Inflace téměř zkrocena

ÚHEL POHLEDU: Velmi netrpělivě se čekalo na nová čísla o lednové inflaci. Ta totiž měla ukázat, jak moc výrazně obchodníci přeceňovali své ceníky na začátku nového roku. A dopadlo to pro spotřebitele dobře.

Ukázalo se totiž, že tempo inflace je mnohem nižší, než se čekalo. Zpomalení inflace tedy centrálním bankéřům zpětně posvětilo jejich nedávné snížení úrokových sazeb o výrazných 50 bazických bodů. Konkrétně spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly ceny o 2,3 %. To bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Finanční trh přitom čekal zpomalení tempa inflace „jen“ na 2,9 %. Inflace se díky poslednímu zpomalení vrátila na nejnižší hodnotu od března roku 2021, a je tedy zpět v tolerančním pásmu centrální banky.

Současně je ale také nutno poznamenat, že vysoká srovnávací základna začátku loňského roku byla hlavním sponzorem toho, proč mohlo tempo meziroční inflace tak výrazně slábnout. Do jisté míry je to tedy vylepšení jen optické, dané hrou statistiky.
První velkou brzdou meziroční inflace byla oblast bydlení. Z meziročního pohledu totiž většina položek zmírnila svůj meziroční cenový růst, nebo jejich ceny dokonce klesly. Musíme začít u energií, jejichž vysoké ceny patřily v posledním čtvrtletí k hlavním viníkům vysoké inflace. Ceny elektřiny v lednu rostly už pouze o 13,3 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 %. Ceny vodného zpomalily růst na 10,9 %, ceny stočného na 10,5 %. Nájemné z bytu se pak zvýšilo o 7,0 % a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu narostly o 5,3 %.

Další oblastí, kvůli které byla inflace v posledních měsících neúnosná, jsou potraviny. U řady potravin jsme přitom na startu nového roku viděli výrazný meziroční pokles cen. Za tím nestojí jen to, že ceny zemědělských výrobců už řadu měsíců výrazně klesají. Pomohlo také snížení DPH na potraviny, které bylo zavedeno v souvislosti se začátkem platnosti konsolidačního balíčku.
Naopak inflaci bude dál živit to, že si kvůli tlaku na vyšší daňovou zátěž víc připlatíme za neřesti. Ceny lihovin narostly o 3,4 %, vína o 5,0 %, piva o 4,0 % a tabákových výrobků o 6,9 %. Také narostly ceny stravovacích služeb o 8,5 % a ceny ubytovacích služeb o 11,5 %.

Podle předběžných výpočtů v lednu harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně narostl o 2,7 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu dosáhla meziroční změna HICP v lednu za eurozónu 2,8 %. Inflace v Česku tak už klesla pod úroveň inflace v eurozóně. Jenže zatímco Česká národní banka spustila proces snižování úrokových sazeb už v prosinci, Evropská centrální banka se k tomuto kroku odhodlá pravděpodobně až v červnu. ČNB je soustavně před ECB o krok napřed.

Za celý rok 2023 dosáhlo průměrné tempo inflace 10,7 %. Právě tato vysoká srovnávací základna z úvodu roku 2023 bude v nejbližší době výrazným pomocníkem k tomu, aby zvýšené cenové tlaky opticky mizely. Navíc je evidentní, že se obchodníci letos při novoroční změně ceníků drželi hodně při zemi. Ve výsledku se bude objevovat stále víc položek, u kterých bude meziroční růst cen slábnout. Budou také přibývat položky, které budou dokonce meziročně levnější. Po dnešku je nutné výhled celoroční inflace posunout směrem dolů. Pro letošní rok počítám s průměrným tempem inflace 2,3 %.

Výrazné slábnutí inflace, jejíž tempo už v létě nakoukne pod 2% cíl České národní banky, samo o sobě dává českým centrálním bankéřům zelenou k dalšímu snižování úrokových sazeb. Je tu ale jeden zádrhel – kurz koruny. Česká národní banka ve své prognóze na první kvartál roku 2024 počítala s průměrným kurzem 24,70 CZK/EUR. Jenže koruna dnes v reakci na výrazné slábnutí inflace oslabila až na 25,51 CZK/EUR. Následně ze svých ztrát umazala zhruba 10 haléřů. Pokud by koruna měla v příštích dnech tendenci výrazně oslabovat nad 25,50 CZK/EUR, může Česká národní banka koruně pomoci. V první řadě by mohla zpomalit tempo snižování úrokových sazeb (na 25 bazických bodů) nebo může snižování úrokových sazeb dočasně přerušit. A nakonec má ČNB v záloze ještě devizové intervence.

A co si z toho má vzít investor? Koruna už nebude oslabovat moc dál než na 25,50 CZK/EUR. A současně úrokové sazby České národní banky se mohou do konce roku 2024 dostat viditelně pod 4 %.