Ať lidé bez dětí platí víc, žádá KDU-ČSL. „Na svobodu volby se nesahá,“ kontruje Bartoš

Zatím nejnovější spor ve vládní koalici má jméno odvody lidí na sociálním pojištění podle počtu dětí. Koaliční KDU-ČSL totiž oznámili, že budou prosazovat zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení rodičům. Lidovci navíc chtějí vyšší daňové úlevy podle počtu dětí. Bez kritiky ale návrh vydržel jen chvíli – téměř vzápětí se vůči tomu ostře ohradili Piráti. S návrhem nesouhlasí ani další strany.

Lidovci navrhují sazbu sociálního pojištění ze 7,1 procenta hrubého výdělku zvednout lidem bez potomků na 9,1 procenta a snížit rodičům podle počtu dětí na 6,1 či 5,1 procenta. Na konferenci o prosperitě rodin v Praze to ohlásil šéf strany a ministr práce Marian Jurečka a vedoucí analytiků ministerstva práce Benjamin Činčila.

„Jestli něco jako lidovci máme v naší DNA, tak je to solidarita, ale také zodpovědnost,“ uvedl Jurečka. V debatě zmínil, že se řada lidí začala chovat egoisticky a také že se důchod vypočítával podle toho, kolik člověk vydělával, ne podle toho, kolik vychoval dalších plátců. Už po svém nástupu na ministerstvo několikrát zopakoval, že rodičům by měla k zajištění důstojného důchodu od státu stačit výchova dětí a bezdětní by si měli na stáří víc naspořit.

Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není.

Tyto kroky nejsou jen… pic.twitter.com/7NmfGifRo8

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) April 25, 2024

Zůstane to leda tak v archivu, prohlásil Bartoš

Netrvalo ale dlouho a návrh důrazně odmítl ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není,“ nechal se slyšet na sociální síti X, dříve Twitteru.

„Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou. Naopak funguje dostupnost předškolní péče, flexibilních úvazků a také by prospělo zrušení nesmyslné buzerace 92 hodin, které může malé dítě strávit v předškolní péči, aniž by rodina přišla o rodičák,“ uvedl.

„Na vládě to samozřejmě budeme řešit a uděláme všechno pro to, aby tento nápad zůstal leda v archivu našich lidoveckých kolegů. Protože na svobodu volby se nesahá,“ doplnil Bartoš.

Také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) zmínil trestání těch, kteří děti nemají. Obává se, že by navrhované změny odvodů měly negativní rozpočtové dopady. S návrhem nesouhlasí ani Starostové, uvedl člen jejich předsednictva a poslanec Viktor Vojtko. „Netrestal bych nikoho za to, jestli má, nebo nemá děti. Navíc v tuto chvíli nemám přesné informace o rozpočtových dopadech tohoto návrhu. Subjektivně bych se ale obával spíše dopadů negativních,“ sdělil Nový.

Zaměstnanci teď odvádějí na sociální pojištění 7,1 procenta z hrubého výdělku – 6,5 procenta na důchody a 0,6 procenta na nemocenské. Nově by bezdětní měli podle lidovců posílat na důchody o dva procentní body víc. Dohromady by odváděli 9,1 procenta. Rodiče tří dětí by do sociálního systému měli podle plánu lidovců platit celkem 5,1 procenta a dvou dětí 6,1 procenta. Bezdětným do 35 let a rodičům s jedním dítětem by sazba zůstala stejná jako dnes, tedy na 7,1 procenta. Nezměnila by se podle lidovců ani rodičům „vychovaných dětí“, tedy dospělých potomků.

Vyjednávat s vládními stranami chtějí lidovci také o zvýšení daňové slevy. Daňovou slevu na dítě navrhuje KDU-ČSL na jedno dítě zvednout v jednotlivých variantách ročně o 1200 až 2400 korun, u dvou dětí o 3600 až 7200 korun a u tří a více dětí o 7200 až 14 400 korun. Návrh na snížení odvodů rodičům a zvýšení bezdětným se objevil už v předminulém volebním období. Narazil na odpor resortů či odborů jako diskriminační.

Poslanec Michael Kohajda (KDU-ČSL) na konferenci uvedl, že se zvyšováním výdělků se podíl slevy na děti na mzdě snižuje, stát ale z vyšších příjmů získá víc. Podle Kohajdy by to „mělo být některým skupinám vráceno“. Činčila řekl, že by rozpočet při zvýšení slevy na děti ročně přišel nejvýš o několik miliard. Podle lidoveckých propočtů by to bylo při nejvyšší navrhované variantě osm miliard korun. Peníze do státní pokladny podle ministra práce přitečou díky zaměstnání většího počtu lidí po reformě dávek, dotažení změn v oddlužování či zapojení rodičů a starších pracovníků i sil ze zahraničí.

S návrhem na snížení odvodů rodičům a zvýšení bezdětným přišla před lety tehdejší důchodová komise. Navrhovala, aby lidé bez potomků platili o procentní bod víc. Ministerstvo práce v roce 2016 připravilo novelu zákona. Opatření narazilo na odpor. Ministerstvo financí a další resorty ho tehdy označily za diskriminační. Ministerstvu financí i dalším odpůrcům vadil i výpadek příjmů na penze a měl pochybnosti o tom, že by sleva na odvodech přiměla lidi mít víc dětí. Odbory záměr označily za necitlivý a za trest pro ty, kteří děti mít nemohou. Ministerstvo práce krok ze zákona pak samo stáhlo.