Konkurz na vrchního za 220 tisíc měsíčně. Kdo se dere do čela olomouckých žalobců
HLEDÁ SE VRCHNÍ ŽALOBCE
V pondělí odpoledne vypršela lhůta pro podání přihlášek do výběrového řízení na vrchního státního zástupce v Olomouci. Kdo se chce stát moravskou Lenkou Bradáčovou? Zájem zatím potvrdil jen dosavadní náměstek Radek Bartoš. O řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Radimu Dragounovi nebo velkém návratu Iva Ištvana, který z pozice vrchního žalobce po dohromady 20 letech odešel před rokem, se pouze spekuluje. Jméno nového vrchního žalobce, jehož plat převyšuje výdělek ministrů, bychom mohli znát už za několik dní.
Pohovory s uchazeči se mají uskutečnit tento pátek. Zatím není jasné, kdo všechno se do výběrového řízení přihlásil. Lidí s potřebnou kvalifikací a navíc chutí tuto pozici zastávat je hrstka. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) nechce komentovat, kolik přihlášek dostalo. Půjde patrně pouze o jednotky. Mluvčí Petr Malý pro Echo24 řekl, že vítěz konkurzu by měl být známý v nejbližší době.
„Nepředpokládám, že by to mělo nějak výrazně přesahovat datum konání těch pohovorů. V tuto chvíli ale nebudeme poskytovat žádné průběžné informace, ať už jde o to, kolik se přihlásilo uchazečů, a podobně,“ uvedl mluvčí NSZ Malý.
Blažek vítěze konkurzu jmenovat nemusí
Cestu přes výběrové řízení zákon v tuto chvíli nepožaduje, počítá s ním až novela zákona o státním zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který ze zákona vrchního státního zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce jmenuje, tak může, ale nemusí vítězného kandidáta akceptovat.
„Na tom se nic nemění, jde akorát o předešlý krok. Následovat bude to, co stanovuje zákon, že kandidáta navrhuje nejvyšší státní zástupce panu ministrovi a ministr ho jmenuje, nebo nejmenuje,“ dodal Malý.
Nejvyššímu žalobci Střížovi cestu přes výběrové řízení doporučila v polovině června kolektivně vláda, což je bezprecedentní, protože za normálních okolností nemá vláda do výběru státních zástupců co mluvit. Malý ale říká, že o této variantně uvažoval Stříž už předtím.
„Od začátku to byla jedna ze zvažovaných variant, k níž se nakonec nejvyšší státní zástupce přiklonil, a to bez ohledu na to doporučení vlády, kterým není nijak vázaný. Nicméně ve shodě s tím dospěl k závěru, že to bude vhodnější způsob,“ řekl Malý. Více jsme psali v článku Vláda se motá Střížovi do výběru kandidátů.
Výběrové řízení na funkci vrchního státního zástupce / vrchní státní zástupkyně v Olomouci proběhne dne 25. 8. 2023 na Nejvyšším státním zastupitelství pohovorem před výběrovou komisí. Další informace poskytneme až po skončení celého řízení. pic.twitter.com/RxCOrAEXQ7
— Nejvyšší státní zastupitelství (@NSZ_info) August 21, 2023
Bartoš, Dragoun, Ištvan
Zájem zatím potvrdil pouze současný náměstek Radek Bartoš, který je po odchodu Radima Daňhela na začátku srpna pověřen řízením úřadu. „Na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci pracuji již více než deset let, v posledních letech se podílím i na jeho vedení. Za tu dobu jsem detailně poznal jeho fungování i státní zástupce a ostatní zaměstnance, kteří zde působí,“ řekl Bartoš pro ČTK.
Naopak ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Radim Dragoun či bývalý olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan, o jejichž jménech se v souvislosti s uvolněným postem diskutovalo, nechtěli věc komentovat. Lhůta pro podání přihlášek vypršela dnes odpoledne.
Termín výběrového řízení, které vyvrcholí za pár dní, podle serveru Česká justice nahrává spekulacím, že by favoritem mohl být právě dosluhující šéf GIBS Dragoun. Dragounovi totiž na konci srpna beztak končí pětileté funkční období. A v minulosti již v řadách státních zástupců působil: mezi lety 2007 a 2008, na Okresním státním zastupitelství v Lounech.
Vrchní žalobce v Olomouci patří mezi tři nejvýše postavené osoby v soustavě státních zástupců: po nejvyšším státním zástupci Igoru Střížovi a pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové. To znamená, že se u něj setkávají klíčové informace pro objasnění nejzávažnějších trestních kauz z celé Moravy. „Vrchní“ pobírá letos měsíční plat kolem 220 tisíc korun hrubého, v závislosti na délce právní praxe. To je víc, než berou například ministři.
