Zažíváme pandemii duševních nemocí. Psychickou poruchou trpí v Česku každý čtvrtý

PSYCHICKÉ PROBLÉMY ČECHŮ

Zažíváme pandemii duševních nemocí. Psychickou poruchou trpí v Česku každý čtvrtý
Výzkum ukazuje, že v roce 2022 trpělo nějakou duševní poruchou 27 procent lidí. Tedy víc než každý čtvrtý. Jsme na tom podstatně hůř než v roce 2017. Tehdy to bylo 20 procent. Tato čísla se vztahují na celou společnost, jak na dospělé, tak na děti. Foto: Profimedia
1
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

V Evropě se už roky mluví o epidemii psychických nemocí. My bohužel nejsme výjimkou. Díky Národnímu ústavu duševního zdraví (NÚDZ) máme od roku 2017 dost přesná data o vývoji psychických poruch. Projekt vede přímo ředitel ústavu Petr Winkler. Ten není na rozdíl od svého předchůdce a zakladatele ústavu Cyrila Höschla psychiatrem, ale specializuje se právě na zdravotnický výzkum. Data jsou cenná v tom, že nejde o subjektivní hodnocení dotyčného, ale o průzkum na diagnostických dotaznících, jejichž cílem je právě odhalení duševní poruchy. Byl prováděn na obrovských vzorcích od tří tisíc respondentů výš. Dá se tedy chápat jako velmi věrohodná sonda do duševního zdraví české společnosti.

Mapuje tři období. Prvním je rok 2017. Pak následuje kritický rok 2020, kdy svět upadl do covidové pandemie a lockdownů, které ji provázely. V té době se stav duševního zdraví zkoumal dokonce dvakrát. V květnu, tedy po jarním lockdownu. A pak v listopadu, kdy už byl svět znovu uzavřen a izolován. Bylo to krátce poté, co se 13. října 2020 v České republice zavřely školy.

Výzkum ukazuje, že v roce 2022 trpělo nějakou duševní poruchou 27 procent lidí. Tedy víc než každý čtvrtý. Jsme na tom podstatně hůř než v roce 2017. Tehdy to bylo 20 procent. Tato čísla se vztahují na celou společnost, jak na dospělé, tak na děti.

Už po prvním covidovém lockdownu přichází prudký vzestup na 30 procent. „To ukazuje, jak obrovský vliv na mentální zdraví měla pandemie covidu. V nárůstu duševních chorob se kombinoval strach z nemoci, izolace a uzavření i nejistota z budoucnosti,“ říká Petr Winkler, který výzkum vedl. Při druhém lockdownu na podzim už podíl těch, kdo vykazují znaky některé z duševních poruch, stoupá na 34 procent. Problémy s mentálním zdravím má tedy víc než jeden ze tří. Petr Winkler tady upozorňuje, že jistou roli mohlo hrát to, že kvůli lockdownu se tehdy musel výzkum provést po telefonu. A lidé v takové situaci mohou mít sklon popisovat svůj stav trochu jinak, než když sedí osobně proti někomu, kdo se jich ptá, jak se cítí a co prožívají.

V roce 2022 po lockdownech se už výzkum opět dělá tváří v tvář. Nějakou duševní poruchou trpí v té chvíli 27 procent lidí. Tedy o sedm procent víc než před covidem.

Výzkum detailně rozebírá čtyři hlavní skupiny duševních chorob. Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články