Napětí v Bruselu jako nikdy. Europarlament se připravuje na brexit

Co by se dělo, kdyby...

Napětí v Bruselu jako nikdy. Europarlament se připravuje na brexitNOVÉ
Evropský parlament. Foto: FOTO: Wikimedia Commons / Cédric Puisney
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Pokud se dnes v referendu Britové rozhodnou odejít z EU, je velmi pravděpodobné svolání mimořádné schůze Evropského parlamentu už na počátku příštího týdne. O věci by měla v pátek ráno, kdy už budou známy výsledky hlasování, rozhodnout takzvaná konference předsedů, tedy šéf EP Martin Schulz a lídři jednotlivých politických frakcí. Procedura vystoupení z EU by ale trvala roky. Vyplývá to z informací ČTK.

V případě britského rozhodnutí pro odchod z EU tak Brusel zažije velmi hektický počátek týdne. Europarlament by byl nejspíš svolán na úterý, vyloučen ale stále ještě není ani pondělní termín. Už oznámené přitom bylo pondělní jednání Evropské komise a v úterý se do Bruselu sjíždějí na červnový summit premiéři a prezidenti unijní osmadvacítky.

Sledujte aktuální dění: ONLINE: Podle sázkařů setrvá Británie v EU. Podle průzkumů je to 50:50

Krok do temnoty. Podívejte se, jak britské noviny mobilizují voliče

Případný brexit by kromě jiného nejspíš znamenal také odchod stávajících 73 britských členů Evropského parlamentu a tím určitou změnu rozložení sil jednotlivých politických frakcí. V EP nyní zasedá celkem 751 poslanců.

„Napětí v europarlamentu je citelné, jezdím sem více než deset let, ale takovou atmosféru jsem tu ještě nezažila,“ řekla dnes ČTK česká europoslankyně Dita Charanzová.

Předseda EP Schulz počátkem měsíce ve Štrasburku novinářům připomněl, že britští europoslanci mají v zásadě právo dokončit svůj mandát jako zástupci občanů všech unijních zemí. Poslední eurovolby se konaly na jaře 2014 a volební období je pětileté.

V této chvíli přitom není jasné, kdy by přesně Británie přestala součástí unie být. Výsledek hlasování pro odchod by totiž byl pobídkou k zahájení několikaletého vyjednávání o detailech „rozvodu“. Podle unijních smluv jsou na dohodu dva roky, tento termín však může být po souhlasu všech členských zemí prodloužen.

Britští europoslanci jsou v současnosti v sedmi politických frakcích. Celkem 22 z nich patří k tvrdě proti EU zaměřené Straně nezávislosti Spojeného královstí (UKIP), jejíž lídr a také člen EP Nigel Farage se hlasitě nechal slyšet, že jeho zájmem je co nejrychlejší odchod. Frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) by po případném složení britských mandátů nejspíš zanikla.

Dvě desítky britských konzervativců jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) spolu s jedním členem Ulsterské unionistické strany, 20 labouristů patří do socialistické frakce (S&D), po jednom britském europoslanci mají také další europarlamentní frakce a jeden je nezařazený.

‚Takovou atmosféru jsem tu ještě nezažila,‘ říká europoslankyně

Europoslanci jednají v Bruselu i dnes, na řádně plánované schůzi, byť při dopolední diskusi o obnovitelných zdrojích energie jich bylo v sále jen několik desítek. Následného vystoupení šéfa palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse už se jich ale účastnilo výrazně více.

„Napětí v europarlamentu je citelné, jezdím sem více než deset let, ale takovou atmosféru jsem tu ještě nezažila,“ řekla dnes ČTK česká europoslankyně Dita Charanzová. Nebylo si podle ní možné nevšimnout, že v parlamentních lavicích dnes právě britští kolegové chyběli. „Referendu dali logicky přednost. Všem je jasné, že se za kanálem La Manche v těchto chvílích píšou dějiny,“ dodala europoslankyně.

Čtěte také: Co bude v EU po brexitu? Chaos, strach a omezování škod

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články