„Důležité je provokovat většinu a držet ji ve střehu“

Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.

Znám lidi, kteří váš časopis pro jeho názorovou nepředpojatost a otevřenost považují za naprostý úkaz. Víte v Evropě o nějakém jiném časopise, který by to dělal podobně?

Kdybych měl náš časopis definovat, jeho hlavním znakem celých devadesát let existence byla nekonvenčnost. Nemáme žádnou politickou linii. Jdeme vždycky proti proudu. Myslelo by se, že to nemůže fungovat. Trochu se podobáme anglickému Spectatoru, ale ten je, hlavně v zahraniční politice a poslední dobou víc, prostě toryovský časopis, magazín jedné politické strany.

Ve vašem případě je tu zas blízkost ke Švýcarské lidové straně SVP.

To se říkalo, když SVP před lety zahájila pochod nahoru a my jsme ji jako skoro jediní hájili. Mezitím jsme ji taky stokrát kritizovali. Fakt nevím o jiném týdeníku v Evropě, který by se choval jako my. Když brzy po válce v Hamburku vznikal Die Zeit, měli Weltwoche trochu za vzor. Náš tehdejší vydavatel jim radil, jak na to. Ale Zeit se postupně vyvinul v orgán akademického měšťanstva a na levicově liberální pozice. Naše linie byla jednou tak, jindy tak. Já jsem Weltwoche jako čtenář sledoval od začátku 80. let, tehdy to byla naprostá špička. Švýcarsko ještě bylo napravo a Weltwoche trochu nalevo. Nikoli nalevo v ortodoxním pojetí. Objevovaly se tam i konzervativní a liberální postoje. Ovšem zhruba v letech 1993, 1994 začal být opravdu nalevo, stal se tribunou melancholiků a lidí pohoršených, nesl silnou příchuť moralismu. Hospodářsky to šlo z kopce. Mě do podniku povolala rodina, která ho vlastnila, roku 2001 s jasným úkolem dělat zase staré dobré Weltwoche.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.