Další návrh Marksové: Umělé oplodnění pro nezadané ženy i lesby

Umožnit otěhotnět ženám bez partnera plánuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Dosud na umělé oplodnění měly nárok pouze zadané ženy. Tzv. singlovky tak touhu po dítěti často řešily svépomocí či tím, že šly za lékařem s mužem, který vztah s nimi jen předstíral. Návrh představuje řešení také pro lesby. Zastáncům tradičních rodin však vadí, že by dítě vyrůstalo cíleně bez otce.

„Nemám partnera a chci dítě. Je mi osmatřicet a už jsem několik let bez vážné známosti. Mohu požádat o umělé oplodnění?“ ptají se v diskuzních fórech často ženy, kterým táhne na čtyřicítku, jsou dlouhodobě samy a rády by si pořídily potomka.

Legislativní omezení, podle kterého nezadané ženy nemají na „děti ze zkumavky“ nárok, pak řada z nich řeší návštěvou reprodukční kliniky v zahraničí, nebo častěji tím, že poprosí známého, aby s nimi v Česku do centra asistované reprodukce zašel a podepsal souhlas s umělým oplodněním. Lékaři po tom, zda se jedná o skutečného partnera, příliš nepátrají.

Ministryně Marksová by to chtěla změnit. „V současné době, pokud chce žena počít dítě pomocí metod asistované reprodukce, musí doložit souhlas muže, který je jejím partnerem. Tato situace vede k tomu, že ženy volí nedůstojnou a rizikovou cestu k otěhotnění v případě, že partnera nemají,“ uvedla deníku ECHO24.cz.

Mezi méně důstojné způsoby, jak otěhotnět, totiž patří sex na jednu noc, kdy ale žena riskuje přenos pohlavních chorob a neznámou anamnézu, či metoda tzv. stříkačky. Jde o umělé oplodnění provedené doma, kdy si žena vstříkne sperma od dárce přímo do pochvy, aniž by musela absolvovat pohlavní akt. Tuto alternativu využívají často lesbické páry, které nemají o potenciální dárce nouzi. Na homosexuálních fórech se nabídek na pomoc s početím inzerují stovky.

Marksová se navíc chystanou novelou snaží reagovat na stížnosti, které ohledně současného nastavení systému umělého oplodnění dostává. „Často nám na ministerstvo chodí dopisy občanek/občanů, které žádají o napravení této situace. Hlavními důvody opatření jsou tedy respektování rozhodnutí žen, ochrana veřejného zdraví a také vystoupení ze šedé zóny ekonomiky,“ dodala.

Bělobrádek: Dohodli jsme se, že to měnit nebudeme

Chystaná novinka ministerstva práce má ale i své kritiky. Neziskovým sdružením vyznávajícím tradiční rodinu se nelíbí, že by dítě vyrůstalo bez otce. „U lesbických párů nejde o demografickou novinku. Návrh paní ministryně ale otvírá cestu k tomu, aby se u nás rodilo více dětí bez plnohodnotné rodiny. Sociologicky je to velmi nebezpečné,“ řekla deníku ECHO24.cz viceprezidentka Hnutí Pro život Zdeňka Rybová.

„Provedené výzkumy dokazují, že neúplná rodina má vliv na formování osobnosti dítěte, jeho výchovu, emocionální zrání. Ty rizika jsou popsána. Klíčové je si uvědomit, že dítě není kus našeho majetku. Otázka mateřství je pochopitelná, ale není to dostatečný základ pro to, abychom takto zasahovali do základních lidských práv dítěte,“ dodala Rybová.

Po chuti není návrh ani předsedovi lidovců a vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi, podle kterého se ministryně Marksová nedrží dřívější dohody. „Nejdříve se na materiál musíme podívat. Nicméně je dohoda z dob vzniku koaliční smlouvy, že tato oblast se nebude měnit,“ komentoval Bělobrádek.

Ministerstvo zdravotnictví se zatím k návrhu Marksové, na který upozornil server ihned.cz, vyjadřovat nechce. „Je to návrh s významnými právními konsekvencemi, dotýkající se i mezinárodních závazků ČR, zejména Úmluvy o právech dítěte, a měl by nejprve projít meziresortním připomínkovým řízením,“ sdělil deníku tiskový odbor ministerstva zdravotnictví.

Poptávka po dětech ze zkumavky roste

Pokud návrh Marksové projde, Česko se tak zařadí vedle několika málo evropských zemí, které umělé oplodnění ženám bez partnera již dříve povolily. Jde o Belgii, Velkou Británii, Dánsko, Finsko, Nizozemí nebo Španělsko. Změnu zákona, kterou aktuálně resort připravuje, by ministryně chtěla protlačit do konce volebního období. Opatření by se mohlo týkat podle Marksové ročně několika tisíc žen z Česka.

Poptávka po umělém oplodnění v tuzemsku v posledních letech roste, přispívá k tomu i stále vyšší věk prvorodiček. Počet umělých oplodnění v letech 2007 až 2013 v tuzemsku vzrostl podle projektu Česko v datech ze 17 tisíc na 27 tisíc. Největší zájem o asistovanou reprodukci pak mají ženy mezi 30 až 39 lety.

S poptávkou roste i množství klinik, které se na asistovanou reprodukci specializují. Před 15 lety jich bylo 26, v roce 2013 už 41. Silné postavení na trhu má pak (podle ihned.cz s téměř třetinovým podílem) zdravotnický holding FutureLife, který vlastní vicepremiér Andrej Babiš (ANO).

Centra si od novinky také slibují, že by mohla přinést další příliv klientely ze zahraničí. Ne všichni lékaři jsou z toho ale nadšení. „Já osobně změnu zákona nevítám, jelikož neplodnost vnímám jako nemoc páru, který nemůže otěhotnět. Žena bez partnera má zcela jiný problém, a to v sociální oblasti. Neléčili bychom neplodnost, ale řešili bychom její život bez partnera. Muži by se mohli cítit diskriminováni,“ uvedla deníku primářka Monika Polaková z centra reprodukční medicíny GEST.

Česko totiž patří v reprodukční medicíně ke špičce. Umělé oplodnění vyjde na několik desítek tisíc, doplatek nad rámec zdravotního pojištění se pohybuje v průměru okolo 30 tisíc. Po uplynutí 39 let věku si pak léčbu hradí žena sama, tento věkový limit by se ale mohl také zvýšit, a to podle návrhu Marksové až na 43 let.

Čtěte také: Stávka rodiček, bojkot ploditelů. Proč lidé nechtějí mít děti

‚Prsa mám na sex, ne na kojení.‘ Matky se bouří proti EU

Babišův fond koupil další kliniku – ve Velkém Meziříčí