Jedna rána do hlavy. Vůdce tádžické opozice zastřelen v Istanbulu
2
Vůdce největší opoziční skupiny v Tádžikistánu Umarali Kuvatov byl zavražděn v Istanbulu. Neznámý útočník ho zabil střelou do hlavy v noci na pátek přímo na ulici turecké metropole. Kuvatov v minulosti čelil útlaku ze strany vlády své domoviny, která na něj a další členy opozice uvalila mezinárodní zatykač.
Kuvatova našli turečtí policisté v noci z 5. na 6. března v jedné z ulic tureckého největšího města Istanbulu. Vrah šel podle všeho na jisto, opozičního lídra zastřelil jednou ranou do hlavy a z místa uprchl. Tádžické úřady zatím odmítly situaci pro nedostatek informací komentovat, informuje agentura Reuters s odvoláním na tureckou tiskovou kancelář Dogan.
Turkish media reporting that Tajik opposition leader Umarali Kuvatov shot dead in Istanbul http://t.co/tsBccqJ9x1
— Jerome Taylor (@JeromeTaylor)
6. Březen 2015
Umarali Kuvatov pobýval v Turecku od roku 2012, kdy opustil Tádžikistán a stal se hlavní tváří opozice v zemi. Od roku 2001 přitom 10 let spolupracoval se zetěm prezidenta Emómalího Rahmóna. Jakožto spojenci západu dodávali NATO pohonné hmoty na jejich základny v sousedním Afghánistánu.
Po vzájemné rozmíšce s příbuzným prezidenta se stal Kuvatov režimem nenáviděným, což umocnil vytvořením opozičního hnutí Group 24. Ze svého zahraničního působení v Turecku vedl boj za svržení Rahmóna z pozice „autoritářského vládce Tádžikistánu“, čímž si získal sympatie mnohých krajanů.
Působení skupiny bojující za reformy v tamním politickém systému nezůstalo dlouho bez odezvy. V roce 2014 začala tádžická vláda aktivně proti Group 24 vystupovat, což měla ztížena především tím, že většina jejích členů žije v zahraničí. Vláda tak alespoň nechala zrušit opoziční weby v zemi a zaměřila se na eliminaci této skupiny.
Zatýkání po celém světě ve jménu Tádžikistánu
Pomohl jí k tomu systém mezinárodních zatykačů, který může vláda téměř jakkoliv zfalšovat. Na přední tváře Group 24 tak vydali skrze Interpol zatykače za nejrůznější domnělou trestnou činnost – od pašování drog po terorismus. Speciální jednotky států jako je Španělsko, Dubaj, Finsko nebo Rusko tak zatýkali tyto nepohodlné opozičníky „na příkaz Tádžikistánu“.
Tyto neprávem zadržené osoby nebyly vždy jejich zahraničními azyly vydány do domoviny. V případech zadržení např. v Rusku se ale věci hýbaly rychleji – Umedjon Solehov byl zadržen ruskou speciální jednotkou v Novosibirsku, převezen do Tádžikistánu a následně odsouzen k 17 letům vězení za urážku hlavy státu a členství v Group 24.
Samotného Kuvatova pak turecká policie na popud tádžického zatykače za zpronevěru zadržela a vyslechla v prosinci. Spolu s ním při razii v Istanbulu zatkli také spolupracovníky Kuvatova. Všichni členové tádžické opozice shodně tvrdili, že tyto a další zatčení byly politicky motivované a neodůvodněné.
Po několika dnech byli z vazby propuštěni, v lednu pak tádžická vláda oficiálně Turecko požádala o vydáni těchto mužů. Nabyté svobody si ale Kuvatov neužil ani tři měsíce. Ať už se během vyšetřování spojitost s vládou Tádžikistánu a smrtí Kuvatova prokáže, nebo ne, tato událost je jen dalším krokem v pokračující eliminaci nepřátel režimu prezidenta Rahmóna.
