Řecko vrací Německu jejich rady. „Prodejte své ostrovy,“ navrhuje řecký ministr Berlínu

Prodejte své ostrovy, vzkazuje Řecko Německu poté, co západoevropská země přiznala rozpočtovou krizi. Stejnou "radu" totiž dostali Řekové během svého bankrotu v roce 2010 právě od Němců. O tom, zda by pomohlo Německu v krizi prodat Rujánu, Helgoland nebo Wangerooge, píše deník Bild.

"Proč neprodáte své ostrovy, vy zkrachovalí Řekové?" zněl v roce 2010 titulek deníku Bild související s tehdejším řeckým bankrotem. Nyní do Německa na oplátku putují úsporné návrhy z Řecka. "Vláda musí uvalit mimořádné daně na občany i firmy, aby problém vyřešila," uvedl bývalý řecký ministr energetiky a životního prostředí Panagiotis Lafazanis. "V Německu to vyvolá krizi, ale peníze se jinak nevybírají," předpověděl další průběh německé rozpočtové krize.

"Dalším řešením by byl prodej veřejného majetku, například ostrovů, aby se rychle získaly velké částky," uvedl také Lafazanis, čímž vrátil Němcům jejich radu, kterou Řecku v roce 2010 dali.

Německo by se tak podle této rady mělo zbavit oblíbené dovolenkové destinace, ostrova Rujána, ostrovů Helgoland nebo Wangerooge. Svého oblíbeného slunného ostrova Sylt by se pak musel vzdát německý ministr financí Christian Lindner.

Řekové pak Německu vyhrožují i úspornými komisaři tzv. trojky, tedy Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Evropské unie. Právě tato trojice kdysi v Řecku zavedla přísný režim a dohlížela na prázdnou řeckou pokladnu. "Pokud se s tím Němci nedokážou vypořádat sami, pak budou muset jít pod dohled trojky. Pak budou nuceni," uvedl pro Bild Lafazanis. "Život je mstivý. Německo nyní zažije to, co vnutilo Řecku," dodal Lafazanis s tím, že Německu hrozí, že přivede Evropu do dlouhotrvající krize.

Německý kancléř Olaf Scholz v pátečním videoprojevu na síti X ujistil veřejnost, že spolková vláda usilovně pracuje na změnách rozpočtu na rok 2024, aby ho parlament mohl ještě letos schválit. Německo se dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud před týdnem rozhodl, že přesun 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) z covidových půjček do klimatického fondu byl protizákonný, tedy neplatný. Rozsudek vyvolal pochyby o tom, zda vláda s dalšími desítkami miliard eur z mimořádných fondů hospodaří ve shodě s ústavou.