Všimli jste si, že se nám daří?

Víte, kdo z celé Evropské unie má podle posledních statistik nejlépe našlápnuto k prosperitě? Málokdo by asi v současné společenské atmosféře, kdy se na nás ze všech stran valí odposlechy, zprávy o podivných zakázkách a skuhrání, jak neumíme čerpat evropské fondy, tipnul, že je to Česká republika.

Když začátkem března přišla zpráva, že se ekonomika konečně probrala z recese a koncem roku rostla nejrychleji z celé Evropské unie, mohl to být náhodný záblesk. Teď se ukazuje, že znovu nastartovaná prosperita má docela pevný základ. Firmám stoupají tržby, daří se jim vyvážet. Ale hlavně se po dlouhých měsících propadu a stagnace zase začalo stavět a lidé začali utrácet. 

Vývoz se v březnu zvýšil o 15,6 procenta. Do ciziny jsme dokázali za první tři měsíce roku prodat zboží v hodnotě o 50,1 miliardy korun vyšší než jsme dovezli. V obchodech se zeměmi Evropské unie byl přebytek dokonce 56 miliard korun.

Tržby průmyslníků se zvedly o 11,8 procenta. A co je ještě důležitější – nové zakázky stouply o 16,6 procenta, což je jeden z nejlepších signálů, že nejde o nějaký krátkodobý záblesk lepších časů. Nepřibývá jen zakázek v zahraničí (o 17,9 procenta), ale i doma (14,1 procenta). Stavebnictví se zvedlo o 12,8 procenta.

Lidé utratili v obchodech o 5,5 procenta víc než před rokem. Na evropské poměry je to nadprůměrný růst. Slováci i Poláci, které si ve veřejné debatě rádi masochisticky předhazujeme jako ty úspěšnější, za námi zaostávají. Nakupovalo se více navzdory hysterii ze zdražování, která se v závěru loňského roku rozjela poté, co Česká národní banka oslabila korunu. Lidé si velmi rychle všimli, že se žádné avizované zdražování nekoná. Od začátku roku rostou ceny o 0,3 procenta. Unijní průměr byl 0,5 procenta.

Se 6,7 procenty máme pátou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Lépe jsou na tom jen Rakušané, Němci, Lucemburčané a Dánové. Na Slovensku (13,9 procenta) i v Polsku (9,4 procenta) je lidí bez práce podstatně víc. Jistě, zvedáme se po dvou letech recese, zatímco Polákům i Slovákům se v té době dařilo.

Podstatné je, že ekonomika ožila bez jakýchkoliv zásahů státu, veřejných investic a umělých „prorůstových“ programů, po kterých volá prezident i současná vládní garnitura. A přestože se probíráme z recese, máme s 1,4 procenty jeden z nejnižších schodků veřejných financí v Evropě. Tím pádem si půjčujeme za jeden z nejnižších úroků. Slovákům i Polákům rostlo v posledních letech hospodářství i proto, že do něj na rozdíl od nás na dluh nalévali státní peníze.

Naše ekonomika se rozjela jen díky tomu, že firmy získaly hlavně v cizině nové zakázky a lidé se konečně lehce probrali ze zdražovací fobie a začali normálně nakupovat. K restartu nijak nepřispěla vláda. Rusnokova ani Sobotkova. Z čísel se to dá precizně doložit. Jestli někdo k oživení pomohl, byla to v listopadu za oslabení měny ze všech stran kritizovaná Česká národní banka. S kursem 27 za euro se vývozcům konkuruje lépe než se silnými 25 korunami.

Jak začínající prosperita ovlivní společenskou atmosféru? V optimistickém scénáři si uvědomíme, že se máme dobře a nepotřebujeme si tady z frustrace zakládat na oligarchický systém východního typu. V pesimistickém zkratkovitě propadneme falešné chiméře, že oživená ekonomika je první zásluhou řízení státu jako firmy.

Přejít na diskusi