„Mocný předseda“ chce další moc. Posílení antimonopolního úřadu vyvolává nevoli, na tahu je vláda

S Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se v poslední době dějí poměrně velké věci. Ústy jeho předsedy Petra Mlsny ať už na schůzce s prezidentem Petrem Pavlem, nebo v médiích zazněly jasné požadavky na zvýšení pravomocí úřadu. ÚOHS chce mimo jiné nástroj pro regulaci trhů, kde evidentně nefunguje základní hospodářská soutěž, ale nelze jednoduše prokázat zneužití dominantního postavení ani zakázanou dohodu. Navrhovaná novela zákona už odešla na Úřad vlády. Proti Mlsnovým argumentům se však zdvihá kritika odborné veřejnosti, podle níž je šéf úřadu už dost akceschopný.

Mlsna byl nedávno se svou vizí pro příští dva roky u hlavy státu. „Seznámil jsem pana prezidenta Pavla také s některými legislativními návrhy, které jsme připravili v oblasti soutěžního práva, a rovněž s mým postojem k navrhované reformě přezkumu veřejných zakázek. Jsem velice rád, že se jednání uskutečnilo, protože prezident republiky je ústavním činitelem, který jmenuje předsedu ÚOHS do funkce. Cítím tedy povinnost prezidenta o práci úřadu pravidelně informovat,“ uvedl Mlsna.

ÚOHS teď mimo jiné chystá spolu s politiky novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže. Zavádí nový soutěžní nástroj, který by umožnil regulaci u nefunkčních trhů. Podobnou úpravu má například Německo nebo Itálie, uvedl nedávno ředitel ÚOHS. Dalším chystaným opatřením je možnost postihu za kartel i pro fyzické osoby, ne jen pro podniky. Tyto osoby by mohly dostat pokutu za kartelové dohody nebo i zákaz činnosti ve statutárních orgánech.

Kritika právníků

Mlsna také v poslední době obchází veřejný prostor s argumenty pro to, proč by měl ÚOHS dostat větší pravomoci. To se ale některým expertům nelíbí. Šéf úřadu se hlavně zaklíná tím, že instituce je v některých věcech bezzubá a že on sám není až moc silný. „To je mýtus, že je mocný předseda. V roce 2022 bylo zadáno 16 993 veřejných zakázek, k ÚOHS se v návrhovém řízení dostalo pouze 165 z nich (necelé 1 %) a k předsedovi se v rozkladu dostalo pouze 75 případů. 99 % zakázek se vůbec nedostane před úřad,“ tvrdí.

To ale rozporuje například právník Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. „ÚOHS ve skutečnosti v roce 2022 přezkoumal 507 případů (cca 3 %), není jasné, proč zde předseda Mlsna uvedl pouze počet návrhových řízení a opominul ex offo řízení. Tak jako tak je toto procento irelevantní. Významné zakázky (např. stavba metra D či digitalizace stavebního řízení), ve kterých může být vliv monokratického orgánu rizikový, se před ÚOHS i k předsedovi na stůl zpravidla dostanou. Není podstatné, že jiné zakázky menšího významu, ÚOHS neposoudí,“ kritizuje.

„Předtím, než bychom vážně začali uvažovat o nějakém významnějším posílení pravomocí antimonopolního úřadu, je třeba řešit problém koncentrace pravomocí v rukou předsedy. Toto monokratické nastavení není v Evropě obvyklé. Typicky jsou agendy veřejných zakázek a hospodářské soutěže rozděleny, takto pohromadě to mají jen čtyři státy EU,“ sdělil redakci už dříve.

Rozporoval také další Mlsnovy údajné obavy, pokud nedojde k posílení ÚOHS. Deník Echo24 má vyjádření spolu k dispozici. Mlsna je v čele antimonopolního úřadu od prosince 2020, kdy jej do funkce jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman. Předtím působil jako náměstek ministra vnitra. Ve funkci nahradil Petra Rafaje, který rezignoval.

Nový návrh

V praxi by jeho návrh znamenal, že ÚOHS bude moci po provedení sektorového šetření a zjištění dlouhodobého narušení konkurence na daném trhu zavést na dobu určitou regulační opatření. Ta by se mohla týkat například zpřísnění podmínek pro schvalování fúzí, zavedení transparentních norem a standardů, zajištění přístupu k datům a sítím, nebo úpravy smluv a smluvních ujednání.

Pomoci by to mohlo například na trhu s potravinami, kde ceny dlouhodobě vlivem několika silných hráčů stoupaly, i když k tomu nutně nebyl důvod. „S uplatněním tohoto nástroje se nepočítá u trhů, které mají specializovaného regulátora (telekomunikace, energetika, bankovnictví), aby nedocházelo ke konfliktu pravomocí. ÚOHS zpracoval legislativní návrh, který obsahuje kromě nového soutěžního nástroje i další změny, a před nedávnem jej předložil Úřadu vlády k politickému rozhodnutí,“ doplnil mluvčí úřadu Martin Švanda.

Kabinet Petra Fialy by pak měl o věci rozhodnout do letních prázdnin. Přijetí potvrdila mluvčí vlády Adéla Ješátková. „Mělo by se to stihnout do léta,“ napsala pro Echo24.

Bezzubý úřad?

Není to jediná změna, o které se v poslední době v souvislosti s antimonopolním úřadem hovořilo. Panuje totiž poměrně rozšířený názor, že Mlsnův ÚOHS v mnohých případech nemůže konat tak, jak by bylo potřeba. Mlsna proto nedávno přišel s jiným požadavkem na rozšíření jeho pravomocí.

Nově by tak úřad podle návrhu mohl dělat namátkové kontroly ve firmách nebo žádat od telefonních operátorů informace o mobilních zařízeních a jejich poloze a finančně odměňovat whistleblowery upozorňující na nekalé jednání ve firmách. Navrhuje také výše zmíněné dosud neexistující tresty pro fyzické osoby, které se podílejí na narušování férové hospodářské soutěže. Už od loňského července přitom může antimonopolní úřad získat přístup k přepisům policejních odposlechů, a to u zastavených trestních řízení, kde předtím soud policii odposlech povolil kvůli podezření na hospodářský trestný čin.

Mluvčí úřadu Martin Švanda zdůvodňuje požadované změny tím, že má nyní úřad na koncentrovaných trzích omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenovává Švanda.

Podle odborníka na soutěžní právo Roberta Nerudy (manžel bývalé rektorky Mendelovy univerzity a prezidentské kandidátky Danuše Nerudové), který na antimonopolním úřadu pracoval osm let a jako místopředseda úřad v roce 2009 také vedl, je část navrhovaných změn rozumná: například získání přístupu k informacím shromažďovaným jinými úřady, odměny pro whistleblowery nebo takzvaný nový antitrustový nástroj.

„V jiných případech se však nemohu zbavit dojmu, že jde o snahu zbavit se ‚otravných‘ překážek bezmezného výkonu už dnes opravdu silných pravomocí – např. v podobě soudního přezkumu důvodnosti dawn raidu nebo principu bez zločinu není trestu (divestice),“ uvedl předtím Neruda.