Češi se pořád skládají agrobaronům na marže. Bez ciziny by jídlo stálo ještě o 20 procent víc

Ceny v obchodech pomalu klesají, ale je to především zásluha zahraniční konkurence a vlastních značek jednotlivých společností. Vyplývá to z vyjádření prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy. Kdyby bylo na největších českých zemědělcích, byly by podle něj ceny potravin stále až o pětinu vyšší. Vzniká tak zvláštní situace, kdy ceny v prodejnách alespoň trochu padají, protože je k tomu nutí externí vlivy. Pokud by ale vše bylo jen na českých agrobaronech, ceny by zase jen rostly.

Na podobný fenomén nedávno upozornil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že souhrnně za první tři čtvrtletí roku se ceny v rostlinné výrobě snížily o 12 procent, spotřebitelské ceny potravin se proti tomu zvýšily o 15 procent, uvedl.

10/11 Sečteno podtrženo:
- ceny v obchodech pokračují v poklesu
- pokles cen v Česku máme jen díky otevřenému evropskému trhu a rostoucímu podílu privátních značek
- pokud bychom museli nakupovat jen od českých dodavatelů, ceny by byly o 15-20 % vyšší než jsou.

— Tomáš Prouza (@ProuzaTomas) October 30, 2023

Podle Prouzy si čeští spotřebitelé připlácejí za vyšší marže agroholdingů. Ty zvyšují ceny potravin, ty se pak ale nepromítají do cen v obchodech. Od začátku roku například čeští zemědělci zdražili vepřové maso o necelých 12 procent a čeští zpracovatelé zvedli ceny svých dodávek do obchodu o 10 procent. Naproti tomu ceny v obchodech díky dovozu klesly o 0,5 procenta. Brambory pak od začátku roku čeští zemědělci zdražili o 44,6 procenta a na pultech zdražily o 23 procent.

Prouza deníku Echo24 řekl, že nebýt zahraniční konkurence a vlastních značek řetězců, ceny potravin by byly o 15 až 20 procent vyšší. Podle něj je třeba omezit byrokracii pro dovoz potravin a stát na straně příznivců volného trhu, nikoliv na straně těch, kteří se brání levnějším dovozům z jiných zemí. „Je nutné konečně přepracovat systém zemědělských dotací, přestat provozními dotacemi podporovat přežívání nekonkurenceschopných firem a podporu přesunout do navýšení investic do modernizace potravinářství, což povede k nižším cenám,“ dodal s tím, že potraviny se také musejí více zpracovávat v tuzemsku.

Pýcha pak upozornil na to, že souhrnná míra inflace u potravin za první až třetí čtvrtletí je vyšší než celková inflace, která dosahovala 12 procent. Podle Pýchy z dat ČSÚ vyplývá, že u většiny výrobků na trhu se podíl cen placených zemědělcům na finální ceně v obchodech pohybuje pod třetinou. „V roce 2022 podíl ceny zemědělců za potravinářskou pšenici na spotřebitelské ceně kmínového chleba činil 19 procent,“ uvedl s tím, že tedy 81 procent připadá na obchodníky a potravináře.

Podle posledního odhadu statistiků se letos v ČR sklidilo 7,93 milionu tun obilovin včetně kukuřice na zrno. Meziročně je sklizeň o 3,4 procenta horší, zároveň je ale druhá nejlepší za posledních pět let. Z ČR se běžně část úrody vyváží, letos ale svaz i Agrární komora upozorňovaly na to, že obchod ovlivňují dovozy z Ukrajiny do EU. Podle Pýchy se vyváží zhruba stejný objem jako v minulých letech, stále ale mají zemědělci asi o 30 procent vyšší zásoby pšenice. „Navíc roste import do ČR především z Polska a Ukrajiny. Ve finančním vyjádření je export obilovin ale nižší kvůli nízkým cenám,“ doplnil.

O 19 procent je letos podle statistiků horší úroda brambor a o sedm procent nižší je sklizeň cukrové řepy. Pýcha poznamenal, že osevní plochy těchto plodin se z dlouhodobého pohledu snížily kvůli silnému ekonomickému tlaku na zemědělce. „Zemědělci už v předchozích letech podrobovali kritice nízké výkupní ceny brambor, protože za dodávky velkoodběratelům dostávali zaplaceno málo. Jinými slovy – když by byly za brambory placeny adekvátní ceny, nemusely by brambory patřit k citlivým komoditám,“ dodal.

Cukr letos výrazně zdražil celosvětově. Podle zprávy organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se cena v září je oproti srpnu zvýšila o téměř deset procent a vystoupila na nejvyšší úroveň za téměř 13 let. Cenu tlačí vzhůru rostoucí obavy ohledně dodávek. Analytik XTB Jiří Tyleček už dříve uvedl, že na světových trzích v prvních třech čtvrtletích ceny zemědělských komodit spíše klesaly, výjimkou je právě cukr. Nejvíce zlevnila kukuřice. Na burze v Chicagu se její cena snížila o 29 procent. Pokles ceny pšenice v roce 2023 za prvních devět měsíců pak dosáhl 27 procent.