Pochod klimaaktivistů: stát je někdy pro smích

KOMENTÁŘ

Pochod klimaaktivistů: stát je někdy pro smích
Když se po konci prázdnin konečně zdálo, že magistrát v hlavním městě začal vládnout a nebude už skupince klimaaktivistů z Poslední generace tolerovat zpomalování dopravy na magistrále, zasáhla vyšší moc. Foto: Poslední generace
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Když se po konci prázdnin konečně zdálo, že magistrát v hlavním městě začal vládnout a nebude už skupince klimaaktivistů z Poslední generace tolerovat zpomalování dopravy na magistrále, zasáhla vyšší moc. Městský soud v Praze, jmenovitě soudce Ladislav Hejtmánek, zrušil nařízení, jímž úřady aktivistům nařídily jít jinou trasou než po magistrále, nekonat na magistrále před Národním muzeem „happening“ a vůbec nevstupovat do vozovky. Pochod se měl omezit na chodník.

Ve čtvrtek soudce Hejtmánek až na zákaz happeningu ta omezení zrušil. Účel shromáždění je prý legitimní a přímo vázaný na určité místo, tedy na magistrálu. Hejtmánek dal při pomyslném vážení dvou práv – shromažďovacího práva a práva na svobodný pohyb (automobilistů) – přednost tomu prvnímu. Je to ukázka strašného rozpadu chápání práva, politické vůle a zdravého rozumu. Má to určitou vypovídací hodnotu o naší době.

 

Zdravý rozum by magistrátu, který si zpomalovací pochody nepřál, připomněl zákon o právu shromažďovacím z velmi svobodomyslného roku 1990. A přece paragraf 10 odstavec 3 zákona mluví jasnou řečí: „Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.“

Eroze práva dnes bohužel pokročila tak daleko, že se na magistrátu předem vciťovali do myšlenkových pochodů soudců, kteří by se z citovaného souvětí neřídili hlavní, ale poslední vedlejší větou o zmařeném účelu shromáždění. Tak se magistrát rozhodl, že místo zákona o shromažďování se opře o zákon silniční. Ten neoperuje zákazy, ale omezujícími podmínkami. O silniční zákon opřeli vykázání na chodník. To je první kapitulace zdravého rozumu. Dodejme, že advokát Tomáš Sokol tu doporučoval víc odvahy a myslel právě na zákon o právu shromažďovacím.

Aktivisté z Poslední generace jsou teď jednak na koni, jednak si stěžují, že se úředníci jejich protest pokoušeli zmařit pod nátlakem primátora Bohuslava Svobody (ODS). Svoboda to, zřejmě neupřímně, popírá – tak daleko dospěl rozklad politické vůle, svrchovanosti volených zástupců. V tomto bodu je ale primátor nevinně. Povolení nebo zákaz shromáždění jsou v magistrátu vyčleněny oddělení správních činností z živnostenského a občanskoprávního odboru. Vtip je v tom, že dané oddělení není samospráva, ale státní správa. Pokud bychom šli do důsledků, tito úředníci nespadají pod primátora, nýbrž pod ministra vnitra. Je to hybrid, nezamýšlený pozůstatek rušení okresů v 90. letech, škodí i v jiných situacích. Pětikoalici nic nebrání tak nefunkční uspořádání změnit.

Ve výsledku se po ulici promenují lidé, jejichž záměrem ani není jednorázově upozornit na svou kauzu, ale systematicky týden co týden, přinejmenším dalšího půl roku, prudit řidiče. Když například Aliance pro rodinu (do roku 2019) pořádala pochody pro život Prahou, na magistrátu jí nepovolili pochod ani mnohem méně frekventovanými ulicemi, než je magistrála. Konzervativci se spokojili s chodníkem. Poučení z toho je, že vítězí ten nestydatější.

 

×

Podobné články