Část sudetských Němců napadla u soudu změnu svých stanov

Část sudetských Němců se snaží zvrátit změnu svých stanov, z nichž účastníci sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení o víkendu vypustili zmínky o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku. Ke správnímu soudu v Mnichově došlo několik stížností, které označují změnu za neoprávněnou, uvedl dnes deník Augsburger Allgemeine.

Pro změnu stanov hlasovalo o víkendu 71,8 procenta delegátů sjezdu. Některé oblastní sudetoněmecké organizace ale tvrdí, že sdružení nemá v interních pravidlech stanoveno, kolik hlasů je ke změně cíle potřeba. Podle nich se v takovém případě musí uplatnit ustanovení německého občanského zákoníku, který vyžaduje tříčtvrtinovou většinu. Tyto organizace proto žádají správní soud, aby změnu stanov označil za neplatnou.

Vedení krajanského sdružení výtku odmítá. V oficiálním prohlášení uvádí, že se pro změnu stanov vyslovila „ústavní většina“ sdružení, která má právo základní dokument upravit. Odpor proti úpravě stanov je ale i mezi běžnými členy. „V členské základně je proti této změně 60 procent lidí,“ řekl Augsburger Allgemeine místopředseda bavorské organizace Felix Vogt Gruber. Od schválení změny prý neustále dostává stížnosti od členů, část z nich je prý odhodlána ze sdružení odejít.

Ze stanov sdružení o víkendu zmizely formulace, že „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“.

Místo toho sdružení nově uvádí, že jeho cílem je „podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin. K tomu patří i to, že ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU“, která byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí. Dále nově uvádí, že „odsuzuje porušení těchto práv, jako jsou genocida, vyhánění, etnické čistky, zločiny proti lidskosti, protiprávní vyvlastňování a diskriminaci, a tam, kde k nim dochází, usiluje o jejich nápravu na základě spravedlivého vyrovnání“.

Po druhé světové válce bylo z Československa odsunuto asi 2,9 milionu německy mluvících lidí. Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni. 

Čtěte také: Sudetští Němci už oficiálně nechtějí vrátit zabavený majetek