Polsko i Maďarsko rozhodně odmítají vícerychlostní EU. Juncker se diví

Polsko nesouhlasí s myšlenkou vícerychlostní Evropy, řekla dnes polská premiérka Beata Szydlová k jednomu, zřejmě ale preferovanému scénáři budoucí EU. Stejně rozhodný odmítavý postoj zdůraznil maďarský premiér Viktor Orbán. Šéf EK Jean-Claude Juncker je těmito postoji překvapen, nejde prý o novou železnou oponu. 

„Nikdy nepřistoupíme na jednání o nějaké vícerychlostní Evropě. EU musí být s to se reformovat. Kromě politické unie také potřebuje ústavní unii. Nepřipustíme žádnou akci, která by zpochybnila integritu společného trhu, schengenské zóny a samotné EU,“ zdůraznila na tiskové konferenci po summitu polská premiérka Beata Szydlová.

Také maďarský premiér Viktor Orbán dnes vystoupil proti koncepci vícerychlostní EU. „Dvojrychlostní Evropa by neměla být. Není žádná prvořadá a druhořadá Evropa, není žádné jádro a periferie. Vnímáme velmi neblaze pojem dvojrychlostní Evropy. Současně ale nejsme proti myšlence, že některé země budou v některých věcech postupovat více než jiné,“ řekl na tiskové konferenci Orbán.

Obavy východoevropských členů, především Polska, Maďarska, Česka a Slovenska, z pojmu vícerychlostní Evropy se dnes snažil rozptýlit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „S překvapením jsem si všiml, že někteří kolegové to vnímají jako nějakou novou rozdělující linii, jako novou železnou oponu mezi Východem a Západem. Takový úmysl ale neexistuje,“ zdůraznil šéf komise.

„Principem je, že jsme jednotní, ale jednotní v různorodosti,“ prohlásila Angela Merkelová. „Musíme umožnit, aby někteří postupovali rychleji. Ukázalo se totiž, že unie není s to přijímat rozhodnutí ve vhodnou dobu,“ vysvětloval francouzský prezident François Hollande.

Německo a Francie s dalšími státy jako například Itálie či Španělsko chtějí, aby se pojem vícerychlostní Evropy zapracoval do deklarace, kterou by měli šéfové států a vlád 27 států odsouhlasit 25. března v Římě. Tam se setkají, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.

Například slovenský premiér Robert Fico je ovšem skeptický k tomu, zda se do 25. března podaří připravit dokument, s nímž budou moci v Římě souhlasit všichni zúčastnění. „Pokud se nám to nepodaří, budu to považovat za katastrofu,“ prohlásil Fico, který dnes na jednání zastupoval i svého českého kolegu Bohuslava Sobotku.

Podle šéfa vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska by při diskusi o různých scénářích pro Evropu po brexitu mělo být hlavním cílem všech zbylých 27 členů udržet vzájemnou důvěru a jednotu. Prohlásil dnes, že rozumí důvodům pro úvahy o unii, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.

Už stávající unijní smlouvy dávají možnost takzvané posílené spolupráce v některých oblastech.

Polsko zablokovalo výsledky evropského summitu ve čtvrtek poté, co odmítlo bývalého polského premiéra Donalda Tuska jako staronového kandidáta na předsedu Evropské rady. I přes odpor Varšavy byl ale Tusk ostatními 27 členskými zeměmi zvolen. 

Právě Tusk dnes prohlásil, že rozumí důvodům pro úvahy o Evropě, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.