„Ten princip není funkční.“ Zákon o tom, kolik berou kolegové, naráží na odpor i ve vládě

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky chystá změnu zákoníku práce, která zavádí právo zaměstnanců získat informace o platu nebo mzdě kolegů na stejné pozici. Změna vychází z evropské směrnice, která byla schválena v rámci českého předsednictví Radě EU a která si klade za cíl narovnat rozdíly v odměňování mužů a žen. Vedle chvály se na implementaci evropské směrnice snáší i kritika za zasahování do práv zaměstnavatelů, a to i přímo z vlády.

„Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v EU činí 13 procent v neprospěch žen. České ženy v roce 2021 vydělávaly v průměru o 6 500 Kč méně než muži. Výzkumy ukazují, že část tohoto rozdílu tvoří mzdová diskriminace, kdy ženy jsou za práci stejné hodnoty odměňovány hůře než muži. Směrnice na to reaguje a posiluje vymahatelnost práva na rovnou odměnu,“ píše se ve vládním Akčním plánu rovného odměňování žen a mužů.

Kromě práva na informace o výši mzdy by zaměstnavatelé navíc měli povinnost vysvětlit, proč někdo vydělává více než někdo jiný. Na pohovorech by pak také měli uvést přibližnou výši odměny, kterou firma na dané pozici poskytuje. Dalšími částmi jsou nevymahatelnost doložek o mlčenlivosti a snazší možnost žalovat zaměstnavatele s žádostí o náhradu ušlé škody.

„Není pochyb o tom, že muži a ženy si zaslouží, aby jim byl vyplácen stejný plat, pokud vykonávají stejnou práci. Bohužel tomu tak dosud není. Učinili jsme velký krok směrem k odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Touto novou směrnicí o transparentnosti odměňování zajistíme, aby pracovníci mohli prosazovat své právo na stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci,“ uvedl Jurečka.

Ten princip není funkční

Chystaná legislativa má ale i své kritiky, kteří nejčastěji poukazují na omezení svobody v práci a zásah do práv zaměstnavatelů. „Podle mě ten princip není funkční. Přinese víc negativ než pozitiv, kdyby se měl ve výsledku uplatňovat. S detaily případné aplikace v českém právním řádu ale ještě nejsem obeznámen,“ sdělil redakci ministr dopravy Martin Kupka. V koaličním táboře není jediný. Podobně se na sociálních sítích vyjádřili místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, nebo senátorka Hana Kordová Marvanová.

Odpůrce má i ve stínovém ministrovi práce Aleši Juchelkovi. „Malinko s tím problém mám, protože jde o dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem. Domnívám si, že pokud by někdo měl možnost podívat se na to, kolik bere kolega přes stůl, bylo by to kontraproduktivní pro atmosféru ve firmě. Primárně je za to, kolik vydělává, zodpovědný zaměstnanec, zaměstnavatel zase ví, proč některé kroky dělá a odměna zaměstnance je navázána na spoustu dalších věcí,“ uvedl poslanec hnutí ANO.

„Už jsme to tady zažili, aby všichni pracovali a dostávali stejně. Takto se rovnosti nedosahuje,“ dodal. Podle právního experta Hospodářské komory Stanislava Sádovského uvedení takových opatření do praxe může jakákoli diskriminační jednání ve firmě výrazně ztížit, případně usnadnit jejich odhalení.

„Jiným úhlem pohledu je pak zohlednění existujícího sociálního klimatu. Směrnicí zamýšlená regulace je jen další z regulací pro regulaci krytou frázemi o sociálním dobru, jimž jsou členské státy z úrovně EU vystavovány ve stále větší míře. Ruku na srdce – příčetný zaměstnavatel bude vždycky umět rozdíly v odměňování nenapadnutelně odůvodnit. Po uvedení této směrnice do praxe tak jen vzroste administrativní zátěž zaměstnavatele, který bude muset prokazovat časové, kvalitativní a kvantitativní ukazatele odměňování,“ uvedl pro Echo24.

„Pravděpodobnost, že naprosto všichni zaměstnanci pracují stejně, je mizivá. Nehledě na skutečnost, že zaměření směrnice může fakticky eliminovat motivační funkci odměňování. Aplikace směrnice totiž může vést k nivelizaci v odměňování, což bude výkonnější zaměstnance, kteří uvidí, že ti méně schopní pobírají mzdu (plat) ve stejné výši za horší pracovní výkony, demotivovat,“ dodává.

Mluvčí resortu práce Jakub Augusta upozorňuje, že stát má na transpozici směrnice čas do roku 2026. „V klíčových oblastech se tedy teprve bude vyjasňovat, jak tuto evropskou legislativu v českém prostředí uchopit. Předpokládáme, že některá opatření budou součástí připravované novely zákoníku práce, jejíž obsah by měl být znám příští rok. Některá opatření je však potřeba dobře promyslet a prodiskutovat, takže budou navrženy až v pozdější novele. (...) Někteří zaměstnavatelé navíc v ČR již řadu pravidel obsažených ve směrnici dobrovolně dodržují (např. zveřejňování rozpětí mzdy v pracovních inzerátech) v rámci dobré praxe, protože si uvědomují, že rovné odměňování je v zájmu celé společnosti,“ uvedl Augusta.