Armén bojoval za separatisty. Teď se rozhodl promluvit
Peníze nám neslibovali
PŘÍBĚH
1
Na letišti v Doněcku bojoval za proruské separatisty, projížděl v slavném konvoji společně s Čečenci nebo se ukrýval před ukrajinskou armádou. To všechno i přes to, že jeho země je od Ukrajiny vzdálená přes tisíc kilometrů. Arménský voják-dobrovolník Artur Gasparyjan se rozhodl o svých zážitcích z bojů na Ukrajině promluvit. Rozhovor poskytl serveru Svobodná Evropa (RFE/RL).
„Neslíbili nám nic, žádné peníze. Pouze oblečení a jídlo zdarma. Taky řekli, že v případě smrti naše těla převezou zpět do Ruska a předají našim rodinám. Následně jsme si museli z internetu smazat osobní údaje i účty na sociálních sítích,“ komentuje své začátky u proruských separatistů čtyřiadvacetiletý Gasparyjan.
„Každému z nás přidělili nějakou přezdívku, doteď neznám pravá jména mužů, kteří zemřeli po mém boku.“
O možnosti bojovat na Ukrajině se dozvěděl jednoduše – přes internetové fórum. „Po krátké informační schůzce v Moskvě, kde zjišťovali, zda máme zkušenosti se zbraněmi, nás zavezli do tábora. Tam jsme zůstali asi dva týdny. Absolvovali základní vojenský výcvik. Každému z nás přidělili nějakou přezdívku. Doteď neznám pravá jména mužů, kteří zemřeli po mém boku,“ zdůrazňuje.
Čtěte více: VIDEO: Střelba do nebe. Poslal Kadyrov do Doněcku Čečence?
Artur Gasparyjan se dostal na Ukrajinu koncem května. „Hned po příjezdu jsme se setkali s nejvyššími představiteli Doněcké lidové republiky. Den nato už jsme oslavovali nově vzniklý stát v přehlídkovém konvoji, který tehdy proslavila účast čečenských dobrovolníků,“ popisuje své první zážitky z východu Ukrajiny. Pak už přišly ty horší.
Prohrané letiště
V době, kdy byla většina bojů soustředěna do Slavjansku, se Artur zúčastnil útoku na nově otevřené doněcké letiště. Právě tam zjistil, že jeho jednotku někdo zradil. „Řekli, že na nás nebude nikdo střílet. Prý nás uvidí a vzdají se. A tak jsme nedostali téměř žádné zbraně. Dokonce se mezi námi tehdy šířila fáma, že jsme v lokalitě velmi silní a armáda nemá šanci,“ říká. V tomto případě byl však opak pravdou.
Čtěte více: 'Řasenka z Amsterdamu. Chápete,' chlubila se dívka úlovkem po oběti MH17
Ukrajinská armáda dokázala letiště získat během několika hodin. Při pozdějších improvizovaných převozech z letiště do Doněcku, zemřely desítky separatistů. Gasparyjanovi se tehdy povedlo donést svého postřeleného spolubojovníka do nemocnice. Další ráno se společně s několika dalšími kolegy rozhodl, zklamán a znechucen z organizace celé letištní akce, utéct zpět domů. Úkryt našel u strýce svého kolegy. Musel se totiž bedlivě schovávat před všemi ozbrojenci – jak separatisty, pro něž byl zběhem, tak před ukrajinskou armádou.
Promluvit veřejně o své zkušenosti se rozhodl z jediného důvodu – nechce, aby pod tak mizerným vedením umírali další vojenští dobrovolníci. Většina z nich údajně ani nepochází z Ukrajiny. Myslí si, že až 80 % je ruského, čečenského nebo ingušského původu.
Po návratu z bojů Gasparyjanovi v Rusku navrátili všechny jeho osobní věci, znovu aktivovali internetové účty a slušně poděkovali. Nic víc, nic míň. Už napořád mu ale bude v uších znít křik vojenského nadřízeného, když odmítal nastoupit na doněckém letišti do transportu, jehož trasa byla pod palbou ukrajinské armády: „Pokud ihned nenasedneš, zastřelím tě.“
