Lekce z geopolitiky pro Hútíe

KOMENTÁŘ

Lekce z geopolitiky pro Hútíe
Islamistickému hnutí s chytlavým sloganem “Bůh je největší, smrt Americe, smrt Izraeli, kletba na Židy, vítězství islámu”, nestačila občanská válka a rovnou se pustilo do konfliktu s celým světem. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Jedno je třeba jemenským Hútíům přiznat, nemají malé ambice. Tomuto islamistickému hnutí s chytlavým sloganem „Bůh je největší, smrt Americe, smrt Izraeli, kletba na Židy, vítězství islámu“ nestačila občanská válka a rovnou se pustilo do konfliktu s celým světem. Po útoku Hamásu na Izrael to byla jediná z organizací napojených na Írán, která vyhlásila židovskému státu válku. Po vypálení několika dosti nepřesných raket, některé ani nezasáhly Izrael, začali útočit na lodě mířící Rudým mořem do Suezského průplavu. Tím plyne zhruba 12 % světového obchodu. Během jednoho měsíce Hútíové napadli asi 100 lodí. Zjevně si koledují o lekci, proč každá společnost považovala ochranu námořních tras za hodnou prvořadé důležitosti.

První ochutnávky se jim dostalo v neděli ráno, kdy vrtulníky amerického námořnictva zničily tři ze čtyř člunů útočících na kontejnerovou loď Maersk Hangzhou. Bylo to první přímé střetnutí mezi USA a Hútíi od začátku války v Gaze. Američané sice zorganizovali operaci Prosperity Guardian (Strážce prosperity), které se účastní deset zemí a má za cíl ochranu lodí v Rudém moři, zatím se ale omezovala na sestřelování hútíjských dronů a raket. Americký prezident Joe Biden se totiž bojí eskalace konfliktu. Jak ale ukazuje dění okolo Maersk Hangzhou, Hútíové mu nemusí dát na výběr. Navíc jak řekl New York Times viceadmirál ve výslužbě Robert B. Murrett: „V námořnictvu máme rčení: Nestřílí se na šíp, střílí se na lučištníka.“

 

Vlastně to musí být Američané, kdo Hútíe eliminuje jako hrozbu. Jejich status velmoci je do velké míry závislý na schopnosti dominovat světovým oceánům a chránit světové námořní trasy. Tyto operace mají dlouhou tradici. První válka, kterou Spojené státy po skončení boje o nezávislost vyhlásily, byla proti berberským korzárům operujícím z dnešního Tunisu, Alžírska a Libye.

Jedním z nejvlivnějších amerických myslitelů 19. století byl Alfred Thayer Mahan. Tento námořní důstojník nebyl příliš šikovným mořeplavcem, řada lodí pod jeho velením nabourala a sám se snažil vyhýbat se službě na moři. V roce 1885 se stal vyučujícím a následně ředitelem Námořní válečné školy. V roce 1890 vydal svoje opus magnum The Influence of Sea Power upon History (Vliv námořní síly na dějiny). V něm argumentoval, že silné námořnictvo je jednou z hlavních podmínek růstu a udržení říší. Věřil ve svobodný obchod a rolí námořnictva měla být především ochrana obchodních tras. Za tím účelem státy měly zřídit systém základen. Jeho myšlenky se rychle rozšířily do světa a staly se součástí strategií námořních štábů. Obecně stále platí. USA udržují po světě rozsáhlou síť základen, mají nejvíce letadlových lodí a operují všude po světě. Jednoduše si nemůžou dovolit ohrožení obchodních tras. Pokud civilní lodě nepoplují přes Suez, budou muset využít dlouhou trasu kolem Afriky. To se promítne do světových cen. Jak napsal jeden z uživatelů Twitteru: „Budu upřímný – šance Hútíů nejsou vysoké. Ani v dnešní dekadentní době... se americkým prezidentům nelíbí, když ohrožujete jejich šance na znovuzvolení vytvářením inflačního tlaku prostřednictvím blokády hlavní obchodní tepny.“

Historie také ukazuje, že nejúčinnějším nástrojem proti pirátství je rezolutní vojenská akce. Byla to soustředěná vojenská snaha, co ukončilo „zlatý věk pirátství“ v Karibiku, stejně tak teprve válka vymýtila berberské korzáry. Z nedávné doby to platí i o somálských pirátech. Přestože přehršel článků upozorňovala na chudobu Somálců a údajnou neřešitelnost problému, stačilo několik válečných lodí a problém zmizel. Jakmile se USA rozhoupou k činu, zmizí i problém Hútíů, alespoň na moři.

 

×

Podobné články