NOVÉ

Žena v pozadí Barnevernu: Rodiče nejsou důležití, klíčová je péče

Norský guru v péči o děti

Témata: , ,

Na první pohled Kari Killénová působí jako neškodná sympatická postarší dáma, ve skutečnosti však představuje ženu, která stojí za masivním odebíráním dětí v Norsku. Populární psycholožka posledních třicet let určuje v zemi směr vývoje v péči o děti. Neuznává biologickou vazbu a na rozpoznání zanedbávání dětí má univerzální návod. Její texty jsou součástí vysokoškolských osnov, metodikami se řídí úředníci specializující se na sociální problematiku, mimo jiné i ti z - u nás nechvalně proslulého - Barnevernu.

Barnevern podpořen tezemi Killénové ordinuje odebrání dětí jako lék na všechno. Podle jednaosmdesátileté psycholožky totiž biologická vazba rodičů ve vývoji dítěte nehraje významnou roli. Nezáleží proto přitom údajně na tom, zda dítě vyrůstá u pokrevních rodičů, nebo u pěstounů, hlavní je, že má potřebnou péči.

Učebnicový příklad pak lze najít přímo v aktuálním případu odebrání devítiměsíčního vážně nemocného dítěte česko-norským rodičům, kdy jako oficiální důvod pracovníci Barnevernu uvedli „nedostatečně vyvinutý kontakt“. (Podle zákulisních informací ale spíše nastala chyba v komunikaci, kdy rodiče lékařům řekli, že si nepřejí, aby dcera trpěla, a úřad si to vyložil tak, že chtějí ukončit léčbu a holčičku tak nechat zemřít.)

„Když řeknu, že dítě si vytváří k rodičům vztah postupně, asi to bude znít logicky a ten poznatek také do dětské psychologie patří. Existují však ‚vědci‘, kteří tvrdí, že pokud si dítě nevytvoří kontakt s rodiči okamžitě, nevytvoří si ho už nikdy a jen by s rodiči tratilo čas,“ uvedl deníku ECHO24.cz právník Pavel Hasenkopf, který se dlouhodobě angažuje v případu Evy Michalákové a nově spolupracuje také s norsko-českým párem.

Killénová a další její následovníci vnímají podle Hasenkopfa rodiče jako „kolečko v soukolí“, které je nahraditelné, a to i opakovaně. „Tyhle teze jsou celosvětově považované za pavědu, ale v Norsku je to hit a hlavní autorka, Kari Killénová, nechybí v knihovničce žádného úředníka Barvnevernu. Mně to dokonale zapadá do skládačky, kterou si postupně skládám. V Norsku se vymkl nejen Barnevern, ale zejména psychologie a sociologie,“ dodal právník.

Osud milionu dětí závisí na Killénové

Kari Killénová představuje v Norsku velmi ceněnou psycholožku, která publikovala ke konci 80. let zásadní text, který ovlivnil směřování sociální politiky na dlouhá léta dopředu. Ve studii mimo jiné prezentovala univerzální návod na to, jak rozpoznat zanedbávání a zneužívaní dítěte. Indikátory špatné péče jsou podle ní nízké sebevědomí dětí, komplikace během těhotenství nebo omezený kontakt s jinými dětmi. Pozornost by se měla věnovat také tomu, zda rodiče nebyli v dětství sami zanedbáváni a zda jsou psychicky v pořádku.

Kari Killénová na konferenci o interakci nejmenších před dvěma lety (uprostřed):

Poznatky Killénové ale nemají podle kritiků oporu v empirickém výzkumu a osud více než milionu norských dětí tak závisí na jejích domněnkách. Své teze totiž původně založila pouze na pozorování 17 zanedbávaných dětí z 80. let.

„Přestože se rodina potýká s problémy, z hlediska dlouhodobého horizontu je lepší, aby dítě zůstalo doma, než aby bylo umístěno do pěstounské péče,“ kritizuje psycholožku například norský vědec Åge Simonsen s odkazem na americké výzkumy, který význam osobnosti Killénové v norském prostředí deníku ECHO24.cz potvrdil.

Kari Killénová je v Norsku považovaná za přední odbornici v péči o děti. Soustřeďuje se zejména na jejich počáteční vývoj, interakci s matkou a ochranu proti zneužívání. Až čtvrtina dětí je v Norsku podle ní podrobena nějaké formě zneužívání či zanedbávání, napsal lokální norský deník Lindesnes Avis. Killénová pracuje pro institut sociálního výzkumu, který spadá pod norské ministerstvo školství a výzkumu. Několik let vedla Mezinárodní společnost pro prevenci týraného a zanedbávaného dítěte (ISPCAN). V roce 2013 dostala medaili Za zásluhy.

Podporu má pár i od Michalákové

V Česku Barnevern nechvalně proslul v souvislosti odebráním dvou synů Evě Michalákové, která už pět let neúspěšně bojuje o jejich navrácení. V tuzemsku aktuálně rezonuje další případ odebraného dítěte, tentokrát devítiměsíční vážně nemocné dcery norsko-českého páru. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) rodině přislíbila pomoc, podporu má i od samotné Michalákové.

Více zde: Norské úřady odebraly dítě další české matce

„Eva Michaláková s rodinou soucítí, sama dobře ví, co za neempatické bytosti pracuje na Barnevernu. Zatím v kontaktu nejsou, ale třeba budou,“ komentoval serveru právník Hasenkopf. Dítě trpí genetickou poruchou, je na umělé ledvině a čeká na transplantaci. Podle ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) žena o pomoc státu údajně nestojí, poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková, která je s matkou v kontaktu, to ale popřela.

Barnevern se vymkl. Neposlouchá nikoho

Norské ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování přitom před Vánocemi vydalo směrnici, aby úřady u odebraných dětí-cizinců zohledňovaly jejich původ. To znamená, aby daly přednost (pokud je to možné a v zájmu dítěte) v případě problémů v rodině umístění dítěte u příbuzných v jeho domovské zemi, než u pěstounů v Norsku. Informoval o tom norský deník Aftenposten.

„Zásadní je, že podle směrnice není možné dát k adopci dítě bez souhlasu rodičů, kteří nemají trvalý pobyt v Norsku. Je to ale pouze doporučení a Barnevern se tím řídit nemusí a, jak je vidět, ani neřídí. Barnevern se nemusí nikomu zodpovídat, ani nic vysvětlovat, není tu kontrola ze strany státu,“ řekla deníku ECHO24.cz poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková.

Podle některých médií a expertů není možné si na případ děvčátka či starší kauzu bratrů Michalákových udělat jasný názor bez znalosti stanoviska druhé strany. Norské úřady se s ohledem na ochranu soukromí dětí nevyjadřují.

Masivní demonstrace po celém světě

Proti praktikám Barnevernu probíhají během ledna po celém světě masivní demonstrace. Odpůrci sociálního úřadu protestovali například ve Spojených státech, Velké Británii, Rumunsku nebo Španělsku a také minulou sobotu v Praze. Po Novém roce odstartovaly přímo v Oslu, impulsem jim byl případ norsko-rumunské rodiny Bodnariových.

Čtěte také: Zeman s Chalánkovou probírali, jak vrátit děti v Norsku rodinám

Matka odebrané holčičky odmítla pomoc Česka, tvrdí ministryně

Přejít na diskusi