního vůdce ani náhodou nepovažuji. Snažím se obracet lidi k sobě samým, motivovat je k převzetí zodpovědnosti za vlastní zdraví, život a tím za celou společnosti. K jejímu uzdravení může dojít jedině zdola, změnou chování každého z nás a šířením na nejbližší okolí. Naši čelní politici v tom určitě vzorem nejsou. Ryba smrdí od hlavy.

Tématem letošního ročníku Bludných balvanů byla rovněž tradiční čínská medicína, o níž se v poslední době začalo mluvit i v souvislosti s uplynulou návštěvou čínského prezidenta v Praze. Kritici tvrdí, že tradiční čínská medicína nefunguje. Jak se na česko-čínské medicínské sbližování díváte vy?

Svoje vystoupení jsem zahájil krátkým poděkováním v čínštině. Bez její znalosti se dneska daleko nedostanete, já jsem třeba v úterý neprošel ani na Hradčanské náměstí. To se týká i zdravotnictví. V Hradci Králové vznikla za podpory státu klinika čínské medicíny, expremiér Nečas podepsal smlouvu o vybudování sítě čínských klinik, začíná festival čínské medicíny. Vzhledem k tomu, že čínští terapeuti česky nemluví, měli by se začít učit čínsky pacienti. Tak jsem šel příkladem. O alternativní medicíně, včetně čínské, mám slušný přehled. Jako bývalý člen Sisyfa jsem se dokonce podílel na několika odborných publikacích. Principy čínské medicíny respektuji. Nemyslím si ale, že by nás mohla spasit. Je to jiný kontinent, jiná tradice, jiná filozofie, jiná mentalita. Můžeme se z ní poučit, neměli bychom se před ní ale nekriticky klanět. Zdraví bychom měli hledat především tam, kde žijeme, v naší tradici, zkušenosti a moudrosti. Neposledně v lidových příslovích, za která jsem tolik odsuzován.

Co pro Vás znamená udělení Bludného balvanu, pro který se někdy používá zkratka (Blb), do budoucna?

Velký závazek. Dokonce mne opravňuje k používání titulu Bl.b. za jménem. CSc. ani Ph.D. za vědeckou činnost mi nevyšly a když už jsem to vzdal, spadnul mi titul, za blátivé myšlení, přímo do klína. Na místě jsem Sisyfovcům slíbil, že budu s ještě větším úsilím zkoumat paranormální jevy a zjevy na naší politické scéně a zasadím se o rozvoj tradiční česko – čínské smíšené medicíny. Na důkaz, že to myslím vážně jsem se rozhodl Zlatý balvan vydražit a získané peníze poukázat na stavbu kanálu Dunaj – Odra – Labe. Čínští soudruzi slíbili miliardu Eur, zbytek dodám já, kdyby to nestačilo, vezmu do ruky krumpáč. Čest práci!

MUDr. Jan Hnízdil je celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem, po škole pracoval jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jako externista také přednášel problematiku dopingu a sportovní zátěže na 3. LF UK v Praze. Je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku. Hnízdil je autorem několika tematických publikací, namátkou lze zmínit třeba Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?, Mým marodům: Jak vyrobit pacienta nebo Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu.

Čtěte také: Anticenu získal i lékař Hnízdil. Místo diagnóz prý chrlí lidová moudra

Zeman? Těžce postižený a nebezpečný pro zdraví občanů, říká MUDr. Hnízdil

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články