Unikátní svědectví z 11. září: Bush sliboval pomstu a bál se o svého psa
15 LET OD ÚTOKŮ NA USA
NOVÉ
Na jedné straně stál šok, úzkostné sevření a strach o rodinu. Na druhé straně stál vztek a pevné odhodlání pomstít se těm, kdo to všechno způsobili. Tak by se daly popsat první pocity někdejšího amerického prezidenta George W. Bushe těsně poté, co se dozvěděl, že jeho země byla napadena. Poznámky, jež Bushovo chování popisují, zveřejnil u příležitosti 15. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 jeho tehdejší mluvčí.
Na první pohled se může zdát, že o útocích z 11. září už bylo řečeno všechno. Média přinesla výpovědi záchranářů, přeživších obětí, pozůstalých, ale také nespočtu konspiračních teoretiků, podle nichž se události onoho přelomového dne seběhly jinak, než jak tvrdí oficiální verze.
O to víc svět překvapilo rozhodnutí bývalého mluvčího prezidenta Bushe Ari Fleischera. Ten u příležitosti 15. výročí útoků poskytl agentuře Reuters šestistránkový dokument, který je plný Fleischerových poznámek, jež popisují chování Bushe a dalších čelných představitelů USA v onen zářijový den.
Asi nejvíce vypovídající je úryvek z telefonického rozhovoru, kdy na jedné straně stál prezident Bush a na druhé naslouchal jeho viceprezident Dick Cheney. Z paluby prezidentského letounu Air Force One Bush svému zástupci vzkázal: „Ty bastardy dostaneme. Jsme ve válce.“
Jakmile zavěsil telefon, obrátil se prezident na své pobočníky na palubě letounu a ještě přitvrdil. „Jakmile zjistíme, kdo to udělal, zaplatí mi za to jako prezidentovi. Někdo bude muset zaplatit. (...) Nemohu se dočkat, až zjistím, kdo to udělal,“ prohlásil podle poznámek, z nichž cituje britský The Independent.
Poznámky v trezoru a odstraňovače chloupků
Poznámky bývalého mluvčího ale neobsahují jen přepisy rozhovorů. Fleischer v nich například uvádí, že situace byla bezprostředně po útocích natolik hektická, že před dveřmi do kokpitu Air Force One musely hlídkovat ozbrojené stráže – pro případ, že by se na palubu letounu vmísil terorista v přestrojení.
Podle zahraničních médií jsou jeho zápisky naprosto unikátní a představují jedinečný pohled na prezidenta Bushe. Fleischer sice už v minulosti zveřejňoval některé úryvky ze svých poznámek, nikdy je však v celém znění nepustil na veřejnost. Zápisky pro něj údajně měly takovou hodnotu, že je po celá léta uchovával v bankovním trezoru.
Jeho zápisky jsou o to cennější, že nevykreslují někdejšího prezidenta Bushe pouze jako tvrďáka, který je vždycky nad věcí, ale také jako obyčejného člověka. Silně věřící prezident například v průběhu odpoledne zavolal své ženě Lauře, aby jí řekl, že ji miluje a že je na cestě domů. Vzápětí dodal: „Pokud budu v Bílém domě a směrem ke mně poletí letadlo, vše co mohu říct je: Doufám, že jsem si dnes četl ve své bibli.“
Hustou atmosféru na palubě Air Force One prý ale místy narušily skoro až komické okamžiky. Například když prezident spolu se svými spolupracovníky sledoval v televizi nejnovější vývoj událostí, zhlédl mimo jiné i reklamu na nový odstraňovač chloupků.
Později, když se dozvěděl, že se jeho žena a děti dostaly na bezpečné místo, se zeptal na jejich rodinného psa – skotského teriéra Barneyho. „Zrovna teď kouše do nohou Usámu bin Ládina,“ odpověděl prezidentovi ve zjevné nadsázce tehdejší náčelník štábu Card.
Nekonečný boj s terorem a rozdělená společnost
Několik dní poté, co se na Manhattanu zřítily věže Světového obchodního centra, prezident Bush vyhlásil svou válku proti teroru. „Naše válka proti teroru začíná Al-Káidou, ale nekončí u ní. Neskončí, dokud každá teroristická skupina s globálním dosahem nebude nalezena, zastavena a zničena,“ sdělil tehdy Američanům.
The Independent připomíná, že jeho rozhodnutí později čelilo kritice části veřejnosti – vždyť následné operace v Iráku a Afghánistánu se protáhly na několik let a neměly vždycky takové výsledky, jaké by si možná Američané i svět představovali. Ve zjitřené atmosféře, kdy Spojenými státy otřáslo úmrtí téměř tří tisíc lidí, však jeho slova veřejnost přijala s nadšením.
Patnácté výročí nejhorších útoků v historii USA přichází v době, kdy je americká společnost do značné míry rozdělená. Před 15 lety bylo téměř 80 procent obyvatel Spojených států přesvědčeno, že útoky na New York a Washington zemi sjednotily a v konečném důsledku posílily. Lidé hromadně darovali krev, oslavovali newyorské policisty a hasiče a popularita poslanců Kongresu i prezidenta dosahovala rekordních hodnot.
Nic z toho už dnes neplatí. Dva měsíce před prezidentskými volbami Američany rozdělují spory kolem rasových vztahů, přistěhovalectví, národní bezpečnosti a vnitřní politiky státu. Prezidentská kampaň kontroverzního Donalda Trumpa a nepříliš populární Hillary Clintonové prohloubila příkop mezi demokraty a republikány, vyostřila spory o imigraci a zkomplikovala vztahy s americkými spojenci.
Otevřené Guantánamo a světelné věže
Sami Američané se u sebe doma ocitli pod bezpříkladným dohledem. Veřejným mínění otřásly skandály kolem tajného shromažďování dat o telefonních hovorech, elektronické poště a internetovém provozu. Věznici v kubánském Guantánamu, kde USA bez soudu zadržují desítky osob podezřelých z terorismu, prezident Barack Obama navzdory opakovaným slibům stále nezavřel.
Některé americké deníky v souvislosti s 15. výročím adresovaly úpěnlivou prosbu Trumpovi a Clintonové, aby alespoň v neděli ustali ve vzájemných útocích. „V době, kdy jsou svět i naše země tak hluboce rozděleny, vyzýváme volební štáby a politické manažery, aby vyhlásili příměří. Aspoň na neděli,“ napsal list Echoes-Sentinel vycházející v New Jersey. Nikdo z prezidentských kandidátů se vzpomínkových akcí v New Yorku podle předběžných informací nezúčastní.
Pietní shromáždění začne na dolním Manhattanu v neděli před devátou hodinou ranní (15:00 SELČ) šesti minutami ticha, při nichž si město připomene okamžik nárazu letadel do Světového obchodního střediska (WTC), momenty zhroucení jeho dvou věží, útok teroristů na Pentagon a pád letadla uneseného teroristy, které havarovalo v Pensylvánii. V budově ministerstva obrany ve Washingtonu má promluvit prezident Barack Obama.
Od šesté hodiny odpolední (od půlnoci SELČ) rozzáří nebe nad Manhattanem stejně jako každý rok dva sloupce modrého světla, které budou zářit až do pondělního rána. Paprsky připomínající výškové budovy zničeného WTC budou svítit do výše víc než šesti kilometrů a viditelné budou do vzdálenosti sta kilometrů.
