Agrofert ví, jak si přihrát eurodotace

Navýšení podpory Babišovým firmám

Agrofert ví, jak si přihrát eurodotaceNOVÉ 1
Domov
Petr Holub
Sdílet:

Na podporu velkým průmyslovým firmám mělo jít během pěti let z Evropy 24 miliard korun. Po intervenci místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra se otevřela cesta, jak slíbenou částku zvýšit na 48 miliard. Agrofert je přitom z českých firem největší příjemce eurodotací.

Cingrovu intervenci obsahuje dopis náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému. Dokument, který má ECHO24.cz k dispozici, je prvním dostupným dokladem, jak spolupracovníci ministra financí Andreje Babiše ovlivňují státní správu, aby zvýšili zisk Babišových firem.

Stát ve službách koncernu

Náměstek Novotný odpovídá za rozdělení 120 miliard v evropském dotačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, známém pod zkratkou OPPIK. Cingr mu v roli prezidenta Svazu chemického průmyslu napsal 26. května komentář k předchozí schůzce náměstka s průmyslníky. Z dopisu vyplývá, že si zástupci podniků s Novotným rozuměli. Na pořad debaty přišlo i pravidlo, podle kterého mohou velké firmy s více než 250 zaměstnanci inkasovat z Bruselem slíbené částky jen pětinu. „Podniky navrhují více otevřít první výzvu a nastartovat tak zejména připravené větší projekty, tím i hospodářství a podpořit také zaměstnanost v souladu s koaliční smlouvou,“ napsal Cingr.

Při první výzvě může ministerstvo rozdělit až 30 miliard korun určených pro loňský a letošní rok. Manažer Agrofertu navrhuje zvýšit strop z dvaceti procent „na 40% alokace první výzvy“. Tím se prý v Bruselu dohodnutá pravidla neporuší, protože strop 20 procent pro velké firmy platí pro celkovou částku 120 miliard. Pokud velké podniky dokážou při první výzvě předložit projekty, na které nebudou dvě pětiny z 30 miliard stačit, a malé podniky naopak nedokážou ani sníženou dotaci vyčerpat, nastane podle Cingra čas „otevřít jednání s Evropskou komisí“. Při něm by měl český stát požadovat, ať je možné zvýšit strop na čtyřicet procent pro velké firmy a koncerny také v dalších výzvách.

Náměstek plní svůj slib

Ministerstvo průmyslu dnes potvrzuje, že náměstek Novotný návrh místopředsedy Cingra prosadil. „Ministerstvo po jednáních s hospodářskými partnery rozhodlo, že pro první výzvy stanoví hranici pro velké firmy 40 procent, protože větší projekty těchto firem se obvykle připravují složitěji a poté jsou také realizovány delší dobu,“ vysvětluje mluvčí ministra Jana Mládka František Kotrba. To se týká například první výzvy v programech Inovace, Úspory energie, ICT služby nebo Aplikace. Za současných pravidel by to znamenalo velké firmy omezit v příštích letech, připomíná Kotrba. „Souběžně však ministerstvo jedná s Evropskou komisí o zmírnění této omezující podmínky,“ uklidňuje mluvčí velkopodnikatele.

Dotační šampión a ministr

Babišův Agrofert inkasuje ze všech tuzemských firem největší eurodotace. Jeho šest chemických firem Lovochemie, kterou řídí zmíněný manažer Cingr, Synthesia, Deza, Fatra, Precheza a CS Cabot získaly v rozpočtovém období 2007-13 celkem 1,3 miliardy korun. Jiní chemici zůstali daleko pozadu. Téměř 200 milionů si vybojoval kolínský výrobce kyanidu Lučební závody Draslovka, polský Orlen 150 milionů a břeclavská Fosfa 58 milionů. Ještě vyšší příjmy z Evropy mají Babišovy zemědělské a potravinářské společnosti.

Babišovi manažeři proto museli nejvíc trpět, když Evropská komise při jednání o programu OPPIK opět stanovila maximální dotaci pro velké firmy na 20 procent z programu. Důvodem bruselské zdrženlivosti je fakt, že při dotacích velkým firmám je prakticky nemožné určit, jestli dotace skutečně vedou k rozvoji výroby a lepší nabídce pracovních míst, anebo jestli jenom pomáhají zvýšit zisk majitele. Proto některé členské země dotace velkým firmám nepřipouštějí nejen v průmyslu, ale ani v zemědělském sektoru. Například Německo zakázalo podporu zemědělským velkovýrobcům před dvěma lety.

Babiš se naopak v případu „Farma Čapí hnízdo“ dostal do podezření, že dotační omezení pro velké firmy obchází. V roce 2007 totiž těsně před vyhlášením dotační výzvy vydal ve své firmě „Farma Čapí hnízdo“ anonymní akcie. Farma s anonymním majitelem pak úspěšně získala dotaci určenou malým a středním podnikům.

Čtěte také: Babiš zakryl, že vlastní Čapí hnízdo. Pak čerpal dotaci EU

Čapí hnízdo připomíná dotační podvod

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články