Legální drogy jsou past na české děti. Syntetickou marihuanu zakazují všude, jen ne u nás

Do sítě obchodníků s „legálními drogami“ se chytá stále více českých dětí. Není se čemu divit. Populární HHC marihuanu nebo vysoce návykový kratom si může kdokoli volně koupit na internetu, v obchodě se suvenýry nebo třeba cestou ze školy v automatu. Překážky k legálnímu rauši nejsou žádné. Nové látky, ačkoli už fakticky tak nové nejsou, totiž nepodléhají žádné regulaci. A co je horší, ani žádným kontrolám kvality ze strany potravinářů. Česko se v tom pomalu stává spíš raritou.

Jiné evropské země už se k zákazu, nebo aspoň regulaci vyjmenovaných nových psychoaktivních látek odhodlaly. Namátkou třeba Švédsko, Finsko, Rakousko a Francie. Jejich prodejem totiž prodejci často jen obcházejí platnou legislativu. Největším problémem, z pohledu volné dostupnosti pro děti, je aktuálně psychoaktivní HHC marihuana v různých formách a vysoce návykový stimulant kratom, který se získává z listů tropického keře.

Jen málokdo o těchto drogách v posledním roce neslyšel. V obou případech jde o legální přírodní látky, což budí dojem, že by neměly představovat větší zdravotní riziko. Skutečně to ale neznamená, že nemohou být nebezpečné, a zvláště pak dětem. Polosyntetický kanabinoid HHC (hexahydrokanabinol), který se v laboratoři získává z konopí a má podobné účinky jako známější a zakázané THC (tetrahydrokanabinol), což je hlavní psychoaktivní látka v konopí, může při troše neopatrnosti spouštět psychické poruchy a až schizofrenické stavy. A stejně tak kratom, jehož uživatelé často mluví o vzniku silné závislosti.

Pokud se soustředíme na problematiku HHC, na nějž Echo24 poprvé upozornilo v článku Obchodníci obcházejí zákon prodejem nové drogy, nejčastěji se na trhu objevuje ve formě olejů ke kouření, sladkostí nebo květů technického konopí napuštěných roztokem tohoto extraktu. Prodejci často lákají zákazníky i tím, že látka není zjistitelná z policejních testů na drogy, které detekují pouze THC – to přitahuje i pozornost řady uživatelů konopí mezi řidiči.

Jedním z rizik spojených s jeho užíváním je, že nikdo vlastně neví, odkud se k nám dováží a co přesně obsahuje. „Není tam možnost vstupu potravinářské nebo obchodní inspekce, která by kontrolovala, jestli v tom nejsou zdraví škodlivé příměsi. Užívá se to i kouřením. (...) Nikdo v tuto chvíli nemůže zkontrolovat, jestli tam není obsažena nějaká rakovinotvorná příměs nebo chemikálie,“ řekl před časem pro Echo24 národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Zároveň do dnešního dne nevznikla žádná studie dlouhodobého účinku na člověka.

Současná situace výrazně připomíná éru takzvaných Amsterdam shopů před deseti lety, které chrlily nové, poupravené substance tak rychle, že je stát nestíhal zakazovat a policie tak byla na obchodníky krátká. Současnou popularitu HHC dobře ilustruje i výrok brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS), která před týdnem řekla, že si občas s přáteli kromě skleničky vína či piva dá ráda právě také HHC.

Nepleťte si s CBD

Na problémy s HHC dlouhodobě upozorňuje Jiří Stabla, zakladatel prvních konopných lékáren u nás a spolumajitel značky Hempin a konopné kosmetiky STABLA. Jde podle něj o selhání státního aparátu. „Bohužel tím, že byla tato oblast v šedé zóně, také přitáhla subjekty nerespektující zákon, které dovedly prodej kratomu a HHC do naprostého chaosu a až na úroveň dostupnosti pro nezletilé,“ říká jinak propagátor legalizace konopí. Navíc to podle něj uškodilo i nepsychoaktivnímu CBD (kanabidiol), s nímž si zákazníci HHC často pletou. CBD přitom užívá řada sportovců pro zlepšení regenerace, nebo chronicky nemocných pacientů. Rozdíly jsme popisovali zde.

Před užíváním HHC dětmi varoval nedávno na konferenci v Brně i světově uznávaný odborník na výzkum konopí, docent Lumír Ondřej Hanuš. „Je problém, když jdou děti ven a koupí si v automatu HHC. Ten kanabinoid se také vyskytuje přirozeně v konopí, byl izolován, ale jen ve stopovém množství. V každém případě to není látka jako jiné kanabinoidy, jako CBD, která by se měla užívat.“

Jiné evropské státy už HHC postupně zakazují. A není jich málo. Nekoupíte si ho už například ve Švédsku, Finsku, Rakousku, Polsku, Itálii a od poloviny letošního července třeba ani ve Francii, a to včetně jeho derivátů (HHCO a HHCP). Belgie a Maďarsko rovněž pracují na zákonu, který by jeho prodej omezil. Stejné debaty se vedou i v sousedním Německu.

Česko zákaz neplánuje, připravuje regulaci

Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v květnu vyhrožoval, že prodej kratomu a HHC zakáže, pokud tým protidrogového koordinátora Vobořila do konce měsíce nepředloží návrh na urychlenou změnu zákona o návykových látkách. K regulaci však v první polovině léta nedošlo. Vláda pak v červenci přesto odmítla zařadit (alespoň dočasně) kratom a kanabinol HHC na seznam zakázaných látek.

Novelu zákona o návykových látkách představila skupina poslanců napříč stranami až na začátku srpna. A vláda by ji měla projednat a vyjádřit se k ní ještě během prázdnin. To ovšem znamená, že se poslanci dostanou k jejímu schvalování nejdřív v září.

Kromě seznamu zakázaných návykových látek by měl nově vzniknout i seznam takzvaných psychomodulačních látek, jejichž prodej by nebyl zcela zakázán, jako u některých jiných a tvrdších drog, ale regulován: nesměly by je kupovat děti a existovala by přísná státní kontrola nad jejich produkcí a kvalitou.

„Vláda pak bude muset rozhodnout, zda například kratom, či HHC na seznam zařadí,“ řekl k tomu Vobořil. „To není automatické. Musím tedy upozornit, že pokud se prodejci nebudou držet nějaké etiky a od září se budou opět masově řešit tyto, a další nové látky na školách, bude se jen těžko obhajovat jejich zařazení na seznam, a ne opět na seznam zcela zakázaných látek vedle heroinu, kokainu a dalších pěti set látek,“ dodal koordinátor.

Podle důvodové zprávy bude prodej regulován přísněji než v případě tabáku nebo alkoholu. Bude platit zákaz prodeje nezletilým, zákaz prodeje ve výdejních automatech nebo prostřednictvím komunikace na dálku, pokud nebude vyloučen prodej osobám mladším 18 let. Zákaz prodeje bude platit ve zdravotnických zařízeních, školách a školských zařízeních nebo v prodejních automatech, kde nelze ověřit věk kupujícího.